Bude Německo i po roce 2021 využívat jadernou energii?
Volební klání v sousedním Německu je také otevřeným soubojem o atomovou energii. Levicové strany trvají na přijatém závazku upustit do roku 2021 od získávání energie z jádra, jak je zakotveno v tzv. "atomovém zákoně." Křesťanští demokraté a liberálové ale tvrdí, že by to za současné situace bylo krajně nezodpovědné a žádají naopak prodloužení životnosti modernějších reaktorů.
Němečtí křesťanští demokraté a liberálové se atomovou energii snaží hájit, ale v posledních týdnech tak činí z taktických důvodů hodně potichu. Další z medializované série poruch v jaderné elektrárně Krümmel totiž dala odpůrcům atomu, jako je ministr životního prostředí Sigmar Gabriel, pořádně ostrou munici.
Sociální demokracie a Zelení jsou proti jádru
"Když si představíme, že se černo-žlutá koalice dostane k moci, tak předpovídám, že 28.září, tedy den po volbách, nevystoupí s prohlášením, že odstupuje od atomového kompromisu. Ten totiž tehdy vycházel z většinového názoru německého obyvatelstva. To se sice mezitím mohlo poněkud změnit, ale celkově má německá společnost s přijímáním atomu problém. A závažnost celé řady poruch v jaderných elektrárnách přitom nehraje zas tak velkou roli," domnívá se energetický expert sociální demokracie Rolf Hempelmann.
Jedním z témat předvolební kampaně v Německu je i jaderná energetika, informuje zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek
Průmyslníci jsou zastánci atomu
Získávání energie z jádra má velkého zastánce u kapitánů německého průmyslu, včetně energetických společností. Ty mimo jiné argumentují tím, že se některé evropské země, jako Francie nebo Itálie, ubírají v otázce jaderné energetiky přesně opačným směrem a Německo by to prý nemělo ignorovat.
"Měli bychom se pečlivě podívat, proč mají sousední země odlišný postoj k jaderné energetice než oficiální německé stanovisko. Ale také v Německu existují hlasy a politické strany, které se pro energii z jádra vyslovují. Nepanuje jednotný odpor vůči tomuto zdroji elektřiny. U veřejnosti to je asi 50 na 50. Je politickým úkolem ujasnit si, jestli se do budoucna můžeme úplně vzdát jaderné energetiky nebo zda ji ještě několik desítek let budeme potřebovat," řekl Českému rozhlasu předseda představenstva společnosti E.On Wulf Bernotat.
Také vědci jsou spíše "projaderní"
Vědecká sféra je spíše zastáncem atomu. "V současné době nemůžeme od atomu odstoupit, protože pro získávání elektřiny nemáme jiné zdroje. Musíme zlepšovat naše výkony v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to s cílem překonat rizika, která jsou spojená s jadernou energetikou. Mám na mysli jednak téma bezpečnosti a také samotné snížení počtu elektráren. Tahle perspektiva ještě bohužel není viditelná," myslí si předseda Německé fyzikální společnosti Gerd Litfin.
"Z ekologického hlediska není odstoupení od jaderné energetiky obhajitelné. Když v Německu odpojíme všechny atomové reaktory, bude to znamenat nárůst emisí oxidu uhličitého o 100 miliónů tun. Nemůžeme nyní zaplnit mezeru po elektřině z jádra obnovitelnými zdroji. Vývoj nejde tak rychle, i když děláme obrovské pokroky. To znamená, že budeme muset sáhnout po fosilních palivech. Pokud chceme myslet na ochranu klimatu, pak toto je chybná cesta," vysvětluje místopředseda Německé fyzikální společnosti Eberhard Umbach.
Kam ale s odpadem?
Oba vědci hájící atomovou energii ale přiznávají jeden zásadní problém, a sice nedořešenou otázku konečného úložiště jaderného odpadu. Úložiště Asse II je tikající ekologickou bombou a podle ministra životního prostředí Sigmara Gabriela je také varianta úložiště v Gorlebenu "politicky mrtvá." Představitel sociální demokracie si myslí, že téma skladování jaderného odpadu energetické společnosti hrubě zanedbaly.
"Je to jako nastoupit do letadla a vzlétnout, aniž byste měli tušení, že někde existuje přistávací dráha," kritizuje ministr Gabriel.
