Předáci Srbska a Kosova se ve Vídni na ničem nedohodli
Poprvé po sedmi letech se sešli nejvyšší představitelé Srbska a provincie Kosovo, aby diskutovali nad konečným statutem mezinárodního protektorátu na jihu Srbska. Jednání ve Vídni ale nemohla nic přinést, protože stanoviska obou stran se ani trochu nepřekrývají. Představitelé prozatímní vlády v Prištině chtějí samostatný stát. Bělehrad chce dát jenom širokou autonomii. Dosud je Kosovo formální součástí Srbska.
Úspěšná nebyla ani předchozí série sedmi technických jednání ve Vídni, kde šlo o ochranu pravoslavných klášterů nebo decentralizaci správy provincie. Teze Bělehradu je stále stejná - hranice se měnit nesmí a vláda premiéra Vojislava Koštunici si nenechá žádné řešení vnutit.
Priština, reprezentovaná mimo jiné premiérem Agimem Cekuem, vychází z toho, že provincie už ve skutečnosti je samostatná a ten stav je potřeba jenom ztvrdit. Prezident Fatmir Sejdiu doslova řekl, že nezávislost je začátek a konec pozice představitelů Kosova.
Srbové nad oblastí ztratili moc po masivních etnických čistkách a při bombardování Jugoslávie v roce 1999. Tehdy se z provincie musela stáhnout jugoslávská armáda a vstoupily tam mezinárodní síly KFOR. V provincii žijí dva miliony lidí, z toho 90 procent jsou Albánci.
