Polská vláda chystá personální reset Ústavního soudu. Odpor se předpokládá hlavně u prezidenta
Polský Sejm začíná řešit reformu Ústavního soudu. Jejím cílem je snížit vliv politiků na tuto instituci. Posledních osm let do ní své zástupce posílala tehdy vládnoucí strana Právo a spravedlnost. Dle názoru vlády by měli odstoupit především soudci, kterým se přezdívá náhradníci a kteří za svého působení neměli na polském Ústavním soudu legální mandát.
Polská vláda chce především na fungování soudu změnit personální obsazení, tedy kdo tam sedí, a začít personální reset. V první řadě by měli odstoupit tzv. soudci – náhradníci a poté dosavadní předsedkyně soudu Julie Przylebská, blízká přítelkyně předsedy Práva a spravedlnosti Jaroslawa Kaczynského, která je podle mnoha odborníků ve funkci také neprávem.
Velká změna pro Polsko: Liberalizace potratů je na stole, štěpí ale vládu
Číst článek
Za dobu předsednictví Przylebské se změnil zákon o Ústavním soudu a ona tvrdí, stejně tak jako strana Právo a spravedlnost, že na její funkční období se vztahuje nový zákon a ne ten, za kterého byla do funkce jmenovaná. Podle toho původního zákonu měl její mandát vypršet před Vánoci roku 2022.
Novely zákona také počítají se zneplatněním rozsudků, na kterých se podíleli soudci – náhradníci nebo, jak se jim občas říká, dvojníci. Problémem je, že se tato problematika týká desítek, ne-li stovek rozsudků za osm let vlády Práva a spravedlnosti, které by měly znovu jít do řešení.
Nesoudci či náhradníci
Soudci dvojníci jsou ústavní činitelé, kteří byli do funkce zvoleni v prosinci roku 2015, tedy když se moci čerstvě ujala strana Právo a spravedlnost. Předtím končící vláda Občanské platformy totiž přijala zákon, na základě kterého měla být zvolena pětice soudců na místo těch, kterým zrovna končil mandát.
Už tento krok byl v roce 2015 kontroverzní, protože se opíral o nejasný výklad polských zákonů, ale byl zdůvodněný prevencí k paralýze soudu, která by mohla nastat při hledání a výběru soudců, který by mohl trvat měsíce. Poslanci potom vybrali a hlasováním schválili pětici soudců.
Polská vláda oznámila další chystané změny v diplomacii. Chce se vrátit k nehlášeným kontrolám
Číst článek
Předčasné volby ale vyhrála strana Právo a spravedlnost, která získala nezávislou většinu v Sejmu. Přijala zákon, který neuznal předešlou volbu soudců a zaručoval volbu jiných pěti soudců.
Mezitím Ústavní soud rozhodl, že první jmenovaná pětice má legální mandát, ale prezident Andrzej Duda od nich odmítl přijmout slib. Naopak od druhé pětice soudců, kteří podle soudu neměli legální mandát, slib přijal. Toto jsou takzvaní soudci dvojníci, nebo jak se jim také říká nesoudci nebo náhradníci.
Bez blízké politické minulosti
Předmětem soudní reformy je i změna způsobu volby členů Ústavního soudu. Ústavním soudcem by se mohl stát člověk, který v posledních čtyřech letech před zvolením do úřadu nevykonával politické funkce. Teď je totiž součástí tribunálu hned několik bývalých politiků, kteří se třeba podíleli na tvorbě aktů, které nyní soud posuzuje. Navržené soudce by stále schvalovali poslanci, a to kvalifikovanou třípětinovou většinou.
Reakce na návrhy zákona je ze strany Práva a spravedlnosti odmítavá. Je jasné, že strana Jaroslawa Kaczynského žádný z nich při hlasování nepodpoří. Stejně tak je na konci legislativního procesu, kdyby zákony prošly, nepodepíše ani prezident Andrzej Duda, který je spojený s táborem Práva a spravedlnosti.
Reformu ale schválila velká část odborné veřejnosti, tedy advokátů a právníků, soudců – poradců. Ale jsou i hlasy proti, které upozorňují na chyby. Například, že zrušení rozsudků s účastí nesoudců podle nich třeba narušuje právní jistotu a podkopává zásadu konečnosti ústavního tribunálu.
