Petříček: Trump přebírá ruskou propagandu. Strategie Washingtonu při jednáních je nepřehledná
Americká vyjednávací strategie ohledně míru na Ukrajině je podle výzkumníka Ústavu mezinárodních vztahů a bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka nepřehledná. Žádný jasný plán podle něj možná ani neexistuje. „Z americké strany padají velmi rozporuplné, často si protiřečící výroky – něco říká prezident Trump, něco říkají další představitelé administrativy,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Souhlasíte s pohledem Zelenského, že Donald Trump přebírá narativ ruské strany, když říká, že Ukrajina se do války s Ruskem vůbec neměla pouštět, že ji mohla poslední tři roky kdykoliv ukončit a zpochybňuje Zelenského legitimitu? Nebo v tom čtete spíš nějaký hlubší diplomatický záměr, jehož význam je zatím veřejnosti skryt?
V tuto chvíli nevíme, jestli se jedná o nějaký hlubší záměr. Ale to, že americká administrativa chce za jakýkoliv okolností ukončit konflikt, že se spojenci nekomunikuje a nekonzultuje své kroky, možná poodkrývá pouze část toho plánu, pokud nějaký plán je.
Vyjádření prezidenta Trumpa asi nejsou šokující, ale bohužel neposilují vyjednávací pozici tak, aby k ukončení války došlo za podmínek, které budou pro Ukrajinu pozitivní a budou pro Ukrajinu přijatelné.
Je to tedy tak, že Trump tímhle vlastně přebírá ruskou propagandu?
Do značné míry ano. Opakuje argumenty, které jsme již v minulosti slyšeli z úst ruských představitelů, navíc do toho přimíchává celou řadu údajů nebo argumentů, které se vůbec nezakládají na pravdě – například to, jak nízká je podpora prezidenta Zelenského na Ukrajině. K tomu nemá žádné podklady ani žádné důkazy a je to spíše dojmologie.
Lze mluvit v případě nové americké administrativy o diplomacii a vyjednávání, na které jsme třeba byli doposud zvyklí, nebo co bylo tradiční v západním světě? Setkání v Rijádu pomohlo podle Zelenského ukončit izolaci Putinova režimu.
Ukazuje se, že americká administrativa nemá zájem na tom, co se děje v Evropě, její zájmy jsou skutečně někde jinde. I způsob, jakým k jednáním zatím přistupuje, je poměrně netradiční.
Na druhou stranu, u mírových jednání o tak komplexním problému, jako je konflikt na Ukrajině, nelze očekávat, že budou uzavřena po jednom zasedání. Tady bychom měli spíše očekávat, že se jednání povlečou a že budou skutečně dlouhá.
Zelenskyj je diktátor bez voleb, napsal Trump. ‚Ukrajině nemusí zbýt nic,‘ dodal
Číst článek
Pokud bude americká administrativa hledět i na dlouhodobé bezpečnostní zájmy, ať už z Evropy nebo z Ameriky, tak budou jednání trvat skutečně dlouho, protože pozice Spojených států a Ruska jsou vzdálené.
Nepřehledná strategie
Včera to říkal po jednáních v Rijádu i šéfdiplomat Marco Rubio, že šlo pouze o první krok na dlouhé cestě a že všichni, kdo se účastní konfliktu, musí souhlasit s řešením, které válku ukončí. Je to jisté vyjádření naděje pro Evropu a Ukrajinu, které do Rijádu pozvánku nedostaly?
Byl bych zatím zdrženlivý, protože z americké strany padají velmi rozporuplné, často si protiřečící výroky – něco říká prezident Trump, něco říkají další představitelé administrativy. Poté jsme opakovaně byli svědky toho, jak jiní představitelé Spojených států vysvětlují předchozí výroky.
Situace není úplně přehledná. Možná to dokládá také to, že Washington zatím nemá jasnou strategii a plán, jak postupovat v jednáních s Ruskem, ale také jak zajistit, aby Ukrajina případné podmínky přijala. Schůzky, které probíhají na straně evropských partnerů, musí ale jasně vyslat signál, že Ukrajina má naši podporu a nechceme, aby byla vystavena tomu, že bude muset přijmout nějaký diktát.
Jak by na tuhle novou podobu americké diplomacie měli evropští představitelé nejlépe zareagovat? Jak se podle toho zařídit, když nezní úplně jednotným hlasem?
Zatím jsme svědky prvních koordinačních setkání významných evropských podporovatelů Ukrajiny, pozice se v tuto chvíli ještě budou chvíli slaďovat. Je asi vhodné přijmout, že navzdory tomu, že se Evropa na příchod Donalda Trumpa připravovala, tak kroky kolem Ukrajiny jsou skutečně šokující a asi málokdo očekával, že půjdou až tak daleko.
Diplomatka: Hledáme odpověď na to, co uděláme, kdyby Rusko zaútočilo na evropské vojáky na Ukrajině
Číst článek
Zároveň se ale bude potřeba podívat mimo rámec některých institucí. S lidmi jako Viktor Orbán nebo Robert Fico nelze předpokládat, že Evropská unie za těchto okolností bude schopná udržet dlouhodobě jednotu. V reakci na další vývoj jednání a války na Ukrajině bude potřeba spíše se snažit vytvořit koalice ochotných, koalice zemí, které mají skutečně zájem na posilování evropské bezpečnosti a na tom, aby Evropa měla místo u jednacího stolu.
Ještě na závěr – do Kyjeva dnes (ve středu) přicestoval Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg, který podle svých slov chce naslouchat a chápe ukrajinskou potřebu bezpečnostních záruk. Může tahle návštěva něco změnit v přístupu americké diplomacie?
Uvidíme, jestli může něco změnit. Keith Kellogg byl vždy poměrně jasně otevřený, že je ostražitý vůči Rusku a že Ukrajina by neměla vyjednávat z pozice slabšího. Opakovaně řekl, že nevěří Rusku, což je trošku v rozporu s tím, co slýcháme z úst jiných představitelů.
Samozřejmě otázka je, jaká bude jeho role, jaký bude jeho vliv na pozici americké administrativy – ať už v jednáních, nebo v případném přehodnocení nastoleného trendu směrem ke komunikaci vůči Ukrajině.
Rozhovor si můžete také poslechnout v přehrávači na začátku článku.