‚Kdo nežil v posledních letech v Polsku, nepochopí.‘ Skupina uprchlých Afghánců dál zůstává na hranici
Pravděpodobně dvaatřicet afghánských migrantů už třetí týden přežívá v drsných podmínkách na bělorusko-polské hranici. Polské úřady jim brání v nelegálním vstupu do země, běloruské je nepouštějí zpět. Na místo se po týdnu znovu vydal i zpravodaj Radiožurnálu v Polsku.
Za týden se opravdu hodně změnilo, protože přibylo jednak stanové městečko humanitární organizace Záchrana a z druhé strany potoka, který odděluje louku s uprchlíky, vozová hradba polské policie. Celkem tedy sedm aut.
Poslechněte si reportáž Martina Dorazína z polsko-běloruské hranice, kde je už tři týdny skupina Afghánců
Za nimi jsou v dálce tři modré hangáry polské policie, potom vojenské auto a za ním stoupá dým. Tam sedí uprchlíci a čas od času se spojují s pracovníky humanitárního fondu a tlumočnicí.
Snad jedinou dobrou zprávou je to, že v době komunikace už pohraničníci nestartují motory svých aut, aby ji přehlušili. Takže z dálky je možné slyšet odpověď, když tlumočnice čte jména lidí a oni odpovídají, že jsou tam.
3:07
Uprchlická krize na polsko-běloruské hranici se přelívá do krize politické, píše Politico
Číst článek
„Dnes byl kontakt dost ztížený, protože ráno hustě pršelo a skoro nic nebylo slyšet. Přesto se nám podařilo zjistit, že lidé ve skupině jsou zmrzlí a promoklí a většina z nich se cítí velmi špatně. A víme, že od Bělorusů dostali první teplé jídlo,“ říká Radiožurnálu Agáta Kolodziejová z nadace Záchrana.
Polsko se už podruhé obrátilo na běloruské úřady, aby povolily průjezd humanitárního konvoje s pomocí. Minsk první žádost odmítl a na druhou zatím neodpověděl.
Humanitárním pracovníkům se mezitím podařilo ověřit počet migrantů na tomto místě. Polská pohraniční stráž informuje o 24 lidech.
„Od uprchlíků dostáváme informace, že je jich tam 32. Potvrdili to kolegové ze státní organizace Mechanismus prevence mučení, kteří se k uprchlíkům dostali jako jediní. Jde o 32 osob, máme jejich fotografie, jsou to stále titíž lidé, což vyvrací dezinformace, že složení skupiny se mění. Jsou tam čtyři ženy, z toho jedna patnáctiletá. Dostali jsme od nich i zprávu, že je polská stráž před několika dny o pár metrů vytlačila na běloruskou stranu,“ popisuje Kolodziejová.
‚Taky to nechápu‘
Agata Kolodziejová potvrzuje, že všichni migranti požádali o mezinárodní ochranu: „Ano, všichni podali žádosti a právníci se tím zabývají, ale zatím se to dopředu nepohnulo. Tyto osoby zcela jasně požádaly o ochranu. Pohraničníci je měli přijmout, což neudělali, čímž evidentně porušili mezinárodní konvence.“
Afghánští uprchlíci v území nikoho. Zpravodaj Českého rozhlasu popisuje dění na polsko-běloruské hranici
Číst článek
Cestou je vidět také zaparkovaná sanitka s poznávací značkou, která není místní. Přijeli sem s ní až ze slezského Rybniku, což je více než 600 kilometrů. Wojciech Gresiak jako záchranář a zároveň kněz katolické lidové církve totiž považoval za svoji povinnost nasednout do auta a vyrazit na hranici.
„Co se tu děje? Kdo nežil v posledních letech v Polsku, nepochopí, proč vláda kvůli pouhým 32 uprchlíkům zorganizovala hotové manévry, které stojí obrovskou spoustu peněz. Místo toho měli lidi převézt do nějakého přechodného uzavřeného zařízení, dát jim jídlo a střechu nad hlavou a začít řešit ten problém v klidu, místo toho, aby je tu drželi u lesa. Taky to nechápu. Chceme jim pomoci, ale pohraničníci říkají, že nás k nim pustit nemohou,“ popisuje Gresiak.
Vládní stanovisko zní jasně. Uprchlíci se nacházejí na běloruském území a požádat o azyl mohou na velvyslanectví Polska nebo jiné země v Minsku.
