KLDR prostupuje strach z koronaviru. Kim jedná zkratkovitě, přerušil i obchod s klíčovou Čínou
Přestože režim Kim Čong-una i rok po objevení nového typu koronaviru v Číně dál tvrdí, že na severokorejském území se zatím nevyskytl jediný případ covidu-19, opatření proti epidemii se v zemi dál utahují. Už tak nejizolovanější stát světa nyní přerušil také obchod s Pekingem – de facto jediným obchodním partnerem, kterého Pchjongjang má. Znovu se tak ukazuje, že nervozita v KLDR roste, realita za jejími hranicemi ale světu zůstává skrytá.
V obavách ze šíření koronaviru utlumila Severní Korea obchod se sousedními zeměmi už na počátku roku. Kvůli pandemii uzavřela dopravu z Číny a z Ruska, vedle mezinárodních sankcí tak ekonomika utrpěla další velkou ránu a Severokorejcům se kvůli tomu zhoršil přístup k základnímu zboží. Nyní ale režim šrouby znovu utahuje.
Soul znepokojila severokorejská vojenská přehlídka. Apeluje na respektování stávajících dohod
Číst článek
Ukazují to data čínské celní správy, podle které mezi zářím a říjnem klesl import z Číny do KLDR o 99 procent. Omezení dovozu nicméně ovlivnilo také import ze Severní Koreje, který meziročně klesl o 74 procent. Podle zahraničních médií, která na údaje Pekingu poukazují, tak Pchjongjang přerušil s Čínou téměř veškerý obchod.
„S ohledem na to, že vztahy s Jižní Koreou nejsou tak dobré jako před deseti lety, hranice KLDR s Čínou je jediná propustná. Nevíme, jak moc virus v KLDR řádí. Režim se tváří, že tam žádný koronavirus není, jelikož tam zavedli poměrně přísný režim uzavření hranic už v reakci na šíření viru ve Wu-chanu. Obchod s Čínou je ale v podstatě jediný, který Severní Korea reálně má, pro tamní ekonomiku je proto takový krok naprosto šílený,“ říká pro iROZHLAS.cz sinolog projektu Sinopsis Filip Jirouš.
Vedení samotné KLDR o důvodech omezení obchodu s Čínou mlčí, podle médií je ale nejpravděpodobnějším vysvětlením právě obava z pandemie covidu-19.
Rok od výskytu nového koronaviru severokorejský režim stále tvrdí, že na svém území nezaznamenal jediný potvrzený případ, skutečná čísla ale známa nejsou. Verzi prezentovanou severokorejskou propagandou odmítá i řada odborníků, podle kterých je velmi nepravděpodobné, aby se země hraničící s Čínou dokázala pandemii vyhnout.
„Tento krok určitě znamená, že koronavirová situace v zemi je buď vážná už teď, což vzhledem k nastavení Severní Koreje bohužel nevíme, anebo režim vnímá jako zásadní hrozbu to, že by situace mohla eskalovat. To samozřejmě dává smysl, protože zdravotnický systém v KLDR nefunguje,“ míní odborník.
Ekonomicky i politicky bolestivé
Kvůli přerušení obchodu s Čínou se tak dodávky potravin a pohonných hmot na severokorejské území ocitají v ohrožení, což opět odnesou tamní obyvatelé, kteří se už tak zmítají v hluboké chudobě. Problematický je ale tento krok také pro vládnoucí třídu a samotný režim.
Příběh severokorejského navrátilce: KLDR ho viní ze zavlečení koronaviru, Jižní Korea ho chce zatknout
Číst článek
„Čína je reálně jediný obchodní partner Severní Koreje jak z hlediska importu, tak exportu. Veškeré zboží mířící do Severní Koreje jde v podstatě přes Čínu. Nejsou to jen potraviny nebo suroviny, ale hlavně luxusní zboží určené pro vládnoucí třídu, kterou si režim potřebuje nejvíc udržovat. Jsou to právě stranické nebo armádní elity, které drží režim u moci,“ vysvětluje sinolog.
Vedle politických jsou ale dopady útlumu obchodu s Pekingem především ekonomické. Jakožto hlavní spojenec Pchjongjangu Čína opakovaně čelí kritice mezinárodního společenství, že porušuje sankce OSN zavedené kvůli tamnímu jadernému programu. Přerušení obchodních aktivit s nejvýznamnějším obchodním partnerem je tak pro KLDR velmi bolestivé.
