Život bez hotovosti? V Indii to zkusili, výsledkem byl chaos a mimo velká města se bankovkami platí dál

Je to více než šest let, co indická vláda zrušila platnost nejběžnějších bankovek. Náhlá reforma vyřadila z oběhu 86 procent veškerý tištěných peněz. Krok měl z ekonomiky odstranit špinavé peníze. Výsledek je i po letech rozpačitý a na některých místech se jinak než hotovostí stále platit nedá.

Od stálého zpravodaje Díllí/Mumbaj Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Indická neplatná měna

Demonetizace roku 2016 měla být reformou, která měla z ekonomiky odstranit černé peníze (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Hotovost je všude, pořád. Bezhotovostní platby jsou možná ve velkých městech, používají je především ti, co mají stálé zaměstnání a dostávají výplatu na účet. Ti ostatní používají hotovost jako dřív,“ vysvětluje muž jménem Arvind.

Přehrát

00:00 / 00:00

Demonetizace měla z ekonomiky odstranit černé peníze. Výsledkem byl jen propad ekonomiky. Reportáž zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu Jaromíra Marka si můžete pustit v audiozáznamu.

Demonetizace z roku 2016 měla z ekonomiky odstranit špinavé peníze a odstřihnout teroristy od zdrojů. Výsledkem byl jen chaos a propad ekonomiky.

„Vláda si tenkrát slibovala pročistění špinavých peněz, což se částečně podařilo. Lidé třeba nakupovali auta za dvojnásobné ceny, aby své našetřené peníze ve slamníku proměnili v něco hodnotného,“ vzpomíná Blanka Varma, která žije v Indii.

Po počátečním šoku se ekonomika vzpamatovala, přibyla ale řada restrikcí. V hotovosti vydá banka v přepočtu maximálně 50 000 korun, od 10 000 korun už musí každý zdůvodnit, na co peníze potřebuje. Ještě složitější jsou převody ze zahraničí.

23:41

Obchodníci s lidmi prodávají indické ženy za desítky dolarů, důvodem je chudoba v zemi

Číst článek

Reforma nicméně přiměla banky propojit účty klientů s občanskými průkazy. K výběru peněz z bankomatu nyní stačí i otisk palce.

Demonetizace se podařila podle místních jen částečně. „Ve velkých firmách je to myslím bez problému, ale u převážné části maloobchodníků se platí v hotovosti i dál,“ říká paní Varma.

Cizinci jsou ovšem v Indii dál odkázáni na hotovostní platby. Na rozdíl od místních nemůžou ze zahraniční banky platit QR kódem.

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme