Analytik Ludvík: Lidský faktor Ukrajiny je kvalitnější než ten ruský, ale učí se všichni. A kdo ne, zemře
Na Ukrajině se válčí už deset měsíců. „Tato válka nezačala jako válka, ale jako puč FSB, z jehož plánování ruská tajná služba téměř vynechala ruskou armádu a ruské síly,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Jan Ludvík. „FSB předpokládala, že Ukrajina nebude klást odpor. Jeli tam pozatýkat pučisty. Měli rozkaz, že pokud někde narazí na odpor, mají ho obejít. A takto dojeli až téměř ke Kyjevu, kde se zasekli, protože Ukrajina bojovala ze všech sil.“
„Rusko a Vladimir Putin si velmi dlouho sami odmítali přiznat, že se dostali do války. A vzdorovali tomu mobilizovat plný potenciál Ruska. Ukrajina toho velmi dobře využila a podařilo se jí značnou část okupovaných území osvobodit,“ shrnuje analytik Ludvík v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Právě tyto dva faktory – plánování války jako puče a odmítání přiznat si toho, že jde opravdu o válku – jsou podle Ludvíka, který působí na Katedře bezpečnostních studií Univerzity Karlovy, důvody, proč se stále bojuje.
Pro Evropu byl ruský vpád na Ukrajinu šokem. „Šokující bylo už jenom to, že takhle velká konvenční válka je dnes v Evropě možná. Ale to, že ji provází tento typ válečných zločinů, to jsme si absolutně neuměli připravit. To nás bude myšlenkově provázet ještě dlouho. Může trvat generace, než ukrajinský a ruský národ budou schopné žít vedle sebe,“ předpokládá analytik Ludvík.
Investice, nikoliv charita
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od února dorostl podle Ludvíka do role lídra:
Zelenskyj poděkoval zemím, které podporují Ukrajinu. ‚Pomohli jsme Západu přestat se bát Ruska,‘ uvedl
Číst článek
„Dodával Ukrajincům odvahu a dal Západu důvod, proč Ukrajinu podporovat. To byl totiž velký ukrajinský problém: přesvědčit Západ na začátku konfliktu, že má smysl nějaké zbraně dodávat a že válka neskončí dřív, než dodávky zbraní na Ukrajinu dorazí a než se je ukrajinská armáda naučí ovládat.“
I proto Zelenskyj v americkém Kongresu v prosinci zdůraznil, že americká pomoc Ukrajině není charita, ale investice do globální bezpečnosti a demokracie.
„Ukrajina dnes dostává od Západu vojenský materiál, i když pomaleji, než by si přála. Ono to ale má i vojenskou logiku: naučit se s těmi systémy není jednoduché. Ukrajinci sice prokázali, že to dokážou. Výzkum ale ukázal, že západní systémy byly často vyřazeny z boje tím, že nebyly správně udržovány,“ upozorňuje Ludvík.
„Systémy, které dnes Ukrajina požaduje, jsou extrémně drahé. Jsou mimo možnosti toho, co by si Kyjev mohl normálně dovolit.“
To může být důvod, proč Spojené státy váhají s poskytnutím dalších vojenských systémů.
„Je také potřeba říct, že systémy, které dnes Ukrajina požaduje, jsou extrémně drahé. Jsou mimo možnosti toho, co by si Kyjev mohl normálně dovolit. Proto Spojené státy přemýšlejí, jestli jsou nejen připraveny poskytnout tyto systémy, ale také je dlouhodobě podporovat. A proto Zelenskyj mluví o tom, že je to investice, nikoliv jenom charita,“ vysvětluje analytik.
Spojené státy také nedávají Kyjevu rakety delšího dosahu a zakazují ukrajinským silám zasahovat s americkými zbraněmi na ruské území. Pentagon se totiž obává další eskalace konfliktu, říká Ludvík.
Kdo se neučí, zemře
O tom, jak bude válka pokračovat, se podle analytika Ludvíka rozhoduje víc v zázemí než na frontě. „Záleží na tom, jestli Západ dokáže Ukrajině navýšit dodávky zbraní tak, aby se z toho, že neprohrává, dokázala dostat k tomu, že bude moci vyhrát,“ zmiňuje.
Na Libavé skončil první turnus výcviku ukrajinských vojáků, další je plánován na konec ledna
Číst článek
„A zároveň jestli Rusko dokáže vycvičit své zmobilizované vojáky. Desetitisíce mužů už putovaly na frontu a tu se jim podařilo stabilizovat. A to byli vojáci, kteří byli v podstatě nevycvičení. Teď ale existuje reálné riziko, že ti další, kterých je asi 100 tisíc, budou na jaře připraveni provádět komplexnější ofenzivní operace,“ upozorňuje Ludvík.
Takové obavy už vyjádřili jak prezident Zelenskyj, tak ukrajinský velitel Valerij Zalužnyj. „Upozorňoval, že někdy mezi lednem a dubnem může přijít velká ruská ofenziva s využitím sta tisíc nově vycvičených vojáků,“ odkazuje se na rozhovor v deníku Economist Ludvík.
„Můžou být vycvičeni poměrně dobře. A zároveň mohou být vycvičeni dost tragicky, protože Rusku chybí instruktoři. Poslali je totiž na frontu v jarních měsících, kdy Rusku extrémně chyběli vojáci, a je otázka, jestli je pak dokázali stáhnout zpátky.“
„Ukrajinská armáda měla problém udržet si lidi. Paradoxně to vytvořilo poměrně velkou množinu lidí v civilu s vojenskou zkušeností, kteří se dnes vrátili.“
Ukrajina naopak má dostatek lidí s armádním výcvikem. „Je to silné místo ukrajinské armády, které ale paradoxně bylo její předválečnou slabinou. Ukrajinská armáda měla problém udržet si lidi, platy nebyly nijak zázračné a lidé odcházeli. Ale to paradoxně vytvořilo poměrně velkou množinu lidí v civilu s vojenskou zkušeností, kteří se dnes vrátili,“ upozorňuje analytik Ludvík a dodává:
„Lidský faktor je na ukrajinské straně jednoznačně kvalitnější než na ruské straně.“
„Základ ruské armády naopak byl poměrně profesionální a podnikl tu prvotní invazi. Velká část těchto lidí ale zemřela a síly, které je doplňují, nejsou zatím dostatečně vycvičené. Jenže jak válka trvá, tak vojáci získávají zkušenosti na obou stranách a kvalita lidského materiálu se vyrovnává. Na obou stranách se učí. A ti, kteří se neučí, zemřou,“ dodává Ludvík.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je výše v článku.
