Přehled ruských oligarchů. Putinův spoluhráč Potanin, ‚igelitový‘ Usmanov i tajemný Abramovič
Jsou majetní a jejich životní cesty se protnuly s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kvůli tomu se po zahájení ruské agrese na Ukrajině ocitli na sankčních seznamech. Někteří stojí od invaze pevně za Putinem, jiní se rozhodli z vlasti odejít a další váhali. Server iROZHLAS.cz v uplynulém roce popsal životní příběhy osmičky ruských miliardářů.
„Tank“ z chudé rodiny Alexej Mordašov, Putinův hokejový spoluhráč Vladimir Potanin, zbohatlík přes igelitky Ališer Usmanov, předobraz všech ruských oligarchů Roman Abramovič, bývalý „hliníkový král“ Oleg Děripaska, nemocný cyklistický magnát Oleg Tiňkov a bratrské duo judistů Arkadij a Boris Rotenbergové.
Představují ‚pukliny‘ Putinova režimu. Klíčové otázky a odpovědi k sankcím proti ruským oligarchům
Číst článek
To je osmička ruských oligarchů, kterým se letos server iROZHLAS.cz věnoval v podrobných profilech. V nich mapoval jejich vztah k Putinovi, jejich majetek (vily, jachty, sportovní kluby atd.) i komplikace, jež pro ně nastaly poté, co byli zařazeni na některý ze sankčních seznamů Evropské unie, USA či například Velké Británie.
Staří a noví oligarchové
V prvních letech vlády Vladimira Putina došlo k zásadní změně. V 90. letech měli oligarchové kromě ekonomické moci i nezanedbatelnou politickou moc, a tak tehdejší prezident Boris Jelcin mohl vládnout prakticky jen díky jejich vůli.
„Tehdejší mocný oligarcha Michail Chodorkovskij mohl ještě na začátku Putinovy vlády veřejně říkat, že za jeho vlády vzrostla korupce. V roce 2003 právě Chodorkovskij neodhadl situaci, Putin ho nechal zavřít a sebral mu majetek. To změnilo vše,“ popsal pro iROZHLAS.cz Karel Svoboda, odborník na ekonomické prostředí postsovětského prostoru z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Oligarchové se přitom do velké míry podíleli na výběru Jelcinova nástupce. Vybrali Putina, protože si mysleli, že ho budou moci kontrolovat. „Ale on jim trošku přerostl přes hlavu,“ glosoval Svoboda.
Dalším zlomem byla finanční krize v roce 2008. „Došlo k završení procesu, kdy staří oligarchové ztratili moc a přichází nová generace, lidé, kteří jsou osobními Putinovými přáteli. To už není skupina, která by jednala a myslela samostatně, jsou to spíš správci majetku, který jim může být kdykoliv odebrán,“ podotkl také odborník.
Profily ruských oligarchů
- Alexej Mordašov
- Vladimir Potanin
- Ališer Usmanov
- Roman Abramovič
- Oleg Děripaska
- Oleg Tiňkov
- Arkadij a Boris Rotenbergové
Alexej Mordašov
Narodil se v roce 1965 v Čerepovci do chudé rodiny, jeho byznysový tah za obrovským jměním odstartoval rozpad SSSR. Na začátku 90. let minulého století nastoupil do ocelářského gigantu Severstal, kterému v pouhých 31 letech začal šéfovat.
Od roku 2015 už sice Alexej Mordašov kolos nevede, stále jej však většinově vlastní. I díky tomu mohl být ještě před pár lety nejbohatším Rusem, od roku 2018 ale podíly ze svého majetku převádí na děti. Těch má ze tří manželství celkem sedm.
Přes přátelství s architektem ruské privatizace Anatolijem Čubajsem se seznámil s tehdejším ruským prezidentem Borisem Jelcinem a díky svému postavení se dostal do blízkosti i jeho nástupce Vladimira Putina. Dle zjištění Pandora Papers platil řadu osobních projektů ruského prezidenta a štědře obdarovával i jeho blízké.