„Režim navíc profituje z otrocké práce, kdy KLDR nabízí čínským továrnám v pohraničí vlastní lidi na práci. Z toho ještě nějaké příjmy má, ale ekonomika musí v současnosti neskutečně trpět,“ říká Jirouš s tím, že přerušení obchodu s Čínou je pro KLDR bolestivější, než kdyby například Česko přestalo obchodovat s Německem.
„Pokud by byly informace o tom, že se hranice hermeticky uzavřela, pravdivé, pak Severní Korea prakticky přestala obchodovat se světem,“ dodává odborník pro iROZHLAS.cz.
Kroky dokládající vážnost situace
Na stupňující se nervozitu Kim Čong-una minulý týden upozornila také jihokorejská tajná služba, podle které severokorejský vůdce podnikl v minulých týdnech různé absurdní kroky způsobené právě „paranoiou“ z pandemie covidu-19.
Vyhrála Čína nad covidem? Počet nových případů je minimální, Peking se situace bude snažit využít
Číst článek
Vedení KLDR například zakázalo rybaření a produkci soli, protože mořská voda podle něj může být kontaminovaná koronavirem. Kromě toho Pchjongjang nechal zablokovat dodávku zhruba 100 000 tun rýže z Číny a kvůli obavám z koronaviru také zakázal vstup do Pchjongjangu z ostatních severokorejských měst a několik jich uzavřel, mezi nimi i město Hjesan na hranici s Čínou nebo Nampcho na západě země, kde se nachází největší přístav.
„Projevuje se u něho zlost a známky stresu a ve stále větší míře vydává nesmyslné rozkazy,“ sdělil koncem minulého týdne novinářům jihokorejský poslanec Ha Te-kung.
Podle informací tajných služeb nechal režim Kim Čong-una také popravit dvě osoby. První ze severokorejských úředníků byl údajně popraven v srpnu, a to za porušení pravidel pro dovoz ze zahraničí, druhý pak v říjnu za klesající směnný kurz.
Poslední kroky severokorejského vedení podle některých pozorovatelů dokládají vážnost situace, se kterou se režim kvůli pandemii koronaviru potýká. Myslí si to i Evans Revere, který v minulosti působil na americkém ministerstvu zahraničí, konkrétně na oddělení východní Asie a Tichomoří.
Jednání Kim Čong-una podle něj naznačuje, že „už tak vážná situace kolem pandemie se dál zhoršuje“, uvedl pro televizi CNN. „Pro severokorejského vůdce to je velice vážná situace, což může do určité míry také vysvětlovat relativní ticho Severní Koreje, které od amerických prezidentských voleb sledujeme. Mohou se nyní dívat dovnitř a snažit se přijít na to, jak příští měsíce zvládnout,“ tvrdí Revere.
Nechal se Kim očkovat?
Kromě zkratkovitého jednání Pchjongjangu jihokorejská tajná služba minulý týden informovala také o zmaření několika severokorejských hackerských útoků proti firmám, které v Jižní Koreji pracují na vývoji vakcíny proti koronaviru.
Mírnější tón, inspirace Obamou a odsunutá střední Evropa. Co čekat od Bidenovy zahraniční politiky?
Číst článek
Na podobné pokusy hackerů z KLDR už v polovině listopadu upozorňovala také softwarová firma Microsoft. Podle ní se hackeři ve službách severokorejské a ruské vlády pokoušeli napadnout farmaceutické firmy a vědce pracující na vývoji vakcíny proti covidu-19 z nejrůznějších zemí světa – kromě Jižní Koreje například také v Kanadě, Francii nebo Spojených státech.
V úterý se dokonce objevily zprávy o tom, že Kim Čong-un a jeho rodina byli proti koronaviru už očkováni. S odvoláním na zdroje z japonské rozvědky to tvrdí americký analytik Harry Kazianis, který působí jako ředitel korejských studií při washingtonském institutu Center for the National Interest.
Očkováni měli být v minulých dvou až třech týdnech „experimentální vakcínou“, kterou údajně poskytla čínská vláda. Peking informace nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Někteří odborníci ale vyjadřují pochybnosti, že by severokorejský vůdce na očkování experimentálním preparátem přistoupil.
„Kim by takto neriskoval, když má množství úkrytů, kde může pobývat v téměř úplné izolaci,“ vysvětluje pro agenturu Reuters severokorejský odborník na infekční nemoci Čche Čung-hun, který v roce 2012 uprchl do Jižní Koreje.
S tím souhlasí také expert pro oblast východní Asie z International Journal on World Peace Mark Barry. „Riziko je příliš velké,“ tvrdí analytik a dodává, že před čínskou vakcínou by Kim Čong-un dal přednost otestované látce z Evropy.
