Vcházím do kavárny nedaleko jihokorejského ministerstva obrany a pana Lee je těžké najít. Panem Lee by totiž mohli být všichni mladí muži nad kávou - perfektně oblečení, s iPhony nebo notebooky v rukou a výbornou angličtinou.

Pan Lee je absolventem soulské polytechniky. Od jeho promoce uplynuly dva roky a celou tu dobu marně hledá práci ve svém oboru. V rodině není jediný.

„Moje sestra je absolventkou velmi prestižní univerzity, a přesto už tři roky hledá slušnou práci. Těch provokací a testů ze strany Severní Koreje už bylo tolik, že třeba hodně lidí tady v Soulu už se války nebojí," řekl Radiožurnálu pan Lee.

Nezaměstnanost se v Jižní Koreji aktuálně pohybuje pod čtyřmi procenty. Ale stát i opozice přiznávají, že mezi mladými lidmi je až desetkrát vyšší. Studenti utratí v přepočtu stovky tisíc korun za prestižní univerzity, ale nakonec práci nedostanou.

Nový jihokorejský prezident Mun Če-in reprezentuje levici a studenti se teď obávají, že jeho avízované sbližování s komunistickým sousedem bude stát velké peníze. Oni by je raději viděli jako součást vládního programu boje s nezaměstnaností.

„Ten hlavní rozdíl mezi levicí a pravicí v Jižní Koreji je hlavně v tom, jak se chovají vůči Severní Koreji. Pravice na to vždycky chce jít trošku tvrději, a levice, ta je zase spíš pro dialog, finanční pomoc. A to jim ta pravice zazlívá," vysvětluje Michal Emanovský, který v Soulu už léta trvale žije a pracuje.

Jihokorejští studenti byli celá desetiletí motorem společenských změn, pomáhali sesadit nejednoho prezidenta, ale teď mají mnohem praktičtější starosti. Kimovy vojenské testy jsou pro ně běžným koloritem a mnohem důležitější je sehnat odkaz na dobrou práci.

David Jakš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít