• Arkadij a Boris Rotenbergové, bratři z Petrohradu, kteří vystudovali Leninský institut tělesné výchovy a sportu, se vypracovali do nejvyšších pater ruského byznysu.
• „Mezi vedením sportu a podnikáním je jen málo rozdílů. V obou případech je důležitá síla ducha, odhodlání, zaměření na vítězství a týmová práce,“ komentoval před časem starší z bratrů Arkadij.
• Výrazně si polepšili poté, co se stal prezidentem Vladimir Putin, jejich přítel z dětství. Chodil do stejného judistického klubu, a s Arkadijem dokonce byli zápasovými partnery.
• Rotenbergové financovali Putinovy „oblíbené projekty“. Například Kerčský most spojující pevninské Rusko s anektovaným Krymem. Kvůli tomu se poprvé dostali na sankční seznamy. Objevují se na nich znovu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

profil Moskva 6:00 31. května 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jejich rodina je židovského původu, bratři se narodili během 50. let minulého století v sovětském Leningradu (dnešní Petrohrad). Otec pracoval ve vedení závodu Krasnaja Zarja, kde se vyráběly telefonní přístroje. Díky jeho postavení se rodině podařilo vyhnout komunitnímu bydlení, které bylo jinak v době Sovětského svazu běžné.

Arkadij přisel na svět v polovině prosince roku 1951. Když mu bylo 12 let, začal chodit do judistického klubu známého sovětského trenéra Anatolije Rachlina. Tam se seznámil s mladým Vladimirem Putinem.

Od této doby se odvíjí speciální vztah, který miliardář se šéfem Kremlu má. „Vyrůstali jsme spolu,“ řekl Arkadij Rotenberg a vzpomínal na společné „klukovské zábavy“. Na Putinovi nejvíce oceňuje, že se dokázal vypracovat „sám“, a označuje ho proto za svůj osobní vzor.

Mladší Boris se narodil šest let po bratrovi a judu propadl také. Arkadije následoval i na vysokou školu. Oba vystudovali Leningradský institut tělesné výchovy a sportu.

V devadesátých letech se jejich cesty ale rozdělily. Boris se přestěhoval do Finska, kde odstartoval svůj první byznys. Živil se nejprve jako fotbalový trenér. S manželkou založil firmu Anirina Oy, která dodávala finské zboží a nabízela stavební práce ruské společnosti Gazprom výměnou za plyn. 

Byznys na zakázkách

Bratři si velice polepšili, když se stal Putin prezidentem. Ten založil firmu Rosspirtprom ovládající 30 procent ruského trhu s vodkou a dosadil Arkadije do jejího čela. Na to už Rotenbergové navázali vlastním podnikáním.

Jejich spojení se šéfem Kremlu se však nevytratilo. Server BBC odkázal na informace amerického ministerstva financí. To uvedlo, že bratři zaštiťovali Putinovy „oblíbené projekty“. Vydělali miliardy dolarů na zakázkách pro Gazprom a zimní olympijské hry v Soči, které jim zadal právě ruský prezident.

Přestože mnoho firem na olympijských hrách v Soči tratilo, Rotenbergové to brali jako příležitost, protože se díky tomu trh „vyčistil“. Například společnost Mostotrest, jež patří Arkadijovi, v roce 2010 zaznamenala propad tržeb o pět procent, ale vzrostla poptávka po klíčovém segmentu - výstavbě infrastruktury. Vysoutěžila třeba olympijskou dálnici nebo letiště.

Mladší Boris se specializuje na bankovnictví. Protože má část podnikání ve Finsku, v posledních letech se mu nakupily problémy kvůli finančním transakcím. Zažaloval skandinávské banky Nordea, Danske Bank, Osuuspankki a Handelsbanken, které nechtěly přijímat jeho transakce. Soud ale prohrál.

Jeho podnikatelské portfolio zahrnuje také firmu Baza Torg, která má čtvrtinový podíl ve společnosti Gaztaged, jež platí za největšího dodavatele trubek pro státní Gazprom.

Za „krále státních zakázek“ ale označil magazín Forbes Arkadije. V roce 2015 vytvořil miliardář nový rekord se zakázkami od státu a státních společností v hodnotě 555,5 miliardy rublů, včetně zakázky Gazpromu na plynovod Síla Sibiře (198 miliard rublů). Arkadij to ale odmítá. „Podnikáme na 15 až 17 procentech trhu, do království máme daleko,“ komentoval.

