Francouzská vláda připravuje na zimu několikastupňový plán, většinu opatření by měla oznámit koncem září. Už nyní je ovšem jasné, že nové kroky cílí zejména na šetření. Kabinet prezidenta Macrona chce ušetřit až 10 procent elektřiny a 10 procent plynu ve srovnání s rokem 2019.

Vláda například plánuje vypínat v noci mezi první a šestou hodinou reklamní panely nad obchody. Toto opatření už v některých oblastech platí, ale zatím je velmi omezené a hůře vymahatelné.

Vláda nyní uvažuje o tom, že by se reklamní bannery vypínali už v 10 hodin večer. Také postihy za nedodržení opatření mají být větší. Momentálně se pohybují kolem 750 eur, v budoucnu by to mělo být dvakrát víc.

Tento bod byl ve francouzském parlamentu velmi kritizovaný. Francouzská levice podobná opatření označila za kosmetickou úpravu.

Místopředseda Národního shromáždění a vlivný politik krajně pravicového Národního sdružení Sébastien Chenu, vyzval prezidenta Emmanuela Macrona, aby si nejdřív vypnul světla v Elysejském paláci, kde žije a pracuje.

Francouzská vláda chce také omezit vytápění a klimatizace v budovách. Celý úsporný plán by měla na podzim podpořit rozsáhlá informační kampaň, ve které se vláda bude snažit změnit zvyky francouzských domácností tak, aby omezily svou spotřebu v exponovaných dobách.

Energie na příděl

Francouzská vláda pracuje i s možností zavedení přídělového systému energií nebo s odstávkami. Ty by se zatím měly vyhnout klíčové infrastruktuře i francouzským domácnostem.

Nicméně francouzské departementy už dostaly za úkol vytipovat největší spotřebitele, které by bylo možné v krizových scénářích na čas odstavit. Všechno ovšem bude záležet hned na několika faktorech.

V první řadě záleží na tom, jaká bude zima. Pokud bude mírná, pak vláda doufá, že si vystačí s úsporami a nebude muset přikročit k odstávkám nebo přídělovému systému.

Dalším zásadním bodem je to, jak se podaří naplnit plynové zásobníky. Francie z Ruska dováží méně než pětinu svého plynu, jedná se zhruba o 17 procent. Nejvíce plynu dováží z Norska, konkrétně jde o něco málo přes 40 procent dodávek.

Hodně záleží také na kondici francouzského jaderného parku. Dnes je odstavená téměř polovina francouzských jaderných elektráren, to znamená zhruba 30 z 56 jaderných bloků.

Kontroly i počasí

Část odstávek způsobují dlouhodobé kontroly. Francouzský jaderný park rychle stárne, některým elektrárnám už je přes 40 let a údržby jsou proto delší.

K prodloužení plánovaných odstávek dochází i kvůli korozi, kterou francouzští technici objevili na některých blocích. Shodně ovšem ujišťují, že nejde o bezpečnostní riziko.

V poslední době produkci francouzských jaderných elektráren omezuje také horko a sucho. Řeky jako Garonna či Rhôna, které ochlazují jaderné elektrárny, vysychají, oteplují se a protéká jimi podstatně méně vody.

Kontrolní úřady už musely pro některé jaderné bloky vydat výjimky, aby mohly vypouštět do řek teplejší vodu než normálně. Tato výjimka bude platit až do 11. září.

Proti tomu protestují ochránci životního prostředí, kteří poukazují na to, že teplejší voda může eventuálně ohrozit život v řekách a kolem toků.

Francie s naplňováním zásobníků plynu spěchá. Zvyšuje dodávky hlavně z Norska, ale také z Alžírska, Nizozemska, Nigérie nebo Kataru. Plynové zásobníky má plné zhruba na 80 procent.

Francie je zároveň zemí, která v prvních šesti měsících, nejvýrazněji ze všech 27 unijních zemí navýšila dodávky zkapalněného zemního plynu. Francie má terminály na zkapalněný zemní plyn čtyři a plánuje vystavět ještě pátý v přístavním městě Le Havre. Funkční by měl být nejdříve příští rok.

Martin Balucha, afo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít