Dagestán zpochybnil data Ruska o covidu. ‚Spustil tím lavinu, problém mají i další regiony,‘ říká expert
Slova dagestánského ministra zdravotnictví vzbudila poprask. V době, kdy kavkazská republika evidovala 3280 potvrzených případů covidu-19 a 27 úmrtí, zástupce Dagestánu připustil, že „se započtením nemocných na zápal plic“ jde o víc než 13 000 pacientů, z nichž 657 zemřelo. Podle analytika Pavla Havlíčka se tak ukazuje, jak Rusko nakládá se statistikami a že situaci nezvládá. „Dagestán je první, kde se to provalilo, ale případů bude víc,“ říká.
Na vážnost situace v Dagestánu, který je pátým nejhůře zasaženým regionem koronavirovou pandemií v Rusku, na svých stránkách upozornil už ve středu 13. května ruský státní úřad pro dozor v oblasti zdravotnictví známý jako Roszdravnadzor.
Jeho analýza činnosti dagestánského ministerstva zdravotnictví došla k závěru, že v severokavkazské republice chybí zdravotnický personál i testy na koronavirus, nemocnice nemají dost ochranných pomůcek ani léků a na výsledky testů pacienti čekají příliš dlouho. Roszdravnadzor proto rozhodl vyslat do Dagestánu inspekci.
Epidemie v Rusku dramaticky sílí, Putin ale vyzývá k uvolňování. Je to rétorické cvičení, říká expert
Číst článek
Jak uvádí ruský nezávislý server Meduza, tři dny poté se na zprávu ruského státního úřadu rozhodl reagovat dagestánský ministr zdravotnictví Džamaludin Gadžiibragimov a poskytl rozhovor tamnímu novináři a blogerovi Ruslanovi Kurbanovovi. Ve svém sobotním vystoupení, které novinář vysílal na svém instagramu a dostupné je také na YouTube, dagestánský ministr zdravotnictví přiznává, že jsou oficiální statistiky podhodnocovány.
„Jeho slova se stala národní senzací,“ píše Meduza. V den, kdy Dagestán oficiálně uváděl 3280 potvrzených případů nákazy koronavirem a 27 úmrtí, Gadžiibragimov připustil, že „se započtením nemocných na zápal plic“ jde o víc než 13 000 pacientů, z nichž celkem 657 zemřelo.
Podle Gadžiibragimova ke všem těmto pacientům v Dagestánu přistupují stejně jako k těm s covidem-19, jediný rozdíl je v tom, že u nich nebyla infekce potvrzená za pomoci testů, kterých není dostatek. V rozhovoru také uvedl, že v republice dosud v souvislosti s covidem-19 zemřelo 40 zdravotníků, tedy víc než v daný den uváděly oficiální statistiky o počtu obětí.
Jak pro iROZHLAS.cz říká analytik a odborník na Rusko z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček, podhodnocování koronavirových statistik se děje po celém území, teď si ale „někdo takříkajíc pustí hubu na špacír“.
„Myslím, že je to přesně případ pověstné laviny, kdy se to na jednom místě provalí a postupně se začne ukazovat, že to je problém i v dalších regionech, kde samozřejmě není zájem na tom reportovat správná čísla,“ komentuje Havlíček slova dagestánského ministra zdravotnictví.
Umyl si ruce a nechal to na jiných
„Je zajímavé, jak o tom dagestánský ministr zdravotnictví mluvil – že se cíleně a systematicky falzifikovala data v tom smyslu, že lidé, kteří podlehli zápalu plic, neměli být zaznamenáni jako oběti koronaviru,“ podotýká také Havlíček k vyjádření Gadžiibragimova, který se během rozhovoru s ruským blogerem rozhodl prolomit mlčení.
Nemocnice jako ohniska nákazy v Rusku. Lékaři mají zákaz podstoupit testy, o pacienty pečují i ti s covid-19
Číst článek
Na cílené podhodnocování oficiálních údajů o počtu nakažených a zemřelých – Rusko v současnosti registruje přes 300 tisíc případů nákazy a zhruba 3100 obětí – nicméně někteří odborníci i média poukazovali už v uplynulých týdnech.
Například deníky Financial Times a The New York Times s odvoláním na odborníky z ruské Prezidentské akademie národního hospodářství a veřejné správy v květnu napsaly, že skutečný počet zemřelých na covid-19 v Moskvě a Petrohradu může být o 70 procent vyšší než oficiální statistiky. Ruská strana informaci okamžitě odmítla a tamní poslanci dokonce požadovali zbavit zpravodaje obou deníků akreditace.