Přísná hierarchie, profesionální tým a absolutní důvěra Rotenberga v jeho vedoucí pracovníky je charakteristickým rysem personální politiky tohoto oligarchy. Přijímá složité projekty v hodnotě několika miliard dolarů, do každodenního řízení nezasahuje.

Mluví se o něm jako o „záruce dobré značky“. V roce 2008 začali Arkadije do svých projektů zvát další podnikatelé. Alexandr Ponomarenko a Alexandr Skorobogatko ho přijali do svého podniku a dali mu podíl v Novorossijském obchodním námořním přístavu (NCSP). Partnera potřebovali, protože přístav měl konflikt s Transněftí, v jejímž čele stál Nikolaj Tokarev, blízký Putinův spolupracovník. Rotenberg působil k ochraně majetku jako protiváha.

„Pozvání Arkadije je formou ochrany. Ale nejen to: Rotenberg je již dlouho dobrou značkou. Abyste se dnes dostali do IT, musíte spolupracovat s (Alisherem) Usmanovem, v železniční dopravě s (Vladimirem) Lisinem a ve stavebnictví s využitím administrativních zdrojů s Rotenbergem,“ komentoval pro Forbes známý ruských podnikatelů.

Partneři však svůj podíl v NCSP v roce 2011 prodali společnostem Transněfť a Summa Group. Ještě předtím založili developerskou skupinu TPS Real Estate, která stavěla a spravovala nákupní centra. Když Rotenberg získal 500 milionů dolarů z prodeje svého podílu v přístavu, spojil se se svými partnery a následně vytvořili společnost TPS Avia Holding, která vyhrála výběrové řízení na rekonstrukci letiště Šeremetěvo. Podle dohody akcionářů převezme společnost po rekonstrukci 70 procent letiště.

Most na Krym

Zásadní jak z hlediska postavení miliardáře v Rusku, tak vzhledem k jeho vztahům se západním světem byla stavba Krymského mostu. Budování 19 kilometrů dlouhé spojnice mezi pevninou a poloostrovem začalo po ruské anexi. 

Jediným dodavatelem projektu stanovila vláda firmu Strojgazmontaž, kterou založil Arkadij. V úvahu podle Newsweeku připadaly ještě Mostotrest (kterou ale taktéž vlastní Rotenberg) a dodavatelská společnost, na vrcholu jejíchž struktur stojí další Putinův přítel Gennadij Timčenko. Nicméně karta padla na Rotenberga, který si za to poprvé vysloužil zařazení na sankční seznamy.

O mostu mluvil Arkadij pro televizní kanál Russia 1. Stavbu z jeho pohledu někdo musel udělat. „Cítil jsem v sobě sílu, sílu v mém týmu, byl jsem si dostatečně jistý,“ řekl. Dle jeho slov se mu podařilo vybudovat stavbu, která bezpochyby vydrží 100 let. Velkou radost mu udělala reakce prezidenta Putina při slavnostním otevření. „Když se přiblížil, měl v očích takovou radost,“ dojímal se Rotenberg.

Na dílo je patřičně hrdý, a proto jej sám využívá, třeba když jede na prázdniny. V rozhovoru pro ruskou státní televizi mluvil o tom, že na Krymu strávil týden dovolené. „Miluji dovolenou na Krymu,“ rozplýval se.

Nemovitosti movitých

Křišťálové lustry, křesla s vyšívanými opěradly, taneční sál pro 150 lidí, kolem sálu malé místnosti s kulečníky a minihotel. Tak vypadá „rodinný podnik Rotenbergů“. Jedná se o restauraci Gusjatnikov, pojmenovanou po staré kupecké rodině, která se nachází ve čtvrti Taganka v Moskvě. „Podporuje ruskost, pravoslaví a tradice,“ popsal ji jeden z manažerů podniku.

Putinův ‚nový feudalismus‘ si zaháčkoval oligarchy. Nevzepřou se kremelské mašinerii, míní odborník

Číst článek

Restauraci v roce 2008 založil jeden z nejlepších ruských restauratérů Arkadij Novikov a jeho stálými zákazníky byli právě bratři Rotenbergové. Sídlo, jehož součástí je restaurace, si následně pronajali. 