Má i menšinový podíl v bance Rossija, kvůli čemuž byl na začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu Západem sankcionován. Rossija Bank je považovaná za osobní banku vysokých ruských činitelů, kteří těží z ruské agrese. „Nechápu, jak sankce namířené proti mně přispějí k urovnání tohoto strašlivého konfliktu na Ukrajině,“ uvedl Mordašov na začátku března.
Vladimir Potanin
Dnes druhý nejbohatší Rus je šéfem a většinovým majitelem těžařského gigantu Nornickel. I on zbohatl během postsovětské privatizace v 90. letech. Potanin patří do skupiny ruských oligarchů, kteří mají vliv na dění v Rusku už od 90. let. Tehdy byl jedním z tzv. velké sedmičky, skupiny oligarchů, která pomohla Jelcinovi ke znovuzvolení. Za to získal post prvního vicepremiéra pro otázky energie a ekonomiky.
S Jelcinovým nástupcem Putinem je pojí kromě jiného i vášeň pro hokej. Na otázku, kdo je lepší hráč, Potanin jednoduše odpověděl: „Já, jsem mladší.“
Stejně jako řada jiných oligarchů je i Potanin „sběratelem“ luxusních jachet. Má rovnou tři – Anastasii, Nirvanu a Barbaru.
V prvních měsících po ruském vpádu na Ukrajinu se Potanin úspěšně vyhýbal sankcím. Kanada je na něj uvalila v dubnu, Velká Británie v červnu a USA teprve 15. prosince. EU doposud ne.
Ališer Usmanov
Ruský podnikatel uzbeckého původu bývá označován za Putinova „oblíbeného oligarchu“. Ruský prezident mu naslouchá v byznysových otázkách a oligarchova manželka Irina celoživotně trénuje ruské gymnastky. Jednou z jejích nejúspěšnějších svěřenkyň byla Alina Kabajevová, o níž média spekulují, že je Putinovou milenkou.
V minulé dekádě byl Usmanov na čas nejbohatším Rusem. První velké podnikatelské úspěchy zaznamenal díky výrobě igelitových tašek, což bylo v tehdejším Sovětském svazu nedostatkové zboží, a tak se stal už v 80. letech dolarovým milionářem.
Dnes jeho holding USM podniká primárně v oblasti těžby železné rudy a jejího zpracování na ocel. Mimo to vlastnil řadu let i menšinu Facebooku, má podíl v čínském Xiaomi a ruské sociální síti VKontakte.
Sportovní nadšenec Usmanov byl od roku 2008 prezidentem Mezinárodní šermířské federace, než na post v důsledku ruské invaze na Ukrajinu rezignoval. Držel také podíly v anglických fotbalových klubech Arsenal a Everton.
Roman Abramovič
Nejznámější ruský oligarcha vyrůstal od tří let jako sirotek. První peníze vydělal výrobou a prodejem plastových hraček, později se přeorientoval na pneumatiky. Patřil k Jelcinovým nejbližším spolupracovníkům, v roce 1995 zprivatizoval ruské státní ropné podniky, založil Sibněft, který o deset let později prodal Gazpromu, a stal se nejbohatším Rusem.
Blízko si byl i s Putinem, Abramovič měl hrát jednu z hlavních rolí při výběru Jelcinova nástupce, mezi lety 2000–2013 byl gubernátorem nejvýchodnější ruské administrativní oblasti Čukotka a za „privilegovaný přístup“ k současnému šéfovi Kremlu byl letos Západem sankcionován.
Kvůli tomu také přišel o fotbalový klub Chelsea. Před jeho příchodem šlo o průměrný anglický tým, za necelé dvě dekády pod Abramovičem se ale z Chelsea stal jeden z nejúspěšnějších klubů na světě.
