Scholz míří do pro Německo ‚nenahraditelné‘ Číny, se Si Ťin-pchingem bude řešit obchod nebo Ukrajinu
Čínský prezident Si Ťin-pching po dlouhé odmlce přijme prvního významného hosta. Do Pekingu ve čtvrtek přiletí spolkový kancléř Olaf Scholz. Oba státníci budou mluvit hlavně o obchodu. Scholz ale ve své zemi už předem čelí kritice, že ve vztazích s Čínou přehlíží politická rizika.
Olaf Scholz bude prvním západním politikem, který se do Číny za poslední tři roky podívá, protože Čína kvůli pandemii všechny návštěvy zrušila. Scholz chce mluvit o přístupu k válce na Ukrajině nebo ke vztahům s Tchaj-wanem, klíčové téma bude ale obchod.
Kancléř sice uznává, že Peking v zahraniční politice přitvrdil, jenže část spolkové vlády by chtěla, aby se Čína považovala a označovala za rivala, ne za partnera. Scholz se takto ostře vymezovat zatím nechce a čínským firmám povolil hned dva obchody, kterými je dostane ke kritické infrastruktuře.
Nejdřív šlo o koupi menšinového podílu v jednom terminálu hamburského přístavu a pak o převzetí výrobce čipů Elmos, který ale podle vlády pracuje s dnes už naprosto zastaralou technologií.
Německá ministryně zahraničí Anna Lena Baerbocková vzkázala, že se Německo musí poučit z chyb a nesmí být závislé na zemích, které nevyznávají stejné hodnoty. Na to je ale v případě Číny už pozdě. V obchodní bilanci Čína vede importu i exportu a je v pro Německo téměř nenahraditelná.
Nejdůležitější partner
Pro německé automobilky je to nejzásadnější trh. Třeba Volkswagen v Číně prodává 40 % všech vyrobených aut celého koncernu. Závislost Volkswagenu kritizuje i kancléř Olaf Scholz, byznysmenům několikrát říkal, že nesmí sázet všechno na jednu kartu a měli by rozkládat rizika.
Německo umožní čínské firmě převzít část přístavu Hamburk, půjde ale o maximálně čtvrtinový podíl
Číst článek
Například americký Apple přestal část výroby soustředit do Číny a přesunul ji do Vietnamu. Podle všech analýz to německé firmy dělají spíše naopak a ve velkém stále investují do Číny. Třeba pro již zmíněný Volkswagen je země tak důležitá, že je jedením z pilířů budoucí strategie.
Chemický koncern BASF staví v Číně další továrny a vzkazuje, že lidová republika bude středobodem celého jeho odvětví. Provázanost s čínským s hospodářstvím je mnohem silnější a stále narůstá. To se u Ruska nikdy nestalo, vždy šlo jen o nákup surovin ze Sibiře výměnou za poměrně zanedbatelný export.
Scholzovu cestu paradoxně kritizují i zástupci byznysu. Výjimečně se k politice vyjádřila dvě nejvlivnější sdružení, spolkový svaz průmyslu a německá průmyslová a obchodní komora.
Podle svazu by měl Berlín zasáhnout proti přístupu Číny k zahraničním investorům. Komunistická vláda na ně vyvíjí stále větší nátlak a německé koncerny se tak musí podřizovat státním příkazům.
Komora upozorňuje na problém do budoucna. Některé minerální suroviny se odebírají jen od Číny, která má díky tomu vliv na celá odvětví. Například minulý podzim hrozily automobilkám kvůli nedostatku hořčíku odstávky výroby. Celá produkce se na nějakou dobu zastavila kvůli rozhodnutí čínské vlády, která řešila nedostatek uhlí, a proto omezovala energeticky náročnou výrobu.
Německým podnikatelům vadí i pomyslný dvojí metr, kdy Německo i přes varování tajných služeb souhlasilo nejdřív s prodejem části hamburského přístavu a nyní i s prodejem továrny na čipy.
‚Německo nerespektuje švýcarskou neutralitu.‘ Berlín a Bern se přou o dodávky munice Ukrajincům
Číst článek
V samotné Číně je něco takového nemyslitelné a tamní vláda by zahraniční zájemce do jakýchkoliv podobných podniků nikdy nepustila.
Na stole je i Ukrajina
Spolková vláda oficiálně vzkázala, že se bude řešit i válka na Ukrajině, dále se k tomu ale nechtěla vyjadřovat. Podle deníků Süddeutsche Zeitung a Tagesspiegel může být právě toto jedením z hlavních bodů celé schůzky.
Kvůli tomu je možná kancléř k Číně vstřícnější než zbytek vlády. Zdroje z kabinetu obou deníků tvrdí, že Scholz chce Čínu přesvědčit, aby využila svého vlivu jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN a jako země, kterou Rusko stále považuje za svého spojence.
Vladimir Putin byl před Scholzem poslední, s kým Si Ťin-pching mluvil. Teoreticky by tak Peking mohl umět na Kreml vyvíjet nátlak. Hlavně kvůli tomu, že Moskva v poslední době mění rétoriku a mluví o použití jaderných zbraní. Takové výhrůžky jsou i pro Peking pomyslná červená čára, za kterou by nechtěl jít.
