Láva ze sopky na ostrově La Palma zpomalila. Podle šéfa záchranných operací nemusí dorazit k moři
Proud lávy ze sopky na španělském ostrově La Palma od nedělní erupce výrazně zpomalil, a možná tak ani nedorazí do moře, čehož se od počátku týdne mnozí odborníci obávají. Informovala o tom ve čtvrtek televize RTVE s odvoláním na šéfa záchranných operací. Láva zničila dosud na 166 hektarů a pohltila asi 350 domů, uzavřeno je kvůli ní několik silnic, zničeno je elektrické vedení či zavlažovací systémy banánovníkových plantáží.
Láva, jejíž masa v místech dosahuje výšky až 15 metrů, se nyní pohybuje rychlostí asi čtyři metry za hodinu, v pondělí to přitom bylo asi 700 metrů za hodinu. Postupuje k jihozápadnímu pobřeží, jehož část v předpokládaném místě střetu už byla evakuována. Po střetu žhavé lávy s mořskou vodou by totiž podle vědců nastala chemická reakce, která by do vzduchu uvolnila obrovské množství páry s nebezpečnými látkami a kousky vulkanického skla.
OBRAZEM: Na ostrově La Palma je kvůli lávě uzavřena část pobřeží. Na 6000 lidí muselo být evakuováno
Číst článek
Díky výraznému zpomalení ale možná láva na pobřeží ani nedorazí, píší čtvrteční místní média. Od nedělní erupce urazila masa vyvřelého magmatu podle deníku El Periódico asi 3,6 kilometru ze zhruba šestikilometrové vzdálenosti od kráteru k pobřeží.
Nyní se valí láva ve dvou hlavních proudech, ten severnější už dorazil k obci Todoque, jež byla v úterý evakuována. Proud lávy více na jihu se nyní podle RTVE už prakticky nepohybuje.
„Láva postupuje velice pomalu proto, že v kontaktu s atmosférou a kvůli tření se zemským povrchem chladne... a především proto, že čelo proudu se rozšiřuje,“ řekl místní stanici Radio Televisión Canaria vulkanolog Stavros Meletlidis.
Evakuovaní obyvatelé
Letiště na ostrově La Palma od neděle provoz nepřerušilo, ve čtvrtek ale hlásí zpoždění několik spojů s dalšími Kanárskými ostrovy Tenerife a Gran Canaria. Nad letiště, které leží na východním pobřeží ostrova La Palma, totiž dorazil popílek ze sopky, zatím ale nebylo vyhlášeno omezení letového provozu.
Lava flowed from a volcano on the Spanish island of La Palma for a fifth day. Thousands of people have fled their homes as the lava destroys houses, schools and farms.
p.dw.com/p/40jqL
14:40 – 23. 09. 2021
Evakuovaní obyvatelé zůstávají v nejistotě, protože se do postižené oblasti nemůžou vrátit. Přístroje ve čtvrtek v okolí sopky opět naměřily lehké otřesy, což znamená, že činnost vulkánu dál pokračuje.
Na La Palmu ve čtvrtek přijel podpořit záchranáře a evakuované obyvatele i španělský král Felipe VI. s manželkou a znovu se tam vrátil i premiér Pedro Sánchez, který tam byl už začátkem týdne a ve středu se účastnil v New Yorku Valného shromáždění OSN. Král v doprovodu své choti a premiéra navštívil jedno z evakuačních středisek, aby místní lidi povzbudil, a společně s představiteli regionální vlády zavítal i do postižené oblasti, aby viděl způsobené škody na vlastní oči, uvedla stanice RTVE.
Šest vulkanických oblastí
Erupci sopky zažil ostrov La Palma naposledy v roce 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní, a při neštěstí zemřel jeden turista, který se nadýchal toxických par poté, co překročil bezpečnostní zábrany. Tehdy láva dorazila do moře, díky čemuž se pak zvětšilo území ostrova asi o dva kilometry čtvereční. Nyní experti odhadují, že magma může vyvěrat do listopadu, možná i déle.
Na Kanárských ostrovech začala erupce sopky, je vidět láva i kouř. Úřady zahájily evakuaci obyvatel
Číst článek
Ve Španělsku je podle národního geografického ústavu šest vulkanických oblastí, z nichž dvě jsou považovány za aktivní (oblast Girony a právě Kanárské ostrovy). Za aktivní vulkán je podle španělského vulkanologa Pabla Gonzáleze považována sopka, která vybuchla v posledních asi 30 tisících letech, jiní definují jako aktivní sopku s erupcí v minulých 10 tisících letech.
Podle americké organizace Smithsonian Institution je na světě nyní asi 1500 aktivních sopek, z toho u zhruba dvou desítek byla zaznamenána erupce v posledních dvou týdnech, je mezi nimi i další erupce sicilské sopky Etna z tohoto týdne.
V posledních 30 letech nezaznamenali experti této organizace rostoucí trend sopečné činnosti. Například v roce 1991 evidovali ve světě sedm desítek erupcí sopek, v roce 1997 jich bylo necelých 60, v roce 2008 osm desítek a předloni sedmdesát. Asi dvě třetiny aktivních sopek se nacházejí v takzvaném Ohnivém kruhu (též Tichomořský lem), což je pásmo pobřeží a ostrovů okolo Tichého oceánu, kde se odehrává i 90 procent všech zemětřesení.
