Kritice navzdory. Sněmovna prosadila, že cizinci v Česku mají být pojištěni u jedné společnosti
Cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR asi budou muset být pět let komerčně pojištěni jen u společnosti Pojišťovna VZP. Sněmovna to v úterý opět prosadila navzdory kritice, že to bude znamenat nepřípustnou monopolizaci. Dolní komora odmítla senátní verzi, podle níž cizinci měli být pouze registrováni, zda jsou zdravotně pojištěni. Novou úpravu v rámci cizineckého zákona nyní dostane k podpisu prezident.
Komerční zdravotní pojištění bude moci podle sněmovny poskytovat jen dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Až po pěti letech by tuto možnost měly dceřiné společnosti jakékoli zdravotní pojišťovny.
Cizince má podle návrhu zákona pojišťovat pouze VZP. Znárodnění trhu, kritizuje Hospodářská komora
Číst článek
Podle kritiků, mezi něž patřily ministerstvo zdravotnictví, Česká asociace pojišťoven či Hospodářská komora, je ustanovení v rozporu s unijním právem. Za senátní verzi se proto postavili v dopise poslancům ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), ministryně financí Alena Schillerová i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO).
Poslanec ANO Miloslav Janulík naopak stál za původní sněmovní verzi, jejímž byl spoluautorem a kterou podle něho posvětil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Senátní verze podle něj znamená „pootevření dveří migraci“, což Hamáček striktně odmítl.
Pro senátní verzi nakonec hlasovalo jen 71 poslanců ze 158 přítomných, nepodpořily ji SPD, KSČM a většina členů klubu ANO. Předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek následně zástupcům ANO vzkázal, že ze svých ministrů udělali blbce. Sněmovní verze pak získala podporu 108 ze 160 přítomných poslanců.
4:24
Cizinci dluží nemocnicím v Česku desítky milionů. Řešení ministerstva je podle kritiků nedostatečné
Číst článek
Novela cizineckého zákona je nutná kvůli změnám unijního práva. Má oddělit nejbližší rodinu od lidí, kteří mají s občany států EU pouze volnější příbuzenské vazby. Česko dosud nerozlišovalo mezi rodinnými příslušníky, tedy manželi, dětmi či rodiči občana EU, a takzvanými oprávněnými osobami, což jsou například nesezdaní partneři nebo lidé závislí na péči občana EU.
Obě skupiny měly stejná práva, což podle ministerstva vnitra není v jiných zemích běžné a není to ani opodstatněné. Do budoucna by tak měli pouze užší rodinní příslušníci mít nárok na pobytovou kartu k přechodnému pobytu a kartu trvalého pobytu.
Lidé z druhé skupiny budou mít podle návrhu sice pobyt v ČR snadnější než jiní cizinci, nebudou však mít automatické právo na vstup do Česka. Průkazy o pobytu ale dostanou na delší dobu a nebudou muset dokládat účel jejich pobývání v ČR. Cizinci, kteří v Česku již pobývají, si své současné postavení ponechají.
Novela podle ministerstva vnitra reaguje zejména na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit. Předloha v souladu s dohodou o odchodu Velké Británie z EU také umožňuje další pobyt v Česku Britům, kteří tu oprávněně bydleli ke konci loňska.
