Rusko prosadilo mírový plán pro Náhorní Karabach. Část Arménů na protest obsadila budovu vlády
Rusko, Turecko, Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na mírovém plánu pro Náhorní Karabach. Ten předpokládá příměří a stažení arménských sil z nárazníkového pásma kolem této arménské enklávy v Ázerbájdžánu. Mnozí Arméni to ale berou jako kapitulaci a vzali útokem budovu vlády v Jerevanu.
Dav vtrhl do budovy arménské vlády na náměstí Republiky, lidé zřejmě žádali demisi premiéra Nikola Pašinjana. Část lidí se poté vydala k jeho rezidenci, část ale zůstala v budově kabinetu, kde ale vládu nezastihli.
Mnozí Arméni vzali útokem budovu vlády v Jerevanu. Poslechněte si reportáž Martina Dorazína přímo z místa protestů
Protestovali také proti rusko-turecké kompromisní dohodě o uspořádání v Náhorním Karabachu, který by se tak musel vzdát takzvaných nárazníkových zón, kam by přišly ruské a turecké mírové síly.
V Karabachu mají podle Kremlu dohlížet na dodržování klidu zbraní. Pro Arménii by to ale znamenalo ztrátu jižních území Karabachu. Jeden z bodů dohody říká, že současné výsledky války budou ponechány.
Válka o Náhorní Karabach je u konce, oznámil arménský premiér. Dohodu označil za ‚bolestivou‘
Číst článek
Protestující se dostali až do honosného sálu, kde jedná arménská vláda. Zůstal po nich nepořádek, některé věci rozbité, nikdo ale nic neodnesl. Na protesty sice dohlíželi příslušníci arménských pořádkových jednotek a policie, nijak ale nezasáhli.
Policie nakonec demonstranty požádala, aby opustili jak hlavní jednací sál arménské vlády, tak celou budovu. Ti uposlechli.
Během šestitýdenních bojů mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach zemřelo několik tisíc lidí. Konflikt o sporné území je tak nejhorší od devadesátých let.
V Náhorním Karabachu žijí převážně etničtí Arméni a dosud byl pod vojenskou kontrolou Jerevanu, přestože oficiálně patří Ázerbájdžánu.