‚Kdo nežil v posledních letech v Polsku, nepochopí.‘ Skupina uprchlých Afghánců dál zůstává na hranici

Pravděpodobně dvaatřicet afghánských migrantů už třetí týden přežívá v drsných podmínkách na bělorusko-polské hranici. Polské úřady jim brání v nelegálním vstupu do země, běloruské je nepouštějí zpět. Na místo se po týdnu znovu vydal i zpravodaj Radiožurnálu v Polsku.

Varšava Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Za týden se opravdu hodně změnilo, protože přibylo jednak stanové městečko humanitární organizace Záchrana a z druhé strany potoka, který odděluje louku s uprchlíky, vozová hradba polské policie. Celkem tedy sedm aut.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Martina Dorazína z polsko-běloruské hranice, kde je už tři týdny skupina Afghánců

Za nimi jsou v dálce tři modré hangáry polské policie, potom vojenské auto a za ním stoupá dým. Tam sedí uprchlíci a čas od času se spojují s pracovníky humanitárního fondu a tlumočnicí.

Snad jedinou dobrou zprávou je to, že v době komunikace už pohraničníci nestartují motory svých aut, aby ji přehlušili. Takže z dálky je možné slyšet odpověď, když tlumočnice čte jména lidí a oni odpovídají, že jsou tam.

3:07

Uprchlická krize na polsko-běloruské hranici se přelívá do krize politické, píše Politico

Číst článek

„Dnes byl kontakt dost ztížený, protože ráno hustě pršelo a skoro nic nebylo slyšet. Přesto se nám podařilo zjistit, že lidé ve skupině jsou zmrzlí a promoklí a většina z nich se cítí velmi špatně. A víme, že od Bělorusů dostali první teplé jídlo,“ říká Radiožurnálu Agáta Kolodziejová z nadace Záchrana.

Polsko se už podruhé obrátilo na běloruské úřady, aby povolily průjezd humanitárního konvoje s pomocí. Minsk první žádost odmítl a na druhou zatím neodpověděl.

Humanitárním pracovníkům se mezitím podařilo ověřit počet migrantů na tomto místě. Polská pohraniční stráž informuje o 24 lidech.

„Od uprchlíků dostáváme informace, že je jich tam 32. Potvrdili to kolegové ze státní organizace Mechanismus prevence mučení, kteří se k uprchlíkům dostali jako jediní. Jde o 32 osob, máme jejich fotografie, jsou to stále titíž lidé, což vyvrací dezinformace, že složení skupiny se mění. Jsou tam čtyři ženy, z toho jedna patnáctiletá. Dostali jsme od nich i zprávu, že je polská stráž před několika dny o pár metrů vytlačila na běloruskou stranu,“ popisuje Kolodziejová.

‚Taky to nechápu‘

Agata Kolodziejová potvrzuje, že všichni migranti požádali o mezinárodní ochranu: „Ano, všichni podali žádosti a právníci se tím zabývají, ale zatím se to dopředu nepohnulo. Tyto osoby zcela jasně požádaly o ochranu. Pohraničníci je měli přijmout, což neudělali, čímž evidentně porušili mezinárodní konvence.“

Afghánští uprchlíci v území nikoho. Zpravodaj Českého rozhlasu popisuje dění na polsko-běloruské hranici

Číst článek

Cestou je vidět také zaparkovaná sanitka s poznávací značkou, která není místní. Přijeli sem s ní až ze slezského Rybniku, což je více než 600 kilometrů. Wojciech Gresiak jako záchranář a zároveň kněz katolické lidové církve totiž považoval za svoji povinnost nasednout do auta a vyrazit na hranici.

„Co se tu děje? Kdo nežil v posledních letech v Polsku, nepochopí, proč vláda kvůli pouhým 32 uprchlíkům zorganizovala hotové manévry, které stojí obrovskou spoustu peněz. Místo toho měli lidi převézt do nějakého přechodného uzavřeného zařízení, dát jim jídlo a střechu nad hlavou a začít řešit ten problém v klidu, místo toho, aby je tu drželi u lesa. Taky to nechápu. Chceme jim pomoci, ale pohraničníci říkají, že nás k nim pustit nemohou,“ popisuje Gresiak.

Vládní stanovisko zní jasně. Uprchlíci se nacházejí na běloruském území a požádat o azyl mohou na velvyslanectví Polska nebo jiné země v Minsku.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme