Írán žádá o zapůjčení techniky, neumí stáhnout data z černých skříněk sestřeleného ukrajinského letadla
Írán požádal americké a francouzské úřady o zapůjčení techniky potřebné ke stažení údajů z takzvaných černých skříněk z ukrajinského letadla, které tento měsíc sestřelily íránské revoluční gardy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters, podle níž žádost přispěje k rostoucí frustraci mezinárodní komunity z neochoty Íránu poslat záznamová zařízení k analýze do ciziny.
Sestřelení letadla 8. ledna krátce po startu z teheránského letiště si vyžádalo životy všech 176 lidí na palubě. Kanada, která přišla o 57 svých občanů, uvedla, že analýzu letových údajů a nahrávek z letu by měla provést Francie, jelikož je toho jako jedna z mála zemí schopna.
Kanadský premiér Justin Trudeau řekl, že Írán nedokáže data o letu přečíst a že by černé skříňky měly být poslány do Francie.
„Musejí to udělat kvalifikovaní odborníci a jde také o technologii a vybavení. A to v Íránu k dispozici není. Mezinárodní společenství se shoduje, že správným místem pro odeslání skříněk je Francie, a my nepřestáváme na Írán naléhat, aby to udělal,“ řekl Trudeau podle Reuters.
Poslat černé skříňky na Ukrajinu jsme se nerozhodli, snažíme se je přečíst, tvrdí Írán
Číst článek
Zmínil se také o tom, že považuje za problém íránské stanovisko ke dvojímu občanství. Írán je neuznává, přitom mnoho z obětí, a to i kanadských, právě dvojí občanství mělo. Írán v takových případech uznává pouze občanství íránské.
Trudeau řekl, že to vyvolává problém v otázce pomoci rodinám kanadských obětí, z nichž mnohé mají úzké vztahy s Íránem. Po pádu letadla íránské úřady sdělily, že by rodiny obětí měly dostat odškodné. O své občany přišly kromě Kanady také Švédsko, Británie, Ukrajina a Afghánistán a všechny žádají, aby odškodné zaplatil Írán.
O navrácení černých skříněk z Boeingu 737 opakovaně Teherán žádaly ukrajinské úřady. Írán v uplynulých dnech vydával nejasné signály ohledně toho, zda předá černé skřínky k analýze v zahraničí.
Napjaté vztahy má země dlouhodobě s USA. Od počátku roku se ale vyostřily poté, co 3. ledna Američané raketami z dronu zlikvidovali u Bagdádu klíčového íránského generála Kásema Solejmáního a několik dalších osob.
Teherán odpověděl 8. ledna raketovým útokem na základny využívané americkou armádou v sousedním Iráku. Nervozita z možné rychlé americké odvety pak zřejmě přispěla k sestřelu ukrajinského stroje u Teheránu.
Íránský orgán pro civilní letectví ve své druhé předběžné vyšetřovací zprávě uvedl, že v případě zajištění potřebné techniky bude možné informace o letu získat a v krátkém období zanalyzovat.
Při íránském raketovém útoku bylo zraněno 11 vojáků, popřel Trumpova slova mluvčí americké armády
Číst článek
Původní předběžnou zprávu Írán vydal pouhých 24 hodin po incidentu, tedy ještě předtím, než připustil, že stroj byl sestřelen. Teprve tři dny po havárii Írán přiznal, že letadlo sestřelily íránské revoluční gardy, které si jej spletly s nepřátelskou střelou.
Íránský úřad pro civilní letectví nyní uvedl, že zaslal seznam potřebné techniky francouzskému Úřadu pro bezpečnost civilního letectví (BEA) a americkému Národnímu úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB), ani od jednoho orgánu ale zatím neobdržel kladnou odpověď.
Írán se desítky let potýkal s americkými sankcemi, a má tak omezené možnosti koupit moderní letadla a americkou techniku. Velká část íránských letadel je proto desítky let stará. Zároveň nyní Teherán čelí obnoveným americkým sankcím, o nichž rozhodl prezident Spojených států Donald Trump poté, co předloni odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015.
