Zákon o zvýšení transparentnosti právnických osob má zpoždění
Když koalice v únoru schválila nový a mnohem přísnější zákon o veřejných zakázkách, opozice jí vyčítala, že v něm několik věcí chybí. Třeba úplné vymýcení firem s anonymními akciemi. Anebo podmínka důsledného rozkrytí majetkových podílů vítězů a jejich subdodavatelů. Nyní se ukazuje, že připravit zákon umožňující svléknout firmy, nebude zase tak snadné.
Od této neděle platí přísnější novela zákona o veřejných zakázkách. Ta mimo jiné nařizuje předložit seznam akcionářů žadatele a případného subdodavatele, pokud vlastní více než 10 procent společnosti. Na další firmy v řetězci zakázky ale už zákon nedohlédne. Příkladem může být tendr na audiovizuální služby v době českého předsednictví Evropské unii pro firmu ProMoPro.
První subdodavatel, firma NWDC by byla sice rozkrytá, ale další článek v řetězu, společnost Deeside Service Solution, ke které doputovalo 135 milionů, už zůstane vlastnicky utajena. Novela tak podle právničky Hany Marvanové neobsahuje to podstatné: „Aby se vědělo, jestli peníze ze zakázek nedoputovávají k těm, kteří o zakázkách rozhodují."
Proto je podle ní nutné rozkrýt vlastnickou strukturu firem a jejich dodavatelů až do fyzických osob. Ministerstvo pro místní rozvoj ale už nechce do zákona zasahovat. „Protože těch novel jsme za poslední tři roky měli hodně a zadavatelé i dodavatelé mají doteď velký problém s tím, že v procesu dělají chyby,“ říká náměstek ministra Jan Sixta.
Zprůhlednění dalších subdodavatelů, kterých mohou být v případě tak velké zakázky, jako je třeba pražský tunel Blanka desítky až stovky, má vyřešit jiná norma. A to zákon o zvýšení transparentnosti právnických osob. I když měl návrh jít už touto dobou do vlády, ministerstvo spravedlnosti na něm ještě hodlá pracovat.
"Je tam celá řada, které bude třeba dořešit, například to, jak prokazovat vlastnickou strukturu. Jestli pouze čestným prohlášením, nebo závaznými dokumenty. Je to opravdu složité téma, které bych expertům. Nechť experti navrhnou řešení a pak ať se o tom baví politici,“ popisuje ministr Jiří Pospíšil.
Zrušení anonymních akcií
Zatímco tato část zákona nabrala zpoždění, jinou jeho část už ministerstvo poslalo na vládu. Ta se týká omezení, respektive zrušení anonymních akcií. Podle návrhu zákona si vlastníci firem musí do roku 2014 buď změnit formu těchto cenných papírů na akcie na jméno, nebo je zaregistrovat v Centrálním depozitáři.
„Do budoucna by všechny typy akcií měly mít jasného majitele, který bude dohledatelný například pokud toto budou požadovat orgány v trestním řízení, v případě že budou řešit nějakou trestní kauzu,“ říká ministr Pospíšil.
Kritici ale upozorňují, že i tato zákonná úprava nadále umožní skrývat skutečné akcionáře. „Pokud je někdo bude mít zaknihované na jméno offshorové společnosti, o které opět nebudeme vědět, kdo ji vlastní, nějaké společnosti v daňových rájích, tak tento zákon prostě nemůže přinést to, co potřebujeme vědět. Veřejnost potřebuje vědět, kdo konkrétně profituje veřejných zakázek,“ připomíná Hana Marvanová.
Dalším problémem je, že místo skutečných majitelů může být na akcii zapsaný fiktivní vlastník, takzvaný bílý kůň.
