Kyjev náležitě nebrání dobytá území v Rusku. Možná je nechce udržet, myslí si odborníci
Američtí stratégové nejsou přesvědčení, že Kyjev hodlá udržet své pozice v Rusku dlouhodobě. Po vpádu do Kurské oblasti začali ukrajinští politici mluvit o vytvoření nárazníkové zóny, což byl plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na to, jak odklonit válku od ukrajinských měst. Kyjev své síly poslal tam, kde byl nejmenší odpor. Bez zákopů a položení min ale nebude možné pozice udržet, píše americký deník The New York Times.
Po týdnu bojů Ukrajina prohlásila, že kontroluje 1200 kilometrů čtverečních ruského území. Američtí činitelé však nejsou přesvědčení, že Ukrajina hodlá dobyté pozice udržet. Navíc čím více Kyjev získá, tím větší výzvou bude obrana.
Podle amerických představitelů neučinila Ukrajina opatření, která by pro to byla potřebná jako kopání zákopů, vytváření minových polí a stavba překážek ke zpomalení ruských tanků.
‚Obrana do hloubky‘
„Válka nám zatím ukázala, že způsob, jak zpomalit armádu, je ‚obrana do hloubky‘,“ řekl Seth G. Jones z Centra pro strategická a mezinárodní studia v narážce na strategii používání několika linií obranných pozic. „Pokud nebudou bránit území kombinací zákopů a min, bude prakticky nemožné území udržet,“ myslí si.
V Rusku nepatrný postup, na Ukrajině ústup. Americký institut analyzoval posuny Kyjeva na frontě
Číst článek
Zpoždění Ukrajiny při budování obranných opevnění nemusí ale nutně znamenat, že Kyjev nemá v úmyslu udržet území v Rusku, myslí se jeden z představitelů Pentagonu, který si přál zůstat v anonymitě. Ukrajina by totiž mohla usilovat o ještě větší rozšíření území a vybudování obranných pozic ještě hlouběji uvnitř Ruska.
Ukrajinský vpád do Ruska byl pečlivě naplánován, dosáhl ale ještě větších výsledků, než byly původní ukrajinské cíle.
Generálporučík ve výslužbě a bývalý vrchní velitel americké armády v Evropě Frederick B. Hodges uvedl, že část úspěchu Ukrajiny byla důsledkem „zmatené a neefektivní“ struktury ruského vojenského velení a řízení.
To dává za vinu jak problémům Ruska s logistikou a zásobováním, tak i tomu, že národní bezpečnost řídí dva různé subjekty. Na východní Ukrajině velí generální štáb ruské armády. Za ruské území však odpovídá FSB.
„Neumím si představit, že by generální štáb spěchal s přesměrováním sil na pomoc vedení FSB,“ řekl generál Hodges, podle kterého se rivalita v řadách ruských bezpečnostních složek jasně projevila v loňském roce po krátké vzpouře proti prezidentu Vladimiru Putinovi.
Rusko by dle odhadů k vytlačení ukrajinských vojsk potřebovalo asi 15 až 20 brigád, nejméně tedy 50 tisíc vojáků, a k tomu se nyní ani zdaleka nepřibližuje, napsal The New York Times.
‚Šokující účinek‘
Neschopnost Ruska ukrajinskou armádu vytlačit ale nemusí mít dlouhého trvání.
Vpád do Kurské oblasti pozvedl náladu Ukrajinců. Někteří lidé ji ale kritizují jen jako ‚show‘
Číst článek
„Na Rusy to mělo šokující účinek,“ řekl minulý týden v Radě pro mezinárodní vztahy generál Christopher G. Cavoli, vrchní vojenský velitel NATO. „Jsou tím šokováni. To nebude trvat věčně. Dají se dohromady a zareagují odpovídajícím způsobem.“
Ukrajinci zatím dobyli několik osad a jedno město v Rusku, zatím se jim ale nepodařilo splnit klíčový cíl: odlákat z východní Ukrajiny významnější počet ruských jednotek, protože Moskva do oblasti vyslala převážně záložní jednotky.
Někteří američtí představitelé tvrdí, že čím více území se Ukrajina snaží zabrat v západním Rusku, tím větší je riziko, že přecení své možnosti zásobování a obrany.
„Ukrajina rozšířila frontovou linii, což s sebou nese určité riziko v tom, že k jejímu udržení potřebuje více personálu a techniky. To zase může vyčerpat jinou část fronty nebo, což je pravděpodobnější, snížit dostupné rezervy,“ uvedl James Rands, analytik britské bezpečnostní zpravodajské společnosti Janes.
