‚Válka, která se neodvažuje vyslovit své jméno.‘ Kongo se zmítá v nekonečném kruhu vojenských konfliktů
„Válka, která se neodvažuje vyslovit své jméno“, tak místní přezdívají konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo, který je příkladem mnohovrstevnaté a neřešitelné občanské války. Klid zbraní v zemi nenastal navzdory několika mezinárodně zprostředkovaným mírovým dohodám a největší a nejdražší misi modrých přileb OSN. Analýzu konfliktu, který bývá na okraji mediálního zájmu, přináší švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.
První konžská válka, zuřící v letech 1996 až 1997, svrhla diktátora Mobutu Sese Seka, který zemi vládl přes 30 let. Jeho nástupce Laurent Kabila se pak dostal do sporu se svými dřívějšími zahraničními stoupenci, což vyvolalo druhou konžskou válku, která trvala do června 2003.
Na základě mírové dohody vyjednané jihoafrickou vládou, OSN a Africkou unií vytvořily hlavní válčící strany přechodnou vládu. Vojska se sjednotila, byla přijata nová ústava a v roce 2006 se konaly první demokratické volby po více než čtyřiceti letech.
Mírová dohoda ale nezabránila pokračování násilí na východě země, které původně propuklo kvůli etnickému napětí a sporům o vlastnictví půdy. V průběhu let ale konflikt zesílil. Počet ozbrojených milicí prudce vzrostl, dnes jich existuje na 120 a některé z nich mají podporu ze zahraničí.
Některé milice bojují proti národní armádě, jiné naopak s ní. Část ozbrojených skupin má jasné ideologické vyhranění, jiné jsou motivovány pouze zisky a přístupem do dolů s nerostnými surovinami.
V této nepřehledné směsici zájmů se navíc pohybují další aktéři jako například modré přilby OSN a vojáci z různých členských států Východoafrického společenství EAC.
Šachová partie
Válka v Demokratické republice Kongo se podobá šachové partii, ve které se s každým tahem mění strategie a situace na hracím poli je stále složitější. Švýcarský list upozorňuje na dvě hlavní milice.
‚Některá těla byla spálena k nepoznání.‘ Teroristický útok v Ugandě si vyžádal životy desítek studentů
Číst článek
Tou první je povstalecká skupina M23, která je vedená Tutsii a podporovaná Rwandou. Tato milice v uplynulých měsících obsadila několik strategicky důležitých měst na východě země.
Druhou významnou silou je islamistická ADF, která už desetiletí bojuje proti vládě ugandského prezidenta Yoweriho Museveniho. Tato džihádistická milice působí v příhraniční oblasti a opakovaně provádí brutální útoky na civilní obyvatelstvo na obou stranách hranice.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je v zemi téměř 6 milionů vnitřně vysídlených osob. Kolik lidí ztratilo v nekončícím konfliktu život, je sporné. Švýcarský list uvádí statisíce obětí přímého násilí páchaného válčícími stranami.
V důsledku dalších humanitárních krizí, které s válkou souvisejí, pak podle nejvyšších odhadů přišlo o život 5,5 milionu lidí.
‚Lukrativní zdroj‘
Odborník na konžský konflikt Jason Stearns v jedné z posledních publikací o této válce píše, že ve východní části země vyrostla třída vojenských velitelů a politiků, pro které konflikt představuje lukrativní zdroj příjmů. Tito klíčoví hráči proto nemají zájem na tom, aby v oblasti panoval mír.
Zájem na udržování války, stejně jako pokračování mírových jednání, jsou perpetuum mobile, které je poháněno vlastní hybnou silou, píše Stearns.
Somálská občanská válka. ‚Rodinám při úprku umírají děti na střelná zranění,‘ líčí humanitární pracovník
Číst článek
Autor to dokládá na příkladu mírové konference z provincie Goma, kde se počet účastníků zvýšil z šesti set na patnáct set, protože organizátoři lákali účastníky na denní diety ve výši 135 dolarů. I z mírových jednání se tak stal byznys.
Některé bezpečnostní společnosti zase podněcují násilí, aby zvýšily poptávku po svých službách.
Koloběh násilí v Demokratické republice Kongo bude pravděpodobně pokračovat i v dohledné budoucnosti.
Pesimistické odhady dokonce prorokují přelití konfliktu do sousedních států, zejména do Ugandy, Rwandy a Burundi, které jsou do něj přímo či nepřímo zapojené, uzavírá v analýze švýcarský Neue Zürcher Zeitung.