Kauza kolem skutečného počtu nakažených v Dagestánu, kde nemocnice v současnosti čelí velkému náporu pacientů, je tak pro prezidenta Vladimira Putina velice nepříjemná, míní Havlíček.
„Ukazuje to neschopnost centrální vlády a celého Putinova zřízení se s touto výzvou vypořádat, ale i to, že staré – často sovětské – metody toho, jak se nakládá s daty a informovaností veřejnosti, v zemi přetrvávají. Je to selhání celého režimu,“ říká odborník, podle kterého je na případu Dagestánu vidět, že si ruské regiony nedokážou se situací poradit.
Filip v ruských armádních novinách volal po rezignaci Petříčka. ‚Chystá se na sjezd KSČM,‘ reaguje ministr
Číst článek
Zodpovědnost za zvládání koronavirové pandemie se totiž šéf Kremlu od počátku snaží delegovat právě na vedení jednotlivých ruských regionů.
„Putin se stáhnul z veřejného prostoru a přenechal zodpovědnost na regionálních elitách, místních gubernátorech, kteří ale nedostali do rukou finanční prostředky ani technické nástroje, aby se mohli s touto výzvou vypořádat,“ popisuje Havlíček současnou ruskou realitu, kdy šéf Kremlu, který se jinak běžně objevuje v televizi téměř každý den, v době koronavirové krize vystupuje na veřejnosti jen sporadicky.
„Putin si tak umyl ruce, svaluje vinu a zodpovědnost na podřízené, regionální elity. Na případu Dagestánu vidíme, jak se to vymyká z ruky, a myslím, že to bude mít i politické konsekvence,“ říká analytik AMO s tím, že Dagestán byl v minulých letech poměrně nestabilní stejně jako celá oblast severního Kavkazu, je tam proto značný potenciál k eskalaci.
Putin „zachránce“
Slova dagestánského ministra zdravotnictví nicméně nezůstaly bez reakce. Putin v pondělí uvedl, že situace v třímilionovém Dagestánu vyžaduje operativní zásah zvenčí – vyslal do severokavkazské republiky konvoj zdravotníků a vojáků a nařídil pro nakažené vybudovat novou polní nemocnici.
„Myslím, že snahou Vladimira Putina bude ukázat, že vstupuje na scénu – když to regiony nezvládají, přichází nyní jako zachránce. Problém je ale ten, že o Dagestánu se to v tuto chvíli ví, ale podobných regionů je spousta. V Ruské federaci je přes 80 republik, autonomních okruhů a podobně. Dagestán je první, kde se to v tomto měřítku provalilo, ale případů bude víc,“ tvrdí Havlíček.
Skutečný počet lidí s koronavirem je v Rusku vyšší, lidé mají strach hlavně o práci, říká ruský novinář
Číst článek
Kromě Moskvy se už nyní situace ukazuje jako kritická v Petrohradu nebo v oblasti Nižního Novgorodu. Jak pro iROZHLAS.cz před nedávnem upozornil novinář z ruského nezávislého serveru MediaZona Jegor Skovoroda, největším problémem zůstává především šíření nákazy v nemocnicích, které se potýkají s nedostatkem ochranných prostředků pro lékaře a zdravotní sestry.
„Ruský režim se dostává do pasti, kdy nechce vynakládat finanční prostředky, protože ví, že ekonomická krize bude pro Rusko dlouhotrvající a nemají kapacity to řešit na celém území, proto se pravděpodobně rozhodli k decentralizované reakci, aby si to vůdci jednotlivých regionů řešili sami,“ poukazuje na mezery Putinovy strategie v boji proti šíření koronaviru.
Vysláním pomoci do Dagestánu tak šéf Kremlu, který nechal zodpovědnost na regionech, nyní chce před domácím publikem ukázat, že pro záchranu tamních obyvatel nasazuje všechny prostředky, míní odborník AMO.
„Ale co se bude dít, až podobné informace jako z Dagestánu přijdou i z dalších regionů? Z pohledu Putina to může být krátkodobé vítězství, že tam pošle potřebné síly, ale čím dál tím víc se budeme dozvídat, že ve stejných problémech jsou i další regiony, které o situaci také reálně neinformují – skutečné informace dávají do šuplíku, schovávají si je pro své operační plány, ale neposílají je nahoru, protože se možná i obávají reakce Moskvy,“ uzavírá Havlíček.
