Na řadě míst demonstranti zablokovali silnice, na okraji Tel Avivu si časně ráno lidé postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky. Podle listu Haarec policie zadržela i fotografa tohoto deníku, jehož posléze propustila, zadržen byl také fotograf listu Jediot Achronot.

Odpoledne se na demonstraci u mezinárodního Ben Gurionova letiště shromáždilo několik tisíc lidí. Podle správy izraelských letišť protest provoz letiště neovlivnil. Večer protest pokračoval v centrálním Tel Avivu, kde se konaly i minulé demonstrace proti justiční reformě.

Na řadě míst se v úterý demonstranti střetli s policií, která proti nim použila i vodní děla, přičemž v Tel Avivu utrpěla zranění jedna žena, informoval The Times of Israel. V Jeruzalémě policie zabránila lidem v pochodu k budově nejvyššího soudu, jehož pravomoce se vláda reformou chystá omezit.

„Děsivá noční show v parlamentu připomněla, v jak kritickém okamžiku se nacházíme. Tváří v tvář diktátorské koalici jen lid může zachránit Izrael,“ citoval deník Haarec organizátory úterní akce.

Bílý dům v úterý v souvislosti se zatčením desítek demonstrantů Izrael vyzval, aby respektoval právo na pokojné shromáždění. „Je zřejmé, že v Izraeli probíhá významná debata a diskuse o navrhovaném plánu. Takové debaty jsou zdravou součástí živé demokracie,“ uvedl mluvčí bezpečnostní rady Bílého domu.

Izraelský policejní šéf Kobi Šabtaj v televizním projevu policii pochválil za to, jak postupovala při úterních protestech, a odmítl nařčení z toho, že by strážci zákona použili nepřiměřenou sílu. „Podařilo se nám zajistit právo na protest a co nejvíce vyvážit svobodu protestu a svobodu pohybu,“ uvedl.

Ohrožení demokracie

Proti justiční reformě se v Izraeli konají masové protesty už od ledna, podle kritiků navržené změny ohrožují demokracii, protože dají velké pravomoci vládě na úkor nejvyššího soudu a posílí též vliv vlády na jmenování soudců civilních soudů. Reformu kritizují široké vrstvy izraelské společnosti, včetně vojáků v záloze, z nichž několik stovek pohrozilo odmítnutím služby.

Podobně se v úterý vyjádřilo 300 rezervistů, kteří pracují jako počítačoví experti. „Nebudeme pokračovat ve vývoji kybernetických systémů pro kriminální režim... Zrušení pravidla ‚přiměřenosti‘ vytvoří kulturu korupčních nominací, která povede k destrukci státních institucí, včetně tajných služeb,“ uvedli vojenští kyberspecialisté.

V pondělí v prvním čtení schválená část reformy má odstranit pravomoc nejvyššího soudu zrušit rozhodnutí vlády tím, že je označí za nepřiměřená. Takový případ se stal například letos v lednu, kdy soud rozhodl, že lídr ultraortodoxní strany Šas Arje Deri nemůže být ministrem. Netanjahu ho loni v prosinci do vlády jmenoval přesto, že byl loni odsouzen za porušování daňových zákonů a už před 20 lety za braní úplatků ve funkci ministra vnitra, za což strávil skoro dva roky ve vězení. Po verdiktu nejvyššího soudu premiér Deriho odvolal.

„Tento zákon říká, že můžete jmenovat odsouzeného zločince ministrem... umožní vám také vyhodit generálního prokurátora či zařídit dohodu o vině a trestu,“ prohlásil v pondělí v parlamentu lídr opozice Jair Lapid s odkazem na Netanjahuovo trestní stíhání kvůli korupci.

Generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová už dříve uvedla, že Netanjahu je při prosazování reformy ve střetu zájmů, protože je sám trestně stíhán. Další klíčová část reformy, kterou parlament schválil v prvním čtení v únoru, se totiž týká jmenování soudců prostřednictvím komise, v níž má podle návrhu získat větší vliv vláda.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít