,Tisíce lidí dýchalo kdoví co.‘ Polsko nezvládá likvidovat nelegální skládky s nebezpečným odpadem
Nowe Miszewo, Wołomin i Varšava. Po rozsáhlém požáru toxického odpadu v Zelené Hoře, který hasiči likvidovali dva dny, se Poláci dozvídají o dalších a dalších nelegálních skládkách. Po celé zemi jsou tisíce tun materiálů, které při úniku nebo vzplanutí představují nebezpečí pro obyvatele i životní prostředí. Jejich likvidace je ale finančně náročná a úřady se o to, kdo ji má provést, přou.
„Stát s tím nic nedělá. Nejsou na to vyhrazené peníze. Nikdo to neřeší. Prostě jen všichni čekáme, co bude. To je nepříjemné a já z toho nemám dobrý pocit. Takže, vlastně ano, necítím se úplně bezpečně, když tady bydlím,“ popisuje svoje pocity obyvatelka varšavské městské části Targówek.
Starší muž bydlící ve stejné oblasti dodává: „Žijeme ve zkaženém životním prostředí. Já pamatuji časy, kdy nám hrozili atomovou bombou. To byla reálná hrozba. Měli jsme válečný stav, kdy nám zase hrozili obušky. Existuje velké množství hrozeb. Chemická hrozba je vážná, ale je jen jednou z těch, které už jsem zažil. Takže, mě to už nevzrušuje. Prostě jsem si zvykl.“
Skládku tam úřady odhalily před třemi lety. Podle satelitních snímků radnice usuzuje, že začala vznikat v roce 2019.
„Odpad, který se nachází na území naší městské části, tvoří podle průzkumu látky z chemické výroby. Odkud pochází, nevíme. Ale na tom soukromém pozemku je asi 300 tun takového odpadu uloženého v takzvaných mauserách – takových tisícilitrových kontejnerech, “ míní místostarosta Targówku Jędrzej Kunowski.
Na jaře letošního roku do haly s nelegálním odpadem vstoupili hasiči. Obyvatelé okolních domů totiž začali cítit silný zápach. Při kontrole prostor hasiči zjistili, že chemické látky z velkokapacitních nádob unikají na podlahu.
Vlastníkem objektu je soukromá firma, kterou úřady už v minulosti opakovaně vyzvaly k likvidaci nebezpečných materiálů, které nebyly uskladněné podle regulací. „Ale majitel odpad schoval. Tím se o to státní služby přestaly zajímat,“ říká Kunowski.
Podle Kunowského by bez zajištění areálu a následné likvida hrozila kontaminace půdy i povrchových a spodních vod, ale taky vznícení. Zničení materiálu bude muset provést odborná firma. Do té doby městská čtvrť zajišťuje dohled nad areálem, který dodatečně zabezpečila.
Likvidace odpadu vyjde polské hlavní město na přibližně sedm milionů zlotých, tedy asi 35 milionů korun. Peníze na to vezme z účelových rezerv na krizová řešení.
Skládky po celé zemi
Požár haly s nebezpečným odpadem v Zelené Hoře Ukázal, jak rozsáhlým problémem skládky s nebezpečným odpadem v Polsku jsou. Nachází se například v Nowem Miszewu, Łaniętě, Wołominu a tak dále.
Na Přerovsku hořela skládka s nebezpečným odpadem. Hasiči povolali i vrtulník s bambivakem
Číst článek
„Těch míst jsou odhadem stovky, a to se bavíme jen o těch, o kterých víme,“
říká vedoucí postgraduálního studia odpadového hospodářství varšavské vysoké ekonomické školy Marek Goleń.
„Bavíme se o vážném problému, který je výsledkem několikaletého zanedbávání situace. Kvůli požárům před několika lety se v Polsku změnily předpisy. Takže pachatelé přestali ke skladování používat běžné areály nebo budovy a začali odpad zakopávat. Takže nalézt ho je dnes je opravdu těžké,“ dodává Goleń.
Nelegální nakládání s nebezpečnými odpady se podnikatelům dlouhodobě vyplácí, přestože se zákony za poslední roky v Polsku zpřísnily.
„A služby ochrany životního prostředí, ani polské zákony nejsou dost silné na to, aby tomu zabránily. Ale hlavně, těm zainteresovaným se to vyplácí. Přitom tresty, které jim hrozí, jsou ohromné. Zákony se změnily tak, že za takovou trestnou činnost hrozí odnětí svobody. Problém ale je, že pachatelům se takovým trestům daří vyhýbat,“ uzavírá Goleń z Ekonomické školy.
Odpadová aféra
S nezákonným skladováním odpadů – ať už toxických, nebo zkrátka v uvozovkách jen těch neregistrovaných – má dlouholetý velký problém Dolnoslezské vojvodství. Na jaře tam policie zasáhla proti vedení firmy podnikající v oblasti odpadů.
Skládka v keňské Dandoře je jedna z největších v Africe. Na dvanácti hektarech odpadu žije asi 5000 lidí
Číst článek
„Inspekce ochrany životního prostředí v Dolním Slezsku dlouhá léta neprováděla pravidelné kontroly při podezřeních na nelegální skladování odpadu. Hlavní inspektor této služby měl totiž rodinné vazby na lidi podnikajících v odpadech,“ vysvětluje v budově Sejmiku Dolnoslezského vojvodství ve Vratislavi Patryk Wild nezávislý člen vojvodského parlamentu.
