Pět let od ničivé vichřice bují ve Vysokých Tatrách výstavba
Vysoké Tatry na Slovensku mají za sebou pět nejdivočejších let své historie ovlivněné lidmi. V roce 2004 lety totiž rozsáhlé území zasáhla vichřice o rychlosti až 170 kilometrů za hodinu a poslala k zemi 12 tisíc hektarů smrkového lesa.
Vítr poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25 000 hektarů. Dalších 12 000 hektarů vítr poškodil částečně. Zanechal po sobě 50 kilometrů dlouhý pás vyvrácených stromů.
Od té doby v Tatrách bují nebývalá výstavba, lesníci bojují s ochránci přírody kvůli těžbě v chráněných zónách a turisté ubývají. Kritici hospodaření místo slova Národní park používají běžně výraz Lunapark, aby dali najevo, co si o stavebních aktivitách myslí.
"Lesníci vysázeli smrkové plantáže, aby měli dříví na prodej. Experiment se ale nezdařil a první silnější vichřice monokulturu zničila," řekl Rádiu Česko bratislavský zpravodaj ČRo Lubomír Smatana.
Před pěti lety zasáhla Vysoké Tatry ničivá vichřice, která polámala tisíce hektarů lesa. Téma pro bratislavského zpravodaje ČRo Lubomíra Smatanu na Rádiu Česko.
Teď to podle něj lesníci napravují tím, že vysazují další stromy. "Asi čtvrtinu vyvrácených porostů už obnovili. Experti říkají, že obnova byla dost rychlá, že to ani nečekali, jak rychle se stromy ujaly," uvedl Smatana.
Ukazuje se dokonce, že les roste i na místech, kde lesníci nesázeli. Čtvrtina postiženého území se tak obnovila přirozeně a polovinu považují lesníci za neobnovitelnou.
Turisté hodnotí obnovu lesa spíše podle pahýlů, kterých zůstaly v lese tisíce a trochu hyzdí krajinu. "Je to nepěkný pohled, ale lidé si musí zvyknout. Ty pařezy mají význam pro vytvoření jistého mikroklimatu nad půdou, kde žije řada mikroorganizmů, rostlin či živočichů," uvedl zpravodaj s tím, že biologové vichřici považují za určitý experiment.
"Za skvělou biologickou laboratoř, která ve Vysokých Tatrách vznikla. Zpočátku se báli, že zmizí mnoho zvířat, ale nakonec zjistili, že se žádný útěk nekonal. Dokonce i medvědi zůstali," dodal.
Největší problém Vysokých Tater je podle Smatany v tom, že podobně jako na Šumavě, neexistuje 'zonace', tedy rozdělení území na jednotlivé zóny, kde bude jasně řečeno, která je nejpřísněji chráněná, která méně, a kde už se může provádět nějaké hospodaření.
"To znamená, že v Tatrách bují jakási chaotická výstavba budov i parkovišť. Experti už vypracovali plány jednotlivých 'zonací'. Než se to ale dostane na příslušné úřady, konzultace váznou," uvedl.
"Všechno mrzne v místech, kde jsou silné ekonomické tlaky na to, aby se v Tatrách stále kácelo. No je hlavní důvod, proč se politici nemohou dohodnout," řekl zpravodaj Rádiu Česko.
