Vyšší zdanění alkoholu pomůže státnímu rozpočtu i zdraví populace, navrhuje sociolog Prokop
Spotřeba alkoholu v Česku patří mezi nejvyšší v Evropské unii. Sociolog Daniel Prokop v rozhovoru pro Radiožurnál navrhuje zdanění i dalších návykových látek pomocí spotřební daně. Upozorňuje, že daň z piva nebo šumivého vína se nezvýšila od roku 2011. Vláda má do konce března dostat návrh plánu boje proti závislostem. Podle dokumentu může stát díky novému zdanění návykových látek a efektivnějšímu výběru daní získat ročně až 15 miliard korun.
Když jsem si pročítal teď v posledních dnech váš twitter, tak vaším tématem bylo i zdanění alkoholu.
Zdanění alkoholu je v Česku nižší, než je v Evropě běžné. Díky tomu, že za posledních 20 let rostly příjmy a třeba daně z piva nebo šumivého vína se zvyšovaly naposledy v roce 2011, pokud si vzpomínám.
Návrh zvýšení odchodového věku na 68 je řešení jednoduché, asi bude potřeba, ale mělo by být poslední. Je nutno také zlepšit třetí fondový pilíř, zlepšit parametry systému, říká k důchodové reformě sociolog Daniel Prokop
Díky téhle kombinaci se zvýšila cenová přístupnost alkoholu za posledních 20 let. Máme velké díry v tom, že nedaníme tiché víno a že nám stagnují daně u piva. Máme tam hodně výjimek, které to rozmělňují.
Podle mě by bylo chytřejší vybrat 5 až 10 miliard na daních z alkoholu. Protože spotřeba alkoholu v Česku je jedna z nejvyšších v Evropské unii. Má to obrovské důsledky pro nemocnost populace nebo pro výpadek z trhu práce.
Takže by bylo chytřejší vybrat 5 až 10 miliard na daních z alkoholu. Udělat to chytře, udělat to spotřební daní, která víc zatěžuje takové ty levné alkoholy.
V Česku si pořád koupíte krabicové víno za 30 korun, což je dáno absencí spotřební daně. A ta spotřební daň, která zatěžuje litr alkoholu, třeba vína, tak zdraží to krabicové, ale víno v restauraci v podstatě nezdraží.
To je fakt, že to dlouhodobě zůstává téměř na stejné cenové hladině.
Takže ta spotřební daň by zdražila levné alkoholy, které jsou zneužívané k hodně notorickému pití. Navíc by to zlepšilo zdravotní situaci populace. V NERV odhadujeme, že kombinací navýšení těch různých typů daní by se vybralo 5 až 10 miliard. Zároveň by to mělo pozitivní důsledky pro zdraví.
2:47
Abstinenční kampaň Suchej únor neovlivnila tržby z prodeje alkoholu. Některé řetězce naopak hlásí nárůst
Číst článek
Takže určitě je lepší posílit tyhle daně, dostat se na nějaký normál v EU než brát prostředky z minimální mzdy nebo zvyšovat zdanění minimální mzdy.
Legalizace marihuany a danění hazardu
Podle posledních informací by vláda mohla do konce měsíce dostat návrh plánu boje proti závislostem a opatřením na tři roky. Podle tohoto záměru by stát mohl díky novému zdanění návykových látek a efektivnějšímu výběru daní získat ročně až 15 miliard korun. Takže to je ještě víc než 10 miliard.
Vidíte, to jsou paralelní návrhy, ale je dobré, že se potvrzují. Ten náš návrh říká až 10 miliard. Záleží na tom, co zahrnete do těch návykových látek. To, co já jsem citoval, je alkohol.
My máme ještě díru v danění náhražek cigaret, které si někdo prolobboval, že nejsou zdraví škodlivé, ale některé z nich jsou zdraví škodlivé. Takže to je výběr, který se může taky ucpat. Zároveň se diskutuje o tom, jestli by se neměla legalizovat marihuana a danit ji nebo některé výrobky z ní. Takže tam jde posílit ten výběr.
U daní z hazardu se diskutuje o tom, že jsou větší daně z loterií, ze Sazky a podobně, než z některých více poškozujících forem hazardu. Právě u poškozujících forem bych daně zvýšil. Nesnižoval bych žádné jiné daně z hazardu, jenom bych srovnal tu nerovnost.
Těmihle daněmi se dá v Česku vybrat relativně hodně. Sloužilo by to k tomu, že nemusíme tolik zvyšovat danění práce, které vede k takové té pracující chudobě, o které jsme se bavili před chvílí.
Poslechněte celý díl pořadu Život k nezaplacení se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research. Tématem byla i valorizaci důchodů, ekonomický růst a jeho vliv na chudobu nebo sazby hypoték.
