Během protestů v Íránu zemřelo už 41 lidí, vláda blokuje přístup k internetu
Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.
Jak uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, „rozhodně vypořádat“. Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média.
Írán podle nich kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.
Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy.
Rozměr protestů v Íránu nikdo nečekal, použití armády ale nechce ani jedna strana, míní politolog
Číst článek
Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela.
Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.
Státní média citovala Raísího vyjádření, že se Írán musí „rozhodně vypořádat s těmi, kdo narušují bezpečnost a klid země“. Prezident telefonicky hovořil s rodinou jednoho z příslušníků bezpečnostních složek, který byl při nepokojích zabit.
Prezident „zdůraznil nutnost rozlišovat mezi protestem a narušováním veřejného pořádku a bezpečnosti... a označil dění za výtržnosti,“ informovala státní média.
Íránské úřady v souvislosti s protesty uvedly, že v zemi omezí přístup k internetu. „Dokud nepokoje neskončí, bude internet omezen,“ citovala americká CNN z prohlášení íránského ministra vnitra Ahmada Vahídího. Jak ministr dodal, jejich cílem je „zabránit organizaci nepokojů prostřednictvím sociálních sítí.“
Už v minulých dnech se objevily informace, že v době protestů rychlost internetu zpomalila a že úřady zablokovaly přístup k službám Instagram a WhatsApp, které Íránci nejvíce používají. Facebook a Twitter úřady v zemi zablokovaly již dříve. Telegram, YouTube a TikTok fungují nespolehlivě.
Tento týden byl v zemi internet podle organizace NetBlocks přerušen nejméně třikrát. Aktivisté tvrdí, že se k tomu vláda uchyluje, aby se do světa nedostaly videozáznamy násilností. V noci na středu při střelbě bezpečnostních sil zahynulo podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International nejméně 19 lidí, včetně tří dětí.
Íránský prezident slíbil prošetření úmrtí ženy ve vazbě. Uznal demonstrace, ale odsoudil vandalismus
Číst článek
„Narůstající počet mrtvých je znepokojivým ukazatelem toho, jak bezohledně úřady útočí na lidské životy pod rouškou vypnutého internetu,“ uvedla organizace.
„Snížením přísnosti řady telekomunikačních sankcí – při zachování maximálního tlaku – se USA snaží dosáhnout svých cílů vůči Íránu,“ reagoval na krok Washingtonu mluvčí íránského ministerstva zahraničí.
Americký podnikatel Elon Musk v pátek bez bližších podrobností uvedl, že Íráncům zpřístupní internet prostřednictvím satelitní sítě Starlink své společnosti SpaceX. Síť už dříve zpřístupnil Ukrajině, která čelí ruské invazi.
Organizace Amnesty International již na svých internetových stránkách vyzývá k podepsání petice, která by měla vést k ustavení nezávislého vyšetřovacího orgánu pod hlavičkou Organizace spojených národů. Ten by se měl v Íránu zaměřit na zločiny porušující mezinárodní právo.
