Protesty na kosovsko-srbské hranici pokračují. Srbští demonstranti zaútočili na ministerstvo vnitra
Protesty na kosovsko-srbské hranici pokračují již sedmým dnem. V sobotu demonstranti zaútočili na dvě kanceláře kosovského ministerstva vnitra na severu Kosova. Nejnovější tenzi mezi národy vyvolal spor o registrační značky srbských vozidel.
Kosovská policie od pondělí na hraničních přechodech Jarinje a Brnjak zajišťuje výměnu registračních značek u srbských aut. Konkrétně mění zvláštní registrační značky kosovských Srbů za značky kosovské.
Auta, která přijíždějí ze Srbska, pak na hranicích od policie dostanou dočasnou registrační značku - opět kosovskou. To se nelíbí stovkám Srbů, kteří hranice blokují.
V převážně srbské obci Zubin Potok někdo v sobotu vypálil úřad, který provádí registraci vozidel. V další severokosovské obci Zvečan někdo hodil dva ruční granáty na kancelář vydávající osobní doklady. Granáty ale nevybuchly.
Stany plné Srbů a blokády. Na kosovsko-srbské hranici eskaluje spor kvůli registračním značkám
Číst článek
Nové opatření podle kosovské vlády má zajistit rovné zacházení s občany obou zemí. Srbská policie totiž několik let vyměňuje značky na vozidlech zaregistrovaných v Kosovu při jejich příjezdu do Srbska.
Priština vyhlásila nezávislost v roce 2008, Bělehrad ovšem Kosovo neuznává jako samostatný stát. Kosovskou nezávislost v současnosti uznává 97 států včetně České republiky.
Bojová pohotovost
Nad hranicemi v sobotu demonstrativně přelétlo několik srbských vojenských letadel. Srbská armáda je navíc od čtvrtka ve stavu bojové pohotovosti. Přes hranice také přeletěl vrtulník Severoatlantické aliance, která má v Kosovu misi KFOR. NATO před 22 lety bombardovalo Bělehrad a donutilo tak vládu Slobodana Miloševiće stáhnout srbské jednotky z tehdejší srbské provincie Kosovo.
Kosovský premiér Albin Kurti ve středu vyzval Srbsko k jednání a navrhl, aby obě strany vydávání dočasných registračních značek zrušily. Srbský prezident Aleksandar Vučić to odmítl s tím, že Priština se tímto pokouší donutit Bělehrad k uznání samostatnosti Kosova.
Srbská armáda je kvůli přetrvávajícím protestům kosovských Srbů ve stavu zvýšené bojové pohotovosti
Číst článek
Kurti nejnovější útoky na budov ministerstva vnitra odsoudil a označil je za srbskou provokaci. Prezidentka Kosova Vjosa Osmaniová na twitteru apelovala na mezinárodní společenství, aby nepřehlíželo dění v Kosovu.
Riziko pro celou EU
Prezident Vučić podle ní chce posilovat srbský vliv a vytvářet srbský svět, což podle ní odpovídá logice devadesátých let na Balkáně. Napsala taky, že Srbsko spolu s Ruskem destabilizují celý region, což je bezpečnostním rizikem pro celou Evropskou unii a Severoatlantickou alianci.
Premiérka Srbska Ana Brnabićová prohlásila na Valném shromáždění OSN v New Yorku, že kroky Kurtiho vlády ukazují na neochotu Prištiny jakkoliv řešit spory mezi Kosovem a Srbskem.
„Slyšela jsem od ostatních světových lídrů, že teď vidí, jak je celá situace vyhrocená a velice komplexní a že jsme na hraně konfliktu. Ptali se mě, co se s tím dá dělat - já jsem řekla, že jediné řešení je dialog,“ řekla Brnabićová
Situaci už na twitteru okomentoval také předseda Evropské rad Charles Michel, který na vůdce obou zemí apeloval, aby ustali v eskalaci konfliktu a stáhli z místa své speciální policejní složky. Bělehrad a Prištinu prosí o mírové řešení celého sporu. S Kurtim a Vučićem už jednal také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který oba vůdce také prosil o uklidnění celé situace.
