Trump řeší spor o Golanské výšiny šokovou terapií. Bez obou aktérů a sám, tvrdí politolog Barša
Proč se americký prezident tak angažuje v Izraeli? Co se na Blízkém východě změnilo po americkém uznání Golanských výšin za izraelské území? „Je v tom jistě i geopolitický kalkul, protože Izrael by se mohl přiblížit pozicím svých sousedů v Zálivu v tom smyslu, že by tak najednou mohli mít všichni stejného nepřítele, což je Írán,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus politolog Pavel Barša.
Donald Trump uznal právo Izraele na území Golanských výšin. Česko se ale hlásí k rezolucím Rady bezpečnosti OSN a ke společné pozici EU, které ale Golany pořád považují za okupované území.
Současný, a velmi pravděpodobně i budoucí izraelský premiér Benjamin Netanjahu lidem slíbil, že výšiny budou pod izraelskou suverenitou, když vyhraje volby. „De facto už ale pod jejich správou jsou, a to od roku 1967. Jinými slovy řekl, že je chce anektovat,“ vysvětluje politolog Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Pavel Barša.
Trump zasahuje do izraelských voleb?
Pozorovatelé dění na Blízkém východě se shodují na skutečnosti, podle které je Trumpovo prohlášení jen součástí předvolební kampaně Netanjahua.
3:49
Jedna malá demonstrace. Obyvatelé okupovaných Golanských výšin jsou smíření, že se k Sýrii nevrátí
Číst článek
Mělo mu jednoduše přilákat víc voličů. Podle politologa ale izraelský premiér vždy měl krajně pravicovou nacionalistickou rétoriku a poslední akt Trumpa mu tak pěkně hraje do karet.
Kroky současného šéfa Bílého domu jsou, v kontextu zahraniční politiky od přelomu 80. a 90. let, opravdu bezprecedentní. „Až doposud totiž všichni demokraté i republikáni v čele Bílého domu zastávali úplně jinou pozici… Otázku, komu mají Golanské výšiny patřit, nechávali explicitně na dohodě obou stran a sami ji pouze moderovali. Této hře se říkalo mírový proces.“
Tím, co udělal Donald Trump jen pár měsíců po nastoupení do funkce, „tedy, když řekl, že izraelská strana má právo být suverénní v celém městě Jeruzalém a že je to pro USA jednotné město, hru zvanou mírový proces narušil,“ tvrdí politolog. Dalším krokem, který vybočuje stejným směrem a stav ještě radikalizuje, je právě uznání Golanský výšin za izraelské území.
Racionální hlasy, které tento krok obhajují, říkají, a mají svým způsobem pravdu i podle Barši, že mírový proces už tak jako tak od roku 2000 skomíral. „Podle nich se tak Trump je snaží situaci dostat do pohybu. Je to radikální postup, který ale povede ke zdárnému cíli. To se mi ale nezdá,“ komentuje Barša.
Stejný nepřítel: Írán
„Trump to řeší šokovou terapií a to, na čem se měli léta domluvit Izrael se Sýrií (a Palestinci), tak nějak za oba vyřešil předem a místo nich. Je v tom jistě i geopolitický kalkul, protože Izrael by se mohl přiblížit pozicím svých sousedů v Zálivu v tom smyslu, že by tak najednou mohli mít všichni stejného nepřítele, což je Írán,“ vysvětluje politolog.
Americký prezident tak místo role prostředníka dává jasně najevo, že stojí za Saúdskou Arábií a Izraelem proti Íránu. „Vidím tam jakousi naději ze strany Trumpa, že Saúdové a další arabské státy obětují solidaritu s Palestinci v rámci svého geopolitického střetu s Íránem.“
Na druhé straně pak stojí kritici Trumpovy zahraniční blízkovýchodní politiky, kteří se opírají nejen o narušení mírového procesu, ale i o porušení základních principů mezinárodního práva, protože cizí území se přeci nedobývá silou.
Spojené státy přidaly na seznam zahraničních teroristických organizací íránské revoluční gardy
Číst článek
„Stejně jako dnes všichni neuznáváme anexi Krymu. Izrael tedy o Golanech říká, že území získali ve vyhrané válce, kterou, přestože iniciovali, považují za obrannou…“
Navíc pak Izraelci používají i historický argument, podle kterého toto území ve středověku patřilo právě židovskému státu. „Nic to ale nemění na faktu, že je to stále postup, který je proti principu mezinárodního práva a Charty OSN z roku 1945. Té stejné OSN, bez kterého by jejich stát nikdy nevznikl.“
Zemanova slova o teroristech? Nesmysl
Pavel Barša se léta intenzivně věnuje i teorii multikulturalismu. Co říká na mnohokrát opakované bonmoty českého prezidenta Miloše Zemana, podle kterého „ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim“? „To je přece úplná hloupost,“ odpovídá.
„Vzpomeňte si, že do 90. let se tady mluvilo o terorismu irském, korsickém nebo terorismu Basků… Pamatuju, když kdesi v Paříži hořelo kino, protože se hrál film podle fundamentalistických křesťanů urážející Ježíše Krista… Redukovat islám na terorismus, nebo terorismus spojovat jen s islámem, to je neudržitelné,“ dodal Pavel Barša.
