Osm let vězení. Odvolací soud zvýšil trest českému dobrovolníkovi, který raboval na Ukrajině
Vrchní soud v Praze zpřísnil trest pro bývalého českého dobrovolníka na Ukrajině Filipa Simana, který si ve vězení odpykává sedmiletý trest za rabování ve válečné oblasti. Podle pravomocného verdiktu by měl nově strávit ve vězení ještě o rok déle – tedy 8 let. Senát vedený soudkyní Kamilou Elsnicovou zároveň vyhověl odvolání žalobce Martina Bílého, když Simana nově uznal vinným i z přečinu služby v cizích ozbrojených silách.
„Obžalovaný Filip Siman je vinen a odsuzuje se k úhrnnému, nepodmíněnému trestu v trvání osmi let,“ vynesla soudkyně Kamila Elsnicová pravomocný verdikt odvolacího soudu nad bývalým českým dobrovolníkem v ukrajinské armádě.
Z čeho je Siman uznán vinným
Odvolací senát potvrdil, že se Siman dopustil dvou trestných činů:
Služba v cizích ozbrojených silách: Občan České republiky, který v rozporu s jiným právním předpisem koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
Plenění v prostoru válečných operací: Kdo v prostoru válečných operací, na bojišti, v místech postižených válečnými operacemi, ozbrojeným konfliktem nebo na obsazeném území okrádá padlé nebo si jinak přisvojí cizí věc, nebo svévolně cizí majetek ničí, poškozuje, odnímá, zatajuje nebo zneužívá, bude potrestán odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestem. Příprava je trestná.
Vrchní soud v Praze tak zrušil a zpřísnil původní verdikt pražského městského soudu, který v srpnu přihlédl k řadě polehčujících okolností a trestal Simana pouze sedmiletým vězením.
Odvolací soud nově uznal bývalého dobrovolníka na Ukrajině vinným nejen z plenění, ale nově i z přečinu služby v cizích ozbrojených silách. Prvoinstanční senát přitom Simana v tomto bodě obžaloby zprostil viny, protože jak premiér Petr Fiala (ODS), tak i tehdejší prezident Miloš Zeman deklarovali, že lidé, kteří pojedou sloužit v řadách ukrajinské armády, mohou zpětně počítat s abolicí.
Soud ale uvedl, že není možné přihlížet k politickým proklamacím. „Mohlo by to vést k tomu, že společenská škodlivost trestného činu by mohla být v budoucnu určována pouze prohlášením politické reprezentace, což je stav naprosto nepřípustný,“ konstatoval soudce-zpravodaj David Protiva. A dodal, že trestní odpovědnost je nutné vymáhat i v případě, že člověk bez povolení slouží ve cizí, spřátelené armádě. Což měl Siman, jako bývalý český voják, bezesporu vědět.
Simanovi podle soudu přitížilo, že raboval opakovaně a vědomě a dopustil se spáchání hned dvou trestných činů. Jeho lítost, kterou považoval prvoinstanční soud za polehčující okolnost, označil odvolací senát za účelovou, protože se projevila až v průběhu odvolacího řízení.
Polehčující okolností podle vrchního soudu ale zůstává, že Siman dosud nebyl trestán a jeho náprava je možná. Stejně tak mu pomohlo, že se doteď choval ve vězení vzorně. I proto i odvolací senát označil žalobcem navrhovaný desetiletý trest vězení za příliš přísný.
Simanův advokát Zdeněk Odehnal pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál uvedl, že zváží ještě dovolání k Nejvyššímu soudu. „Počkám na písemné vyhotovení rozhodnutí, se kterým se nejprve důkladně seznámím,“ naznačil další postup.
Žalobce Martin Bílý uvedl, že je rád, že odvolací soud uznal Simanovu služby v cizí armádě jako nezákonnou. „Je rozhodnutím každého, aby šel působit v ozbrojených silách Ukrajiny. Je ale při tom třeba respektovat české zákony. Tedy, aby tato osoba požádala o povolení,“ vysvětlil.
První podobný verdikt
Bývalý dobrovolník si vyslechl první odsuzující verdikt už na začátku loňského srpna – šlo o první podobný verdikt v Česku. Ten ho uznal vinným z plenění ve válečné zóně a okrádání mrtvých. Dokazovala to zajištěná videa a fotografie, které Siman zveřejnil na sociálních sítích, ale i výslechy svědků.
Při stanovování trestu pak soudkyně Hana Krestýnová přihlédla k řadě polehčujících okolností a proto nakonec udělila Simanovi trest pod hranicí trestní sazby stanovené na 8-20 let. Mimo jiné i proto, že ho zprostila obžaloby v případě přečinu služby v cizí armádě.
S tím ale od počátku nesouhlasil státní zástupce Martin Bílý, který pro iROZHLAS.cz uvedl, že v chování Simana neshledává žádné polehčující okolnosti, které by mohly trest takto mimořádně snížit. Naopak uvedl, že se Siman trestného činu plenění dopustil ze své „ziskuchtivosti“ a proto požadoval přísnější trest.
Siman svou vinu dlouhodobě odmítá. Trvá na tom, že nikdy ve válečné oblasti neplenil. Věci, které žaloba označila za ukradené, údajně sbíral a nosil „na štáb“ na základě rozkazu svých ukrajinských nadřízených. Soudu vysvětloval, že například elektronika – on sám byl na jenom z videí, které soud nechal přehrát, zachycený, jak bere z opuštěného bytu například čtečku knih – mohla patřit Rusům, kteří se z oblasti stáhli, a mohla obsahovat zpravodajské informace.
Raboval a okrádal mrtvé na Ukrajině. Soud poslal na sedm let do vězení českého dobrovolníka Simana
Číst článek
Přesto v závěrečné řeči vyslovil lítost nad tím, že si věci z opuštěných bytů vzal. „Rád bych se ale touto formou omluvil všem, které mé chování pohoršilo nebo pošpinilo,“ řekl na závěr své promluvy.
Ukrajinská armáda zadržela Simana kvůli podezření z rabování v dubnu 2022. Po prvních výsleších ho předala tamní policii, která ho po vlastních výsleších následně propustila. Siman pak odcestoval zpět do Česka. Tím ale pro něj případ neskončil, protože se dostal do hledáčku Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ta mu před rokem sdělila obvinění z nepovoleného působení v cizí armádě a také z plenění v prostoru válečných operací.
Siman je od té doby ve vazbě. Před soudem se vystřídala celá řada svědků – jeho kolegů z jednotky, ale i dalších českých dobrovolníků, kteří na Ukrajině bojovali. Ti, často ve formě spíše nepřímých svědectví, nakonec postupně potvrdili, že Siman na Ukrajině skutečně obžalobou zmiňované věci ukradl. Proti němu svědčila také „právní pomoc“ zaslaná ukrajinskými vyšetřovateli či rozhovory, které Siman absolvoval a kde se k odcizení věcí sám přiznal.
