Pchjongjang tam podle satelitních snímků vybudoval stovky kilometrů nových či vylepšených pohraničních plotů, zdí a strážních věží. Fotografie zanalyzoval jak Reuters, tak americký Middlebury Institute of International Studies a podrobnosti agentuře dodalo sedm severokorejských uprchlíků i řada aktivistů.

Jeden jihokorejský pastor, který Severokorejcům pomáhal ze země utíkat, potvrdil, že tradiční trasa útěku přes Čínu se zcela uzavřela. Do Jižní Koreje vloni uprchlo jen 67 lidí, zatímco v roce 2019 jich bylo více než tisíc. Neprodyšné uzavření hranic bude mít zřejmě trvalé důsledky i pro nově vznikající severokorejskou třídu obchodníků a města, kde lidem nabízel možnost uživit se neoficiální obchod.

Satelitní snímky jsou však z mnoha důvodů, například kvůli povětrnostním podmínkám, neúplné, takže nebylo možné prozkoumat celé 1400 kilometrů dlouhé hranice s Čínou a osmnáct kilometrů hranic s Ruskem.

Novou pohraniční infrastrukturu je však vidět podél bezmála pěti set kilometrů hranic a zřetelné jsou i dvojité ploty, mohutné betonové zdi a nové strážní věže.

Zničení únikových tras

Podle severokorejských uprchlíků, lidskoprávních aktivistů a pašeráckých zdrojů zničily nové bezpečnostní stavby únikové trasy i zdroje obživy pro místní obyvatele a ještě víc omezily přístup Severokorejců k informacím ze světa.

Jeden severokorejský zběh, který pracuje na čínských hranicích, agentuře Reuters potvrdil, že pohraniční zeď má pravidelně umístěné bezpečnostní kamery a několik vrstev oplocení, včetně ostnatého drátu a elektrického ohradníku. Podle jiného uprchlíka jsou na severokorejské straně hranic i nové specializované jednotky, které je hlídají.

Pašeráci se někdy ze Severní Koreje dostanou, ale je skoro nemožné se pak vrátit. Pchjongjang navíc nařídil pohraničníkům, aby zastřelili každého, kdo se pokusí hranice překročit, a oficiálně varoval občany před riziky takového pokusu.

Hermeticky uzavřené hranice

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch zkoumala v listopadu pohraniční úsek dlouhý necelých osm kilometrů u severokorejského města Hörjong na řece Tuman, který měl plot a pět strážních věží už v roce 2019.

Do dubna 2022 přibylo dalších 169 strážních stanovišť a přes devět kilometrů nového nebo vylepšeného plotu, uvádí zpráva organizace. Pchjongjang podle ní využil pandemie covidu k posílení neprodyšnosti hranic.

Nové pohraniční zdi vznikají v době, kdy v zemi sužované mezinárodními sankcemi kvůli vývoji jaderných zbraní posiluje moc vládce Kim Čong-una. Ten kromě jiného zpřísnil kontrolu mezinárodního oficiálního i neoficiálního obchodu, aby zvýšil svůj vliv na armádu a členy strany a zabránil jim v případném budování mocenských základen.

Až 80 procent Severokorejců je závislých na neoficiálních trzích s životně důležitými potravinami, uvedla ve své zprávě nezávislá vyšetřovatelka OSN pro lidská práva v Severní Koreji Elizabeth Salmónová.

Podle ní však režim nejen hermeticky uzavřel hranice, ale výrazně omezil i tyto trhy, a obyvatelstvo se tak ocitlo v ještě horší situaci. Tradiční nedostatek potravin se tak ještě víc prohloubil, upozorňuje závěrem agentura Reuters.

Gita Zbavitelová, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít