Zájem Čechů zapojit se do obrany Ukrajiny s nasazením vlastního života od začátku ruské invaze v únoru 2022 dál opadá.

Od nástupu do funkce loni v březnu prezident Petr Pavel rozhodoval o 95 žádostech. 76 jich dostal na stůl v roce 2023, 19 letos. Celkem odpověděl kladně jen na 25 z nich.

Většinu žádostí o připojení se k ukrajinským ozbrojeným silám zamítal i Pavlův předchůdce ve funkci Miloš Zeman. Ten rozhodoval o 477 žádostech a povolení od něj získalo 132 lidí.

Svou žádost neposílají Češi rovnou na Hrad, ale nejprve na ministerstvo obrany. To po konzultaci s ministerstvy zahraničních věcí a vnitra předá vybrané žádosti ke schválení prezidentovi.

Důvodů pro zamítnutí může být několik. Vedle těch, kdo mají záznam v rejstříku trestů, povolení nedostanou ani policisté, vojáci z povolání, příslušníci armádních aktivních záloh a ani ti, kdo v minulosti prošli základní vojenskou službou.

„Obecně žádost posuzujeme například z hlediska trestněprávního, to znamená, zda nejde o osoby stíhané, odsouzené a podobně. Nebo také služebního, tedy zda nejde o příslušníka bezpečnostního sboru. V takových případech pak souhlas nedoporučujeme,“ uvedl už dříve pro Radiožurnál mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Povolení je nutnost

Získání povolení od prezidenta je nezbytný krok pro ty, kdo chtějí legálně bojovat proti ruské agresi se zbraní v ruce. Službu v cizích ozbrojených silách jinak Čechům zakazuje zákon.

Pokud by se k ukrajinské nebo kterékoliv jiné nealianční armádě přidal někdo bez povolení, hrozí mu trestní stíhání.

Výjimku mají lidé s dvojím občanstvím nebo ti, kteří chtěli sloužit v některé z armád Severoatlantické aliance.

Kolik Čechů na Ukrajinu skutečně odjelo, není jasné. Stejně tak nejsou známy počty těch, kteří na se na východ vydali, aniž by o výjimku zažádali. Vojenské zpravodajství tato čísla nekomentuje.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít