Vohánka: Dekarbonizace je megatrend, který se nezastaví. Politici se ale s byznysem musí bavit
Zelená dohoda Evropské unie, jejímž cílem je snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o sto procent proti roku 1990, je pod palbou kritiky politiků i podnikatelů. Podle byznysmena, zakladatele a hlavního majitele společnosti Eurowag Martina Vohánky jsou korekce zelené strategie potřeba. Varuje ale před velkými změnami.
„Pro průmysl je nejhorší, když už se vydá nějakým směrem, udělat pak úplnou otočku. To je zabiják,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Poslechněte si další díl pořadu Peníze a vliv Jany Klímové, tentokrát s podnikatelem Martinem Vohánkou
Martin Vohánka založil firmu Eurowag v roce 1995, tehdy prodával palivo pro kamiony, později k tomu firma vyvinula platební systém. Nyní je předním poskytovatelem integrovaných platebních služeb a mobility pro automobilové dopravce v celé Evropě.
Loni měla společnost obrat přes 7,3 miliardy korun, s částí jejich akcií se obchoduje na burze v Londýně a v Praze. Vohánka také patří k zakladatelům spolku Druhá ekonomická transformace Česka a je významným filantropem.
Při schvalování Green Dealu se podle něj stala velká chyba, když politici s podnikateli nevedli dostatečný dialog. A nejde jen o Green Deal. „My v Evropě příliš necháme rozhodovat politiky a byznys necháváme stát stranou. Říkám to roky – ano, politici mají vytyčit směr, ale pak k tomu má přijít byznys a skutečně se o tom bavit,“ uvedl Vohánka.
13:39
Zrušte Green Deal, vyzývá europoslanec Knotek. Nerudová: To je nápad ekonomického analfabeta
Číst článek
Při rozhodování o dekarbonizaci přitom obzvlášť firmy s největší uhlíkovou zátěží, jako jsou cementárny, ocelárny a energetika, stály podle něj stranou a politici říkali: „S vámi se bavit nebudeme, protože byste to chtěli jinak.“
„Ve skutečnosti tím ale problém jenom odkládáme. Protože cement musíme vyrábět, musíme se nějak postavit k energiím,“ vysvětluje.
I proto je korekcí, o kterých v současné době mluví jak česká vláda, tak Evropská komise v návrzích nové Dohody o čistém průmyslu či Akčním plánu pro dostupnou energii, podle Vohánky tolik.
‚Ambiciózní cíle‘
Základní cíle Green Dealu, jako je uhlíková neutralita v roce 2050 a snížení emisí o 90 procent už v roce 2040, ale v návrzích Bruselu zůstávají. Podle Svazu průmyslu a dopravy jsou přitom příliš ambiciózní a nereálné. Vohánka je přesvědčen, že k dalším korekcím může dojít později.
Úpravy plánů, pokud to nejsou zmíněné prudké otočky, jsou podle něj normální i v podnikání. „Takhle to děláme i ve firmách. Dáme si ambiciózní cíle a uvidíme to, co se nám ve skutečnosti podaří. A operativně měníme taktiku a strategii tak, abychom se do toho cíle dostali,“ upozornil Vohánka.
Celkově je podle něj každopádně potřeba strategii Green Dealu držet, protože je to „megatrend“. I v USA, přestože kroky prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy mluví opačně. Na národní úrovni ale řada států USA pokračuje v dekarbonizační politice dál, stejně jako Anglie nebo Čína.
Křetínský: Zelená politika EU selhala. Energetik i průmysl souhlasí, expert na klima varuje
Číst článek
„Ten megatrend zkrátka nezastavíme. Ale je důležité si připomenout, obzvlášť v Čechách, že některá odvětví skutečně budou zpomalovat. Některé vlaky se zastaví, ale jsou tu nové vlaky, což jsou třeba elektromobily,“ uvedl.
Pokud bude Evropa dál prokrastinovat jako doposud, kdy vidí, že jí v některých oblastech – jako je třeba i výroba solárních panelů – už ujel „nový“ vlak, tak těchto oblastí bude přibývat.
Klíčové jsou podle něj při dekarbonizaci tři věci, a to pokračovat v ní, ale zároveň se dostat k energetické nezávislosti a jít cestou technologické neutrality.
V nákladní dopravě, ve které jeho firma poskytuje služby, se mohou podle něj například prosadit v budoucnu jak elektromobily, tak auta na syntetická paliva.
„Nejdřív politici říkali, že to musí být jenom elektroauta, protože nechtějí vidět žádný výfuk. Ale pak jsou tady syntetická paliva,“ upozornil. Pro dálkovou dopravu budou důležitá.
Aplikace pro kamiony
Pokud jde o samotný Eurowag, Vohánka má nyní velká očekávání od nové aplikace pro kamiony, kterou firma dokončuje. Jde o digitální platformu s širšími službami, firma o ní mluví jako o „Uberu“ pro nákladní auta. Firmám by měla ušetřit náklady a měla zefektivnit jízdy kamionů po Evropě.
1:49
V Česku přibyla další místa, kde platí zákaz předjíždění kamionů. Na D1 se mění značení
Číst článek
„Řidič by měl aplikaci ve svém mobilu a nepotřeboval by žádnou podporu od dispečera, od fleet managera, od účetní a tak dále,“ popsal. Ambicí Vohánky je zvýšit počet kamionů, které firma obsluhuje, z nynějších 300 tisíc na milion ve střednědobém horizontu a výrazně tak navýšit své tržby. Pro představu, v Evropě jezdí asi 1,5 milionu mezinárodních kamionů, které rozváží zboží z jednoho státu do druhého.
Předloni firma při tržbách kolem 6,5 miliardy korun skončila s dvoumiliardovou ztrátou. Podle Vohánky šlo ale o účetní operaci související s přeceněním tzv. good will firmy, tedy hodnoty majetku společnosti.
Firma má za sebou také hodně akvizic. Jedna z velkých investic jí nevyšla, a to do startupu, německého JITPay. Eurowag investici v hodně stovek milionů korun musel loni odepsat. „Neřekl bych, že jsem se spálil. Byl to startup a je obecně známo, že ze startupů vyjde jeden z deseti,“ uvedl Vohánka.
Eurowag vlastnil pod 10 procent a měl opci na navýšení podílu a odkup firmy. „Nejsem z toho nadšený, ale zkrátka to nevyšlo a to k byznysu patří,“ uvedl. Na firmu to podle něj dopad mít nebude vzhledem k očekávání zhruba tří miliard korun provozního zisku za loňský rok.
Výzkum a byznys
Spolek Druhá ekonomická transformace, který za přispění Vohánky vznikl před třemi lety, má za cíl mimo jiné upozorňovat vlády na potřebné změny podmínek pro byznys, aby se posunul z „montoven“ pro zahraniční firmy k vlastním značkám a výrobě s přidanou hodnotou.
„V Čechách toho spousty vymyslíme, ale málo aplikujeme, málo převedeme do reálné hodnoty pro lidi a firmy.“
Martin Vohánka (zakladatel a hlavní majitel společnosti Eurowag)
Podle Vohánky se některé věci od založení podařily, příkladem je aktuální novela zákona projednávaná ve Sněmovně týkající se vědy a výzkumu, na kterých se podílela pracovní skupina spolku.
„V Čechách toho spousty vymyslíme, ale málo aplikujeme, málo převedeme do reálné hodnoty pro lidi a firmy,“ uvedl. Zákon by měl nově umožnit lepší spolupráci výzkumu s byznysem a také přenos poznatků z institucí do praxe.
Spolek nedávno také vypracoval analýzu o příležitostech pro český průmysl právě při dekarbonizaci. Studie Mapa příležitostí upozornila, že správně dojednaný Green Deal má pro průmysl v Česku výhody, protože má druhou nejlepší schopnost na světě vyrábět zelené výrobky.
Před námi jsou jen Němci, za námi pak Maďarsko, Slovensko, Korea, Dánsko, Švédsko či Singapur. Dobrou pozici má Česko díky tradiční výrobě vlaků a jejich součástí nebo izolačních materiálů.
Ve filantropii se Vohánka zaměřuje na podporu transformace vzdělávání a demokratických hodnot. Jednak přes svoji nadaci Blíž k sobě, jednak prostřednictvím Spolku pro ochranu liberální demokracie, v němž se angažují také podnikatelé z Pale Fire Capital nebo RSJ.
24:36
Ekonom: Strojírenství, výrobny... Čisté technologie jsou pro Česko příležitost, máme dobré podmínky
Číst článek
Vznikl před minulými parlamentními volbami, finančně podpořil současnou vládní koalici Spolu. Nabídku dostali sociální demokraté. Loni poskytl finanční dar 2,5 milionu korun Pirátům, KDU-ČSL, ODS, TOP 09 a STAN.
Na otázku, jestli spolek hodlá i před letošními volbami finančně někoho podpořit, Vohánka řekl, že „diskutují se stranami, jak jim pomáhat v tom, aby byly silnější“.
„Chtěl bych zdůraznit, že nám nejde o podporu jedné konkrétní ideologie. Proto vždycky naše nabídka šla napříč spektrem demokratických stran, u kterých víme, že tu pomoc navíc potřebují,“ reagoval pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Proto finance nenabídli hnutí ANO, které sice podle Vohánky je demokratickou stranou, ale „co týče zázemí, je nesrovnatelné s ostatními stranami“.
Vohánka byl také sponzorem kampaně nynějšího českého prezidenta Petra Pavla. V současnosti je jeho poradcem.
Proč podepsal dopis premiérovi, aby podpořil reformu ÚOHS? Je podle něj demokracie ve světě i u nás v ohrožení? Celý rozhovor s Martinem Vohánkou si poslechněte v audiu v úvodu článku.
