V Česku pracuje 60 procent vězňů, uplatní se v potravinářství i v call centrech
V Česku nyní pracuje šedesát procent práceschopných vězňů. To je meziročně zhruba osmiprocentní nárůst. K tomu, aby chodili odsouzení do práce i po propuštění, má pomoci větší možnost jejich rekvalifikace. Úřad práce tak v úterý podepíše s ministerstvem spravedlnosti memorandum o intenzivnější spolupráci.
„Čím bych chtěla být? Možná bych chtěla být nějakým textilním restaurátorem. Možná by mě bavilo restaurovat nějaké starší textilie, textil," popsala loni své přání Michaela, která je ve vězení kvůli drogám.
Firmy mají zájem o pracující vězně. Ministerstvo chce více spolupracovat s úřadem práce. Téma pro Veroniku Hlaváčovou
Za mřížemi studovala učňovský obor, nejvíc ji zajímaly oděvní technologie. Vedle vyučení je možné se ve vězení i rekvalifikovat.
Například loni v ostravské věznici otevřeli kurz nazvaný pánský kadeřník. Na rekvalifikace cílí také memorandum mezi ministerstvem spravedlnosti a Úřadem práce.
„Cílem je snižování recidivy trestné činnosti, a to hlavně zajišťováním rekvalifikace a zaměstnáváním odsouzených osob," vysvětluje pro Radiožurnál Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti.
Vězni budou mít vyšší výplaty. Po propuštění jim zůstane víc peněz do nového začátku
Číst článek
Mluvčí vězeňské služby Petra Kučerová doplňuje, že roste počet zaměstnaných vězňů, kteří po propuštění ve firmách zůstávají. V Praze například čistí ulice a třídí odpad.
„Máme zkušenosti s některými zaměstnavateli, že již v průběhu výkonu trestu nabídnou odsouzeným možnost zaměstnání i po výkonu trestu," říká Kučerová.
Vězni pracují nejčastěji v automobilovém průmyslu, kovovýrobě nebo potravinářství. Například ve věznici Vinařice na Kladensku je i takzvané call centrum, kde odsouzení působí jako telefonní operátoři.