Evropa příliš závisí na dodávkách pomůcek z jiných zemí, tvrdí ministr. Varuje před jednostrannou závislostí
Koronavirová krize ukázala, že je Evropa příliš závislá na dodávkách zdravotnických pomůcek z jiných zemí. Evropské státy by proto měly spolupracovat na rozšíření mezinárodních dodavatelských řetězců. Podle agentury Reuters to v prohlášení, které bylo v sobotu zveřejněno, uvedl německý ministr hospodářství Peter Altmaier.
Německo zaznamenalo za poslední den 1251 nových případů nákazy koronavirem, komplikacím spojeným s covidem-19 podlehlo 147 pacientů, uvádí Institut Roberta Kocha. Vývoj pandemie v tomto asi 80milionovém státě v posledních dnech stagnuje.
Země podle institutu dosud registrovalo koronavirus u celkem 168 551 lidí, z nichž 7369 po nákaze zemřelo. Počty zemřelých jsou tak v zemi několikanásobně nižší než v jiných velkých evropských státech, například v Británii, Itálii, Španělsku či Francii.
Fotbal v Německu dostal zelenou. Bundesliga se může rozeběhnout od poloviny května
Číst článek
V sobotu oznámený počet zemřelých je stejný jako o den dříve, údaj o nově nakažených se oproti páteční statistice liší jen v řádu desítek. Podle Altmaiera by se měla stát Evropa méně závislá na dodávkách léků i zdravotnického vybavení z neevropských států.
„Německo, které má v červenci převzít rotující předsednictví Rady EU, cítí v koronavirové krizi zvláštní zodpovědnost aktivně utvářet Evropu v duchu solidarity,“ řekl ministr hospodářství.
„Současná krize ukazuje, že se musíme vyhnout jednostranné závislosti a rozšířit do větší míry mezinárodní dodavatelské řetězce,“ uvedl Altmaier. Dodal, že má na mysli především menší závislost na neevropských dodavatelích.
Ministr však zdůraznil, že taková strategie musí být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. „Současná krize není rozloučením s globalizací. Naopak, zdůrazňuje význam jasných mezinárodních obchodních pravidel, podle nichž se musí všichni řídit,“ prohlásil.
Evropská unie by měla podle Altmaiera spojit ekonomickou obnovu po dopadech pandemie s širším cílem snižování produkce skleníkových plynů za účelem zpomalení globálního oteplování.
„Po krizi se Evropa musí stát zdrojem plánů na sociálně spravedlivou transformaci, ekonomiku beroucí ohled na klima a úspěšný posun k obnovitelným zdrojům energie,“ řekl ministr. „Technologie, které již byly věcí minulosti před krizí, budou po krizi zastaralé ještě víc,“ dodal.
