‚Každý týden tu vidíte, jak na sebe lidi vytahují nože.‘ Proč volí mladí Němci krajní pravici?
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenala v eurovolbách úspěch. Se šestnácti procenty se stala druhou nejvolenější stranou v Německu. Stejné procento hlasů získala i u generace Z. Proč ji mladí lidé volí i navzdory tomu, že někteří její členové v minulosti vyjádřili náklonnost k nacismu?
V Německu mohli letos lidé poprvé volit už od šestnácti let, a to díky reformě, kterou podporovaly zejména levicové strany. I přestože mladí lidé do 25 let před pěti lety podporovali stranu Zelených, letos v eurovolbách dali šestnáct procent svých hlasů AfD. Tedy o jedenáct procentních bodů víc než před pěti lety.
Strana je přitom považována za krajně pravicovou, přičemž je v současné době také pod dohledem německé rozvědky. Ta AfD podezřívá z extremismu. Tři čtvrtiny Němců si navíc myslí, že AfD je hrozbou pro demokracii.
24:17
Pro Scholze jsou volby katastrofou, stín železné opony dál rozděluje Německo, popisuje novinář
Číst článek
AfD získala většinu hlasů především na území bývalého východního bloku, kde vyhrála v každé spolkové zemi. Včetně Braniborska, kde získala 27,5 procenta hlasů.
„Ano, volil jsem AfD,“ řekl serveru The Guardian šestnáctiletý Paul Friedrich z Braniborska. „Spousty věcí se pod dohledem současné vlády vyvíjejí špatným směrem… Chci něco svým hlasem změnit. A chci, aby to změnila AfD,“ zdůvodnil své rozhodnutí.
Není sám. Jeho obavy sdílí mnoho mladých Němců. Bojí se rozšíření války do zbytku Evropy, inflace, hospodářské recese, ale také „neregulované“ migrace, a hlavně násilí a trestné činnosti.
„Změna“, o které mluví Paul, by podle AfD mohla zahrnovat například reemigraci Němců s imigrantskými kořeny, kteří by „se nepřizpůsobili“ německé společnosti. S návrhem přišla AfD už v lednu. Tehdy kvůli němu proběhla vlna protestů, které vyhnaly tisíce Němců do ulic.
Právě tento návrh ale mnohé mladé voliče oslovil. A to i navzdory snahám členů AfD zlehčovat nacistickou minulost Německa nebo v případě některých i hajlování.
Problémy s urážkami
„Ne všichni by měli odejít, ale aspoň zločinci – jako ti v Mannheimu – by měli odejít. Tohle nemůže pokračovat,“ říká sedmnáctiletý Konstantin. Odkazuje přitom na vraždu příslušníka policie těsně před volbami, kterou údajně spáchal imigrant z Afghánistánu.
Eurovolby v Německu vyhrála unie CDU/CSU, získala jeden mandát navíc. Posílila i AfD, ukazuje propočet
Číst článek
„Když vyjdu ven a lidé, řekněme, co nejsou Němci, mě začnou urážet, nebo na mě dokonce plivat, tak to není v souladu s německými hodnotami,“ sdílí svoji zkušenost osmnáctiletý Leonard. „Pokud sem uprchlíci přijdou a budou pracovat a chovat se slušně a pokud mě nechají na pokoji, pak je to v pořádku, ale pokud ne, měli by jít zpátky domů,“ dodává.
Podobně to vidí i dvaadvacetiletá Lea, která AfD vidí jako jednu z mála stran, která se zabývá bezpečností lokálních komunit.
„Nemám nic proti cizincům, ale trestná činnost se vymkla kontrole. Každý týden tu vidíte, jak na sebe lidi vytahují nože,“ říká.
Násilné trestné činy ve městě Branibor nad Havolou, kde Lea žije, mezi lety 2021 a 2023 vzrostly o devět procent. Ze 74 tisíc obyvatel města se jich šest tisíc narodilo v zahraničí.
Strach z války
Všichni voliči AfD, které server The Guardian oslovil, měli strach z války, přičemž mnozí z nich kritizovali německé dodávky zbraní Ukrajině. Báli se, že by jednoho dne mohli být povoláni do boje. Německo zrušilo všeobecnou brannou povinnost před třinácti lety. Uvažuje ale o nových náborových strategiích, které by zvýšily počet vojáků.
V Mannheimu napadl muž nožem kandidáta AfD. Útok nebyl politicky motivovaný, říkají vyšetřovatelé
Číst článek
Přesto kroky AfD zároveň spousty mladých lidí znepokojuje. Například imigranti se naopak kvůli krajní pravici mnohdy cítí ve větším ohrožení.
Třeba Noura Abu Agwaová, čtyřiadvacetiletá uprchlice z Damašku, říká, že se spolu s její matkou cítí v čím dál větším nebezpečí, a to právě kvůli krajní pravici.
„Když jsem sem přijela, nosila jsem ještě hidžáb, ale šikanovali mě, tak jsem si ho pak sundala,“ vzpomíná. Její matka hidžáb stále nosí, potýká se kvůli tomu ale s mnohými problémy. „Jednou šla po ulici a zastavil ji nějaký muž a začal na ni křičet,“ dodává.
Další mladí lidé se obávají jiných aspektů politiky AfD. Zejména jejich postojů k LGBTQ+ komunitě nebo k potratům a rovnosti pohlaví. Vzrůst křesel v europarlamentu pro krajní pravici by navíc mohl mít zásadní dopad na klimatická opatření.
