‚Politické rozhodnutí za odměnu.‘ Evropská komise končí řízení proti Polsku kvůli zásahům do soudů
Po skoro sedmi letech se uzavírá sága unijního řízení proti Varšavě podle článku 7. Podle Evropské komise už v Polsku nehrozí riziko porušování principů právního státu kvůli zásahům do justice. Eurokomisařka Věra Jourová do konce května navrhne ukončit řízení, i když v reálu polská vláda nápravy v soudnictví neprovedla. „Vždycky to bylo politikum,“ komentuje vyvrcholení této kauzy Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky.
Komise spustila řízení proti Polsku podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii na konci roku 2017 kvůli justičním reformám tehdejší konzervativní vlády pod vedení strany Právo a spravedlnost. Ty podle názoru unijní exekutivy likvidovaly nestrannost polských soudů a podřizovaly je politické moci.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s Vítem Dostálem z Asociace pro mezinárodní otázky
Za protiprávní označil některé reformy i evropský soud. Unijní řízení mohlo v krajním případě dospět až ke zbavení Polska hlasovacích práv na Radě EU.
Nová vláda Donalda Tuska letos předložila čtyřbodový akční plán, ve kterém se zavázala sporné reformy změnit, uznala nadřazenost evropského práva nad národním a slíbila akceptovat rozsudky Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva. To předchozí konzervativní kabinety a polské soudy za jejich vlády odmítaly.
Dobrá víra
„Vzhledem k tomu, co Komise požadovala a proč původně řízení zahájila, bych řekl, že ještě nenastal čas, kdy všechny ty věci byly splněny a kdy Polsko udělalo všechny své domácí úkoly,“ pozastavuje se Vít Dostál nad rozhodnutím Komise ukončit tento proces, ačkoli většina slibovaných změn zatím zůstává jen na papíře. Konec řízení s Varšavou ale posvětily i členské země.
„Komise se rozhodla pro tento krok s tím, že má dobrou víru v současnou polskou vládu, že všechny ty změny provede,“ vysvětluje odborník na polskou a evropskou politiku.
Tuskova vláda ovšem naráží na nesouhlas prezidenta Andrzeje Dudy, jehož veto nemá současná koalice sílu přehlasovat. „Je jasné, že minimálně do prezidentských voleb, které v Polsku proběhnou přibližně za rok, bude velmi obtížné prosadit jakoukoli zákonnou změnu,“ konstatuje Dostál.
Politické rozhodnutí
Přesto se Varšava dočkala ukončení tohoto řízení. Podle výkonného ředitele Asociace pro mezinárodní otázky v tom hrála především roli politika. Právníci Evropské komise podle jeho informací tento krok totiž nedoporučovali.
„Otázka článku číslo 7 byla podle mého názoru vždycky politikem. Vždycky to bylo politické rozhodnutí,“ zdůrazňuje.
40:48
Spitzenkandidáti a eurovolby. Spojení, které neberou voliči ani unijní lídři
Číst článek
Ukončení řízení může podle Dostála souviset i s nadcházejícími evropskými volbami a dobrými bruselskými kontakty premiéra Tuska, bývalého předsedy Evropské rady a evropských lidovců, a dalších polských politiků. Lidé v Komisi zároveň podle něj oceňují proevropské smýšlení současné koalice ve Varšavě.
„Kdyby chtěli, aby to vypadalo jako politické rozhodnutí učiněné za odměnu, tak to mohlo vypadat přesně tak, jak se to stalo,“ dodává Vít Dostál sarkasticky. Odmítá nicméně, že by byl celý proces namířen jen proti předchozí konzervativní polské vládě, se kterou měla Komise ostré spory.
Co ukončení řízení s Polskem vypovídá o samotném článku 7 jako nástroji na trestání států porušujících vládu práva? Komu nejvíc vyhovuje spojovat dodržování demokratických principů s vyplácením evropských peněz? A co to znamená pro Maďarsko, které teď bude čelit řízení samo?
Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky výše.