Pořádají tam rodinné oslavy, ale i pracovní jednání nebo sportovní akce. „Panuje tam rodinná atmosféra,“ popsal bývalý ruský poslanec Michail Abyzov, který byl v Gusjatnikově nejednou hostem. I když se sejde více než 300 lidí, starší z bratrů Arkadij ke každému přijde a promluví s ním, vzpomínal.

V lednu 2021 se Arkadij označil za majitele komplexu budov označované za „Putinův palác“ u Gelendžiku. „Před několika lety se mi podařilo uzavřít dohodu s věřiteli,“ citovala ho BBC. Podle svých slov tam plánoval do dvou let otevřít apartmánový hotel. 

Původně se jednalo o skromný rekreační dům s bazénem. Jeho současná podoba je zdobená velkolepou sloupovou fasádou připomínající venkovské paláce ruských carů z 18. století. Masivní kovaná brána do nádvoří je zakončena zlatým carským orlem. Venku se nacházejí zahrady, soukromé divadlo, přistávací plocha se zálivy pro tři vrtulníky a ubytování pro ochranku.

Dekádu zpět byl komplex u Černého moře označen za „mysteriózní palác“ a spekulovalo se, že ho přes své známé vlastní ruský prezident. Hypotézu se snažil dokázat i opoziční lídr Alexej Navalnyj, který o něm natočil sérii dokumentů, zveřejnil fotografie a videozáznamy z místa.

Arkadij vlastní vícero nemovitostí v různých koutech Evropy. Patří mu několik vil na Sardinii, luxusní hotel v centru Říma, vila v italském městě Tarquinia, také ve Francii a rovněž rozsáhlé panství v anglickém hrabství Surrey.

Vlastní v Rusku registrovanou jachtu Rahil, jejíž hodnota se odhaduje na 38 milionů dolarů. Je majitelem tryskáče Bombardier B700 a M-MAVP.

Mladší Boris zase vlastní dvě velké vily ve francouzské vesničce Èze, také 72akrové panství v nedalekém Mouans-Sartoux na francouzské Riviéře. Jeho syn Roman má dům v Belgravii v Londýně.

Záliba v umění

Miliardy bratři vkládají také do uměleckých předmětů. V roce 2008 otevřela společnost Barclays účet pro firmu Advantage Alliance, jejíž majitel není oficiálně známý. Američtí vyšetřovatelé nicméně přinesli tvrzení, že patří Arkadiji Rotenbergovi. Společnost pro něj prostřednictvím Barclays v Londýně nakupovala díla za miliony.

Z uniklých dokumentů amerického úřadu FinCEN (zabývajícím se prevencí a postihováním finančního zločinu – pozn. red.) vyplývá, že v letech 2012 až 2016 společnost převedla přes 70 milionů dolarů. K mnoha transakcím došlo až poté, co byli bratři Rotenbergovi sankcionováni.

Společnost spojená s Arkadijem poslala 17. června 2014 hotovost z Moskvy na účet Aliance Barclays v Londýně. Následujícího dne Barclays odeslala hotovost prodávajícímu do New Yorku, uvádí BBC.

V červenci 2020 obvinili vyšetřovatelé amerického Senátu Rotenbergovy z toho, že využívali tajné nákupy drahého umění k tomu, aby se vyhnuli sankcím – jednou ze společností zapojených do tohoto schématu byla právě Advantage Alliance.

Zpráva konstatovala: „Utajení, anonymita a nedostatek regulace vytvářejí prostředí vhodné pro praní špinavých peněz a obcházení sankcí.“ Navzdory sankcím rodina Rotenberových utratila až 18 milionů dolarů za umělecká díla, zejména za obrazy Georgese Braqua a Reného Magritta. Jejich mluvčí označil obvinění za absurdní.

Západní postihy

Sankce jsou na bratry uvaleny od března 2014 ze strany Spojených států. Důvodem je jejich blízkost s Putinem. Na staršího Arkadije se vztahovaly i evropské, mladší Boris se jim díky finskému občanství vyhnul. Bratři byli označeni za „členy úzkého kruhu ruského vedení“. 

Po ruské invazi na Ukrajinu letos v únoru je na sankční seznamy dopsala Velká Británie a Japonsko. Od dubna se postihy Evropské unie vztahují také na Borise.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít