Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii jsou znovu v Íránu. Během měsíce se už podruhé pokusí prověřit jeho jaderný program. Ke spolupráci tentokrát Teherán tlačí i Rusko a Čína, jeho tradiční spojenci. Inspektoři se mají sejít s vedením Íránské organizace pro jadernou energii. Není jasné, jestli se dostanou do zařízení, která chtějí vidět.

10:43 20. února 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Írán hodlá rozšířit své jaderné kapacity v přísně střeženém podzemním pracovišti u posvátného města Kom o tisíce odstředivek nové generace.

Centrifugy by mohly urychlit výrobu obohaceného uranu, který se používá v jaderné energetice nebo při výrobě jaderných zbraní.

Západní země stále podezřívají Írán, že se snaží vyvinout atomovou zbraň, ale ten to vehementně popírá. Podle bezpečnostního analytika Tomáše Šmída z Centra pro bezpečnostní a strategická studia šance na mírové řešení problematiky íránského jaderného programu existuje, nedůvěra Íránu vůči Západu ale trvá.

„Teherán nestojí o mezinárodní izolaci a určitým způsobem se tedy bude snažit vyjít inspektorům vstříc. Na druhou stranu analogicky k tomu, co se dělo ohledně těchto kontrol v saddámovském Iráku, je třeba říci, že vůči nim bude nadále pociťovat nedůvěru, protože je bude vnímat – stejně jako je vnímal Saddám Husajn – jako prodlouženou ruku Spojených států amerických, případně Izraele,“ vysvětlil ve Světě o desáté.

Írán tak podle Šmída pravděpodobně nepustí inspektory na všechna místa, a když bude pociťovat tlak na vlastní suverenitu, jednání mohou zkrachovat.

Teherán stále tvrdí, že jeho jaderný program je mírový. Fakt, že mezinárodnímu společenství hrozí rozšířením svého jaderného programu, ale naznačuje opak. Šmíd si myslí, že sestrojení jaderné bomby Íránem je otázka několika let.

Írán přestane dodávat ropu francouzským a britským podnikům

Číst článek

To děsí především Izrael. Spojené státy se ho tak snaží přesvědčit, aby proti Íránu vojensky nezasahoval. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to podle Šmída katastrofální zhoršení situace na Blízkém východě.

„Že někdo vlastní jadernou zbraň nebo usiluje o získání jaderné zbraně je spíše určitý politický krok, a představa, že by íránský režim jadernou bombu použil, je velmi nepravděpodobná,“ dodal.

Tomáš Pavlíček, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít