Unie si posvítí na vliv třetích států, třeba Ruska a Číny. Žádná nálepka ‚zahraniční agent‘ nebude, tvrdí
Evropská komise se zaměří na nepřehledné aktivity takzvaných třetích států v Unii. Počítá s tím nový balík na obranu demokracie. Cílem je označit případy, kdy cizí státy jako Rusko nebo Čína financují v EU aktivity neziskových organizací či univerzit. Právě nevládní organizace legislativu kritizují, nelíbí se jim zveřejňování financí od donorů. V dokumentu, do kterého iROZHLAS.cz nahlédl, ale zůstává povinnost zachována. Komise nabízí záruky.
Představení balíku na obranu demokracie, který od počátku budí rozporuplné reakce, Komise několikrát odložila. Původně s ním místopředsedkyně komise Věra Jourová (ANO), jejíž tým legislativu připravuje, plánovala přijít už v květnu. Návrh nakonec přichází pět minut před dvanáctou – čas na projednání se totiž s blížícími se evropskými volbami krátí.
Cílem navrhované legislativy, kterou nastudoval web iROZHLAS.cz, je vnést světlo do financování, které do členských států Evropské unie plyne z třetích zemí. Návrh nezmiňuje konkrétní státy – Jourová však už dřív nastínila, že rizika jsou spojena zejména s penězi Ruska, Číny, Íránu či Kataru.
33:21
Jourová k balíčku na ochranu demokracie: Chceme mít celoevropský přehled, kdo je kým ovlivňován
Číst článek
Evropská komise v návrhu konstatuje, že jsou-li myšlenky třetích zemí prezentované transparentně, mohou být přínosem pro mezinárodní debatu. V opačném případě však hrozí vměšování do záležitostí členských států a jejich demokratických systémů.
(Ne)nálepkování
Unie chce podle svých slov nasvítit, ke komu a na co peníze od cizích států míří. Balíček na obranu demokracie se má dotknout neziskových organizací, právních firem i médií, škol nebo lobbistických agentur. Všechny tyto subjekty by podle návrhu měly ve speciálním registru hlásit peníze, které jim třetí země posílají výměnou za propagaci či prezentaci svých myšlenek. Dohlížet by na to měly nově zřízené dozorčí rady v členských státech.
Učebnicovým příkladem je třeba případ soukromých stanic Radio Hey a Color, na který na jaře upozornila analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ivana Karásková. Obě vysílala pravidelně pořad věnovaný Číně a Čínou také financovaný. Podle navrhované legislativy by toto financování musela v budoucnu hlásit.
Čínská chapadla v českém éteru? Nevysíláme propagandu, hájí se majitel rádia
Číst článek
„Nechceme nikoho stigmatizovat, nechceme nikomu dávat nálepku, ale chceme, aby veřejnost věděla a abychom věděli, kdo pracuje na jakých zakázkách a třeba jaký lobbing k nám probíhá v Evropě,“ vysvětlovala Věra Jourová před létem.
Kritika nevládních organizací
Proti chystané legislativě se od začátku vymezují některé neziskové organizace. „Problém je v tom, že je to svým způsobem unijní obdoba zákona proti zahraničním intervencím, který známe z jiných zemí. Tyto státy přitom za něj Evropská komise sama hodně kritizovala. Silně kritizovala například Gruzii, když chtěla přijmout podobný zákon,“ popsala před nedávnem nedostatky komisní legislativy Shari Hindsová z Transparency International v podcastu Bruselské chlebíčky.
Jourová měla s týmem legislativu představit původně už před půlrokem. Jenže právě kritika od nevládních organizací byla příliš velká a Komise se rozhodla ještě zapracovat na analýze a posouzení dopadů. Podle informací serveru iROZHLAS.cz Komise návrh konzultovala i s tajnými službami.
Proběhlo také několik kol vzájemných konzultací s neziskovými organizacemi, nejprve od října loňského roku do letošního května. Druhá vlna konzultací reagovala na připomínky a konala se do září 2023. Do debaty se zapojily členské státy, komerční sféra i občanské organizace.
Very good and insightful discussion with NGOs representatives on the upcoming 🇪🇺Defence of Democracy package.
— Didier Reynders (@dreynders) April 26, 2023
It was key to get their views on this forthcoming EU initiative.
Thank you for the important feedback. pic.twitter.com/UASryELdBg
A co konkrétně obsahuje finální návrh? Do registru budou organizace uvádět totožnost a název subjektu z třetí země, od kterého čerpají finance. Dále musejí uvést popis činnosti a informace o tom, co tvoří klíčovou složku vlivu. Tyto údaje by pak měly být v registru k dispozici přesně čtyři roky.
Záruky
Komisní návrh zahrnuje „nezbytná ochranná opatření“ a neplánuje podle vyjádření unijních úředníků stigmatizovat instituce. Chce ale transparentně ukazovat na projekty, na které přitečou peníze ze zemí mimo Unii a za kterými stojí vlády z třetích zemí.
Koordinovaní trollové i šíření dezinformací. Podle analytiků je ohrožena maďarská demokracie
Číst článek
Organizace tak nebudou muset hlásit financování ze třetích zemí pokaždé. V praxi by mělo jít jen o případy, kdy by se mohlo jednat o aktivity s cílem ovlivnit politický vývoj, formulování nebo provádění legislativy. Proto třeba nebude nutné uvádět příspěvky pro základní financování chodu nebo poskytnuté granty v případě, že nebudou sloužit k zastupování zájmových skupin.
Balíček na obranu demokracie předpokládá také citlivé zacházení s údaji ve vnitrostátních registrech. Měly by být prezentovány „neutrálním a věcným“ způsobem, aby nevedly k nálepkování registrovaných organizací a byla zachována nutná míra důvěry.
Finanční limity
Nezávislé dozorčí rady budou mít jasně vymezené pravomoce – nebudou moci vymáhat zbytečné nebo nepřiměřené informace. Registr se bude aktualizovat jen jednou ročně. Komise navrhuje, aby se do registru zapisovaly organizace, které za rok obdrží od třetích zemí částku přesahující milion eur (přibližně 24 milionů korun).
Sankce za nedodání nějaké informace jsou regulované, pohybují se kolem jednoho procenta obratu pro právnické osoby a v hodnotě 1000 eur pro fyzické osoby. Před uložením sankce má být vydáno varování nebo důtka.
‚Transparentnost, ne utlačování.‘ Zahraniční vlivy v Unii má nasvítit balíček na ochranu demokracie
Číst článek
Trestní sankcionování je v dokumentu výslovně vyloučeno. Zajištění bude na členských státech a návrh zakazuje jít nad rámec navrhované směrnice. Členské země tak nebudou smět přijímat přísnější pravidla, než stanoví unijní legislativa.
Dlouhodobé omezení vlivů
Jedná se o jeden ze zásadních balíčků legislativy, který se chce Evropská komise dokončit v aktuálním složení. Zapadá do mozaiky takzvaného Evropského demokratického akčního plánu (European Democracy Action Plan).
Do něj mimo jiné patří i akt o digitálních službách, zákon o svobodě médií či reportování o stavu vlády práva. Cílem má být ochrana Unie proti vnějším státním vlivům. Zaměřuje se zejména na finanční toky, které na evropský trh směřují ze třetích zemí.
Komise předpokládá, že unijní instituce projednají legislativu v následujícím roce, platit by pak mohla o rok či dva později. Obdobné zákony na obranu demokracie mají Spojené státy, Austrálie, v běhu je proces ve Velké Británii nebo v Kanadě.