Na jaře se Abramovič podílel na vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou jako člověk s kontakty v obou zemích. Kromě dvoustranných jednání se potkal v Moskvě s Putinem i v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten dokonce požádal svého amerického protějška Joea Bidena, aby USA Abramoviče nesankcionovaly. Na konci března byl Abramovič na jednom z jednání zřejmě přiotráven.
Oleg Děripaska
I Oleg Děripaska býval svého času nejbohatším Rusem. Zbohatl na privatizaci hliníkáren, spolu s Abramovičem v roce 2000 založili společnost RUSAL (Russkij aljuminij), kterou o tři roky později po vykoupení Abramovičova podílu Děripaska celou ovládl. V roce 2006 se stal největším producentem hliníku na světě – „hliníkovým králem“.
Následně na něj ale tvrdě dopadla finanční krize a západní sankce, v důsledku toho přišel o velkou část svého vlivu i majetku. Děripaska byl zadobře s Jelcinem i s Putinem. Současný ruský vládce jej sice v minulosti veřejně ponížil, zcela na něj však nezanevřel, Putinova přízeň mu zachránila kolabující byznys.
Krátce po vypuknutí války na Ukrajině ale vyzval k jejímu ukončení a k mírovým jednáním. Dodal, že důsledkem války budou nepředstavitelné a těžko omluvitelné ekonomické škody
Děripaska má přesah i do Česka skrze stavební firmu Strabag. V roce 2007 v ní získal 30% podíl, Strabag se už před touto akvizicí zaměřoval na trh střední a východní Evropy, po vstupu ruského oligarchy získal zakázky v Soči či na stavbách prestižních hotelů v Moskvě a Petrohradě či na dálničních stavbách.
Oleg Tiňkov
Extravagantní podnikatel Oleg Tiňkov se proslavil jako majitel cyklistického týmu Tinkoff, za nějž jezdili Peter Sagan, Roman Kreuziger nebo Alberto Contador. A jako snad jediný ruský oligarcha tvrdě zkritizoval ruskou agresi vůči Ukrajině.
Označení „oligarcha“ ale odmítá, Kreml mu prý nikdy nepomohl. Přesto na něj Západ uvalil sankce a hodnota jeho majetku se smrskla pod hranici miliardy dolarů.
Nadále ale Rusko kritizuje: „O dehumanizaci ruského režimu vypovídá, že mi vyhrožuje. Mně, člověku trpícímu vážnou leukémií. Chce mě potrestat za názor, můj upřímný názor.“ Na podzim se Tiňkov dokonce vzdal ruského občanství.
Výjimečné na něm je, že svůj majetek nemá postavený na privatizaci velkých průmyslových podniků jako drtivá většina ruských oligarchů. V 90. letech zbohatl na prodeji asijské elektroniky v síti obchodů Technošok, piva Tinkoff nebo mraženého jídla značky Darja. V poslední době proslul především díky své bance Tinkoff, která v zemi stojí za rozvojem internetového bankovnictví.
Arkadij a Boris Rotenbergové
Bratři z Petrohradu a dětští přátelé Vladimira Putina. Chodili do stejného judistického klubu, se starším Arkadijem byl Putin dokonce zápasovými parťáky. Oba bratři, které dělí šest let, vystudovali Leningradský institut tělesné výchovy a sportu.
V 90. letech se jejich cesty rozdělily, Boris totiž odešel do Finska, kde se živil jako fotbalový trenér, později vydělával prodáváním finského zboží v Rusku a podobně jako starší bratr začal nakukovat do odvětví, díky němuž posléze zbohatli – stavebnictví.
I když spíše než díky stavebnictví zbohatli proto, že se stal jejich dětský kamarád prezidentem. Bratři financují Putinovy „oblíbené projekty“, Kerčský most spojující pevninské Rusko s anektovaným Krymem, stavební zakázky pro Gazprom či pro olympijské hry v Soči v roce 2014. To vše navíc za pomoci štědrých státních zakázek. V roce 2015 vytvořil Arkadij Rotenberg nový rekord se zakázkami od státu a státních společností v hodnotě 555,5 miliardy rublů.
