Liga arabských států Sýrii ze svých řad nevyloučí
Liga arabských států nakonec odmítla vyloučit ze svých řad Sýrii, přestože to někteří její členové požadovali. Mimořádné jednání ligy si vyžádalo několik států z oblasti Perského zálivu. Chtěli vyvinout větší tlak na vládu syrského prezidenta Bašára Asada a přinutit ho, aby přestal krvavě potlačovat protirežimní demonstrace.
Liga se v Káhiře domluvila jen na tom, že se zasadí o dialog mezi vládou a opozicí. Mezitím syrští vojáci opět stříleli do civilistů – jak na pohřbu jednoho z opozičních aktivistů, tak na syrské hranici s Libanonem. Podle OSN při nepokojích od března zahynulo již 3000 lidí.
Důvody nevyloučení Sýrie z Ligy arabských států shrnul ve Světě o desáté odborník na Blízký východ Marek Čejka
Bezzubé stanovisko Ligy je podle Marka Čejky z Ústavu mezinárodních vztahů výsledkem nejednoty arabských zemí. „Proti režimu Bašára Asada je sice v Sýrii silný odpor, zároveň však má u některých částí společnosti velkou podporu. Byl jsem překvapený, že i řada Syřanů žijících v Evropě Asadův režim podporuje, obávají se, že za nepokoji mohou stát i Spojené státy,“ uvádí odborník na Blízký východ Marek Čejka.
Zároveň však připomíná, že zprávy o Sýrii jsou velice kusé, protože zahraniční novináři do země nemají přístup.
„Proti Sýrii je především Saúdská Arábie a některé státy Perského zálivu, u ostatních zemí je postoj méně jednoznačný,“ říká Čejka. Syrský represivní aparát je ale velmi silný a režim drží pevně.
Podporu naopak má od Íránu, který se Sýrii udržuje pragmatickou alianci a nemá proto na pádu Bašára Asada žádný zájem. Sýrie jako strategická země a jedno z center Blízkého východu je pro Írán důležitým spojencem, kterých mezi arabskými ani jinými zeměmi mnoho nemá.
K vyloučení členského státu z Ligy arabských států nebo zatím nikdy nedošlo. Blízko tomu byl Egypt po podepsání mírové smlouvy s Izraelem v roce 1979, kterému bylo nakonec jen pozastaveno členství. Letos v únoru Liga pozastavila spolupráci s Libyí, ale to nemělo na kroky Kaddáfího žádný vliv a násilí v jeho zemi pokračovalo.
Protirežimní nepokoje v Sýrii trvají už sedm měsíců. Podle OSN si volání Syřanů po pádu režimu Bašára Asada vyžádalo přes 3000 obětí. Proti vlastním lidem nasadil prezident Asad i tanky a námořnictvo, demonstranty označil za teroristy a zločinecké gangy, kteří usilují o destabilizaci země.