Jeho vyprávění se týká takzvané odpadové aféry, která skončila v květnu zatčením vedení firmy Chemco, která podle policie do Polska nelegálně dovážela odpad ze zahraničí a v zemi ho pak skladovala, například na skládce v obci Rudna Wielka. Vedení firmy obvinění odmítá.
„Mám dojem, že v Dolním Slezsku fungoval pro některé firmy určitý druh beztrestnosti. Ty firmy nebyly kontrolované. A snahy provést kontrolu jinou cestou, tedy přímo regionální samosprávou, zablokovaly členové vládnoucí strany,“ uvádí Patryk Wild.
Strana Právo a Spravedlnost navíc v roce 2019 změnila předpisy, podle kterých je dnes možné vozit odpad mimo region, kde byl vyprodukovaný. To regionálním institucím, které mohou dohlížet na nakládání s odpady, zkomplikovalo dozor.
Reálná hrozba?
Další komplikací podle Patryka Wilda, ale také místostarosty Targówku Jędrzeje Kunowského je schengenský prostor, který umožňuje volný přeshraniční pohyb pro členské země Evropské unie. Kvůli němu skončila většina hraničních kontrol a to podle nich umožňuje nákladním vozům převážet závadný náklad do jiných států.
Ústecký kraj žádá, aby stát odvezl nebezpečné styreny z tamní skládky. Předloni je tam našli inspektoři
Číst článek
Například odpad v hale, která hořela v Zelené Hoře na západě Polska, pocházel z Německa. Polská společnost Awinion, která zřídila podobné skládky na různých místech v celé zemi, ho přivezla v roce 2012. Následně areál opustila.
Na soudní výzvy k vyklizení ani na pokuty nereagovala. V roce 2020 Nejvyšší správní soud rozhodl, že likvidaci má zajistit radnice Zelené Hory. Ta v následujících letech vypsala několik výběrových řízení. Zastavila je kvůli cenám prací.
„V Polsku nemáme systém na financování intervenčního vyklizení takového znečištěného areálu. Máme Národní fond ochrany životního prostředí a vodního hospodářství. Ten na takový druh prací vyčlenil v loňském roce okolo 100 milionů zlotých (asi půl miliardy korun – pozn. red.). Ale likvidace toho, co shořelo v Zelené Hoře, vyjde na 30 milionů zlotých,“ říká Marek Goleń z Ekonomické školy ve Varšavě.
Jak dodává, samosprávy, které jsou soudně nucené likvidaci zaplatit, takové peníze často nemají.
Podle člena Sejmiku Dolnoslezského vojvodství by to pro některé obce znamenalo například uzavřít školu nebo přestat financovat veřejnou dopravu.
Stížnost v Unii
Kvůli odpadu v Zelené Hoře ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwa podala na Německo stížnost k Evropské komisi. Zároveň vyzvala sousední zemi, aby z Polska odvezla 35 tisíc tun svého odpadu.
Do Polska připlouvají z české části Odry uhynulé ryby. Nejspíš za to může nedostatek kyslíku
Číst článek
Zároveň obvinila vládu bývalého premiéra Donalda Tuska, která vládla v letech 2007 až 2014, že zamořila Polsko cizím odpadem.
Mluvčí ministerstva Alexander Brzózka Českému rozhlasu řekl, že odpad se do Zelené Hory dostal v letech, kdy země měla velmi liberální směrnice o nakládání s odpady.
„Do roku 2016 taky nemohla Inspekce ochrany životního prostředí provést nehlášenou kontrolu objektu. Musela se ohlásit týden předem,“ dodává Brzózka.
Od roku 2016 může kontroly provádět neohlášeně. Od roku 2018 navíc platí zákon zakazující dovoz jakéhokoliv směsného komunálního odpadu a odpadu určeného k likvidaci do Polska. Přivážet je možné pouze materiály, které je možné zhodnotit.
„V loňském roce taky poprvé v historii opustilo Polsko víc odpadu, než kolik bylo dovezeno,“ vzpomíná Brzózka.
Nespolehlivé kontroly
Dovoz nelegálního odpadu ale není problémem let pouze minulé vlády. Jak připomíná náměstek Kunowski, mausery v Targówku pochází ze zahraničí a v areálu je dosud neidentifikované osoby složily v letech 2019 a 2020.
Stěna u dolu Turów zatím funguje napůl. V Polsku ano, v Česku ale hladina spodních vod dál klesá
Číst článek
Podle Patryka Wilda se v Dolním Slezsku zase nachází nelegální odpad nejen ze zahraničí, ale i domácí, vyprodukovaný v Polsku.
Problém je podle něj také to, jak dlouho situace trvá, a jak nespolehlivé prováděné kontroly jsou. Vzpomíná přitom na jeden z případů, které za sedmnáct let, co je radním Sejmiku, zažil.
„V centru Wałbrzychu fungovala skládka průmyslového odpadu (fungovalo v letech 2001 až 2019, pozn. red.). A byly tam nebezpečné látky. Ta skládka hořela co skoro dva týdny. Po každém požáru, dva dny po něm, přijížděla inspekce. A po těch dvou dnech prováděla test kvality ovzduší. Vždy došla k závěru, že není znečištěné. Takže 120 tisíc obyvatel při požáru dýchalo kdoví co, a nikoho to reálně nezajímalo,“ uzavírá Wild.
