Moskva se vzpamatovává z pumových útoků v metru
Ranní pumové útoky si vyžádaly nejméně 38 lidských životů. Dalších přibližně 60 lidí výbuch zranil. Dvě atentátnice odpálily nálože v ranní dopravní špičce na stanicích v centru města. Zatím se k činu nikdo nepřihlásil, ale vyšetřovatelé mají za to, že stopy útočnic vedou na Severní Kavkaz.
Oba výbuchy otřásly v rozmezí čtyřiceti minut stanicemi metra, kterými v ranní špičce procházejí tisíce Moskvanů. Lubjanka i Park kultury patří k nejživějším přestupním uzlům.
Jak potvrdil mluvčí ruských vyšetřovatelů Vladimir Markin, na obou místech odpálily útočnice nálože přímo v zastávce, uvnitř vozů metra.
Po počáteční panice na místo dorazily desítky záchranných týmů. Zraněné převezli do několika moskevských nemocnic. V tuto chvíli už metro opět funguje - nálože prakticky nezničily infrastrukturu, ve stanicích ani nehořelo.
Svědci výbuchu
„Je to hrůza a tragédie pro všechny, hlavně pro rodiny obětí. Určitě to povede k dlouhodobému zpřísnění bezpečnostních opatření v moskevském metru," řekl u vchodu do stanice Lubjanka 50ti letý obyvatel Moskvy Vladimir.
„Jsem v šoku, metrem jezdím stále, a raději nepřemýšlím, že se něco takového může stát. Je to hrozné," dodává 15ti letá studentka Olga.
Důkazy mluví proti kavkazským radiákálům
Podle mluvčího vyšetřovatelů Vladimira Markina se na místě obou výbuchů našly pozůstatky, které svědčí o tom, že ženy na sobě měly pás s výbušninami, a také hřebíky a dalšími ostrými předměty. Ty měly zvýšit počet obětí, z nichž zhruba dvě třetiny zahynuly ve stanici Lubjanka - jež paradoxně leží hned vedle sídla ruské zpravodajské služby FSb.
Policie nyní zkoumá záznamy bezpečnostních kamer z obou míst a analyzuje i DNA dvou mrtvých žen. Ta by měla napovědět, kdo za útoky stál.
K činu se zatím nikdo nepřihlásil, o tom, kdo konkrétně ho má na svědomí a jaké byly jeho motivy, se tak v tuto chvíli lze jen dohadovat. Podle šéfa Fsb Alexandra Bortnikova je ale pravděpodobné, že stopy organizátorů útoků vedou na Severní Kavkaz.
Islamisté operující v regionu nejednou pohrozili útoky na ruská města a energetické tepny. Vůdce extremistů Dokka Umarov v únoru prohlásil, že boj se přesouvá do velkých ruských měst. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv v zápětí po útocích slíbil, že úřady budou pokračovat v boji proti terorismus.
Kavkazská otázka
Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák soudí, že jednání čečenských útočníků je sice iracionální, ale zároveň vyjádřením naprostého zoufalství:
"Ti lidé jsou v situaci, že na nic jiného nejsou schopni přijít, protože nějaký konstruktivní dialog s nim už léta nikdo nevede."
Čečenští povstalci byli v uplynulých letech zatlačeni do defenzivy. "Čečenci pudově cítí, že za jejich tragédií stojí Rusko. Vždyť ten čečensko-ruský konflikt trvá už 250 let. Jejich bojovných sil už je asi opravdu hodně málo. Bylo jich 20-30 tisíc. Teď to budou stovky, možná desítky."
Historie útoků na území Ruska
V srpnu 2004 zabila sebevražedná útočnice 10 lidí ve stanici Rižská. Půl roku předtím zůstalo po výbuchu na lince spojující letiště s centrem 40 mrtvých.
Obětí teroristických útoků v ruské metropoli v posledním desetiletí jsou stovky. Většinu z nich mají na svědomí čečenští extremisté.
Nejhorší následky měly dva výbuchy v obytných domech a útok na dvě letadla.
V říjnu 2002 obsadili teroristé divadlo Dubrovka. Při následném pokusu o osvobození rukojmích zemřelo 129 civilistů a 40 čečenských rebelů.
