Zatěžkávací zkouška nového Evropského parlamentu se blíží. O rozesazení téměř všech zvolených europoslanců už je jasno. Spojenectví lidovců, socialistů a liberálů si dál drží většinu, eurokritikům se však podařilo částečně seskupit, přímý vliv na směřování evropské politiky jim ale stále uniká. Jak pevná je staronová většina, se ukáže při prvním klíčovém hlasování přesně za týden.

Štrasburk / Brusel 5:00 11. července 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kampaní před červnovými eurovolbami se nesly obavy z velkého posílení radikálních a krajně pravicových stran v unijních zemích. K žádné revoluční změně nedošlo, jako celek ale eurokritické subjekty posílily.

V nově složeném Evropském parlamentu budou zřejmě dvě z osmi frakcí jednoznačně protiunijně naladěné (Patrioti pro Evropu a zbrusu nově vzniklá Evropa suverénních národů vedená Alternativou pro Německo), další dvě pak s eurokritickým naladěním (The Left a ECR). Mozaiku doplní ještě čtyři eurooptimistické politické rodiny (EPP, S&D, Renew a Zelení).

Především první dvě jmenované skupiny spojují dosud nepříliš vlivné, nezařazené či nově zvolené europoslance, které svedlo dohromady volání po suverenitě národních států. Patrioti pro Evropu budou tažnou silou europarlamentního skepticismu, ale jejich vliv na projednávanou politiku bude limitovaný.

Kdo jsou Patrioti pro Evropu? Kromě Babiše, Turka a Orbána i téměř celá skupina krajní pravice

Číst článek

Patrioti a Evropa suverénních národů budou totiž nyní v podobné pozici, v jaké byla v minulém období krajně pravicová frakce Identita a demokracie, kterou Patrioti de facto pohltili. Ostatními europarlamentními skupinami byla držena v politické izolaci, tj. neměla zastoupení ve vedení Evropského parlamentu ani ve výborech a neměla spojence k prosazení svých programových bodů.

Jak popsal politolog Jakub Wondreys, Patrioti pro Evropu se do společné frakce spojili i s tímto vědomím. Jde jim totiž primárně o politiku v jejich národních státech.

„Viktor Orbán chce Patrioty jako silnou skupinu lídrů, kteří mají pár programových bodů, na kterých se shodnou. Očekávají, že v dalších národních volbách ve svých zemích vyhrají a budou tak schopni více ovlivňovat evropskou politiku skrze schůzky unijních lídrů, tedy Evropskou radu,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Do frakcí Patrioti pro Evropu a Evropa suverénních národů zasedne hned 10 z 21 českých europoslanců. Součástí patriotů budou europoslanci hnutí ANO, kterých je celkem sedm a také dva reprezentanti koalice Přísaha a Motoristé. V tzv. suverenistech usedne jediný europoslanec zvolený za SPD.

Těsná hlasovací většina

Popisovaný systém frakcí dává vodítko k tomu, jaké politické proudy mají v Evropském parlamentu hlavní slovo. Pro fungování kolosu 720 poslanců je totiž zásadní, kdo ovládá tzv. hlasovací většinu. Ta je při běžném výkonu pětiletého mandátu klíčová pro schvalování legislativy, pozměňovacích návrhů nebo rezolucí.

Jako doposud bude tvořit většinu spojenectví lidovců (EPP), socialistů (S&D) a liberálů z Renew. Nejsilnější frakce EPP posílila oproti minulému období o 11 křesel, druzí socialisté přišli o dva mandáty, největší ztráty ale počítají liberálové, které nejvíce oslabil slabý výsledek macronovců, kolaps španělské delegace či odchod hnutí ANO.

V důsledku toho se Renew propadlo o 23 křesel, a je tak nově až pátou největší frakcí. Na třetí pozici co do počtu sdružených europoslanců liberály nahradili Patrioti pro Evropu.

První zatěžkávací zkouška oslabené většiny bude už v prvním plenárním týdnu. Příští čtvrtek totiž budou zvolení europoslanci hlasovat o schválení šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, kterou na post nominovali lídři unijní sedmadvacítky.

Ursula von der Leyenová opět v čele Evropské komise? Političku nominovali prezidenti a premiéři zemí EU

Číst článek

O předsedkyni Komise se uchází von der Leyenová podruhé, očekává se skutečně těsná volba, při které se bude počítat každý hlas. Už v roce 2019 byla zvolena těsnou většinou devíti hlasů.

Důležité číslo pro tento rok je 361, protože nový europarlament čítá 720 poslanců. Staronová hlasovací většina by za současného stavu měla 401 politiků, volba příští týden bude ale tajná a frakční hlasovací disciplína pravděpodobně nebude do jednoho zachována.

Trojlístek určující směr

Vůči von der Leyenové má četná část europoslanců výhrady – třeba kvůli Green Dealu na jedné straně, pro debaty s pravicově konzervativní ECR na druhé straně. Zvolení europoslanci už se o tom začínají otevřeně vyjadřovat na sociálních sítích. Například Matjaž Nemec ze Slovinska, který sedí ve frakci socialistů S&D uvedl, že navrhovanou předsedkyni Komise nepodpoří, vadí mu její postoj ke konfliktu na Blízkém východě.

Jenže i v případě, že křehká hlasovací většina ustojí úvodní zkoušku a předsedkyně Komise bude zvolena, pro schvalování další agendy bude muset hledat spojence u frakcí Zelených a ECR.

Obě skupiny se v tomto kontextu hlásí o slovo. Evropští konzervativci a reformisté výrazněji, protože se jejich řady po eurovolbách na rozdíl od Zelených rozrostly. Hlavně frakce ECR de facto vedená italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou si říká o větší vliv, než měla dosud.

Pro potenciální partnery jsou ale některé členské partaje ECR problematické, pravděpodobně tak bude nutné hledat hlasovací spojenectví ad hoc a ne příliš okatě.

První plenárka

Definitivně jasno o europarlamentních frakcích musí být v pondělí večer, než začne zmiňované první plenární zasedání ve Štrasburku. V úterý by se totiž měli nově zvolení europoslanci rozesadit už do finálně ustavených frakcí a začít s volbou klíčových institucionálních postů.

The next one will be a crucial week in the European Parliament. Ursula von der Leyen will face her moment of truth on Thursday. Definitively one to watch! pic.twitter.com/0KE2SxTdHE

— Luca Bertuzzi (@BertuzLuca) July 8, 2024

V minulém období v Evropském parlamentu působilo sedm frakcí, nyní to vypadá, že se jejich počet zvedne na osm. Ty frakce, které si pomýšlí na vedoucí pozice v Evropském parlamentu nebo klíčové posty ve výborech, už mají připravenou strategii.

Server Politico zveřejnil předběžnou dohodu, které měly dosáhnout politické skupiny ohledně výborů. Podle ní by měly frakce z hlasovací většiny vést tři výbory, po dvou by pak mohla dostat ECR, Zelení a Patrioti pro Evropu.

🚨scoop for POLITICO subscribers: Political groups reached a tentative deal on sharing out committees last night

EPP: ITRE, AGRI, AFET
S&D: ENVI, ECON, INTA
RE: SEDE, JURI, DEVE
ECR: BUDG, LIBE
Patriots: TRAN, CULT
Greens: IMCO, DROI

Full deets:https://t.co/0bV2GsXCa9

— Eddy Wax ✍️ (@EddyWax) July 9, 2024

Jak ale přiznává i místopředsedkyně nové frakce patriotů Klára Dostálová, dohody ještě nejsou finální a mohou se před ustavujícím zasedáním změnit.

Anna Urbanová, Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít