‚Naše zvláštní, strategické vztahy.‘ Arménský prezident v Moskvě ujistil Putina o ochotě k integraci
Nový arménský premiér Nikol Pašinjan ve čtvrtek v Moskvě ujistil ruského prezidenta Vladimira Putina o ochotě své země hlouběji se integrovat do Euroasijské hospodářské unie, postsovětského ekonomického bloku vedeného Ruskem. Pašinjan stál v Jerevanu v čele lidové revolty, která smetla předchozí režim, a tento měsíc vyhrál předčasné volby.
„Máme zájem o další integraci v rámci Euroasijské hospodářské unie, bereme velmi vážně naše předsednictví. Jsem přesvědčen, že výsledkem našeho předsednictví bude efektivnější integrace v rámci unie,“ řekl podle agentury TASS Pašinjan. Prý už ani nedokáže spočítat, pokolikáté se s Putinem setkává, ale to jen „zdůrazňuje naše zvláštní, strategické vztahy“.
V Arménii zvítězil ‚revoluční‘ blok. Pašinjanův Můj krok získal s přehledem přes 70 procent
Číst článek
Ruského prezidenta pozval šéf arménského kabinetu na návštěvu Arménie v příštím roce.
Arménské předčasné parlamentní volby tento měsíc s přehledem vyhrál Pašinjanův blok Můj krok se 70,4 procenty hlasů. Sám premiér na výsledek reagoval slovy o „revoluční většině“ v parlamentu, kam se nedostala donedávna vládnoucí Republikánská strana někdejšího prezidenta a premiéra Serže Sargsjana.
Nejméně dvanáct obětí
V úterý se před ruským velvyslanectvím v Jerevanu konala malá demonstrace. Asi 20 účastníků podle serveru Kavkazskij uzel požadovalo zrušení ruské vojenské základny kvůli úmrtí sedmapadesátileté ženy, kterou podle médií zbil ruský voják. Šlo údajně přinejmenším o dvanáctou místní oběť ruských vojáků.
Pašinjana, vůdce dřívější opozice, v květnu k moci vynesly protesty proti korupci a politickému protěžování. Ztělesňuje radikální zlom po řadě vůdců, kteří Arménii vládli od konce 90. let. Na konci uplynulé dekády skoro dva roky strávil za mřížemi, i když celou dobu odmítal obvinění z rozpoutání masových nepokojů po prezidentských volbách 2008, které nadpoloviční většinou hlasů vyhrál Sargsjan.
Náhorní Karabach
Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které má v zemi vojenskou základnu. Země s necelými třemi miliony obyvatel vede mnohaletý spor se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.
Z revolucionáře a opozičního novináře premiérem Arménie. Kdo je Nikol Pašinjan?
Číst článek
Ázerbájdžánský region osídlený Armény odhlasoval v roce 1988, jako autonomní region, připojení k Arménii. Zatímco tento krok byl podporovaný Arménií, Ázerbájdžán usiloval o zachování územní integrity.
Zpočátku se jednalo zejména o snahu prosadit určitá práva pro Arménce žijící v Náhorním Karabachu, avšak potyčky a střety přerostly v otevřenou válku mezi Arménií a Ázerbájdžánem, která byla urychlena rozpadem Sovětského svazu.
Přes mezinárodní jednání sponzorované Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a její pozorovatelskou misi se nepodařilo konflikt vyřešit. V oblasti se většinou nebojuje a konflikt je zamrzlý, ačkoli v dubnu 2016 došlo k nejvážnějším střetům od příměří v roce 1994. Klíčovou roli v regionu si také nadále udržuje Rusko. Arménie tak balancuje mezi západní cestou a snahou nenaštvat světovou velmoc v bezprostřední blízkosti.
Pašinjan ujišťuje, že vztahy země s Moskvou zůstanou nadále prioritou. Současně chce ale posilovat spolupráci se Spojenými státy a Evropskou unií.
