Vztahy jsou na kriticky nízké úrovni, nechali se slyšet Rusové po jednání se Severoatlantickou aliancí
Severoatlantická aliance ignorováním ruských návrhů vytváří půdu pro incidenty a konflikty, prohlásil ve středu náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin po svém jednání v bruselské centrále NATO o situaci na Ukrajině a ruských požadavcích na závazné bezpečnostní záruky. Rusko podle Fomina navrhlo opatření, která by měla zmírnit napětí, aliance je však ignorovala.
Náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško, který se středečního jednání také účastnil, varoval, že Moskva odpoví protiopatřeními, pokud se Západ rozhodne pro politiku „zadržování Ruska“.
„Vztahy mezi Ruskem a NATO jsou na kriticky nízké úrovni. Odehrává se to na pozadí globální nestability, teroristické hrozby, rozvíjení dalších závodů ve zbrojení a také naprosté degradace bezpečnostní architektury v Evropě.“
Alexandr Fomin (náměstek ruského ministra obrany)
„Vztahy mezi Ruskem a NATO jsou na kriticky nízké úrovni. Odehrává se to na pozadí globální nestability, teroristické hrozby, rozvíjení dalších závodů ve zbrojení a také naprosté degradace bezpečnostní architektury v Evropě,“ varoval Fomin podle komuniké ministerstva obrany, ze kterého citovala agentura TASS.
Fomin na jednání se zástupci NATO vysvětloval ruské návrhy ohledně bezpečnostních záruk, které by hlavně měly Rusku zaručit, že se NATO nerozšíří o Ukrajinu. To aliance podle svého generálního tajemníka Jense Stoltenberga jednomyslně odmítla, žádný třetí stát nemá podle ní co mluvit do toho, jak si kterákoliv země vybírá své spojence.
Nepřijatelná rizika
Náměstek šéfa ruské diplomacie Gruško varoval, že případné další rozšiřování aliance obsahuje rizika, které Moskva pokládá za nepřijatelná a bude jim čelit.
„Další faktor, který vážně ovlivňuje zhoršování bezpečnosti v Evropě, představuje rozšiřování NATO. Připomenu, že v roce 1997 na dveře NATO klepala jen jediná země, která má společnou hranici s Ruskem, a sice Polsko. V současnosti jsou členy NATO mnohé státy, jejichž území se zcela zjevně využívá pro projekci síly proti Rusku z různých zeměpisných směrů a do strategické hloubky,“ prohlásil ruský diplomat. „Vážně to zhoršuje naši bezpečnost a vytváří pro ni nepřijatelná rizika, kterým budeme čelit,“ zdůraznil podle TASS.
NATO odmítlo ruské požadavky k řešení krize na Ukrajině, chce další jednání, říká Stoltenberg
Číst článek
Podle Stoltenberga třicítka členských zemí aliance jednomyslně odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní z východního křídla bloku. Rusko naproti tomu dalo najevo, že zatím není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů, dodal Stoltenberg. Pokud by Ukrajinu napadlo, aliance podle něj zváží posílení přítomnosti u svých východních hranic.
Stažení vojáků od hranic
„Jsme připraveni jednat, ale abychom dosáhli opravdového pokroku a podstatné dohody, musí dojít k deeskalaci,“ prohlásil šéf NATO. Spojenci ve středu vyzvali Rusko, aby ukázalo vůli k jednání tím, že stáhne své jednotky od hranic s Ukrajinou, kde je podle odhadů Západu okolo 100 tisíc vojáků připravených k invazi.
Moskva odmítá, že by se chystala Ukrajinu napadnout, pro další rozhovory však trvá na svých podmínkách. Mluvčí Kremlu v průběhu středečního jednání uvedl, že Rusko nevede rozhovory z pozice síly, chce však zajistit svou bezpečnost.
Dnešní zhruba čtyřhodinová debata navázala na pondělní setkání zástupců Ruska a Spojených států v Ženevě. USA v Bruselu stejně jako ve Švýcarsku zastupovala náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová. „Pokud Rusko vycouvá, bude zcela zjevné, že to s diplomacií nikdy nemyslelo vážně. Proto se kolektivně připravujeme na všechny eventuality,“ řekla novinářům.
