Španělsko stálo falešné obvinění okurek 75 milionů eur
Španělský premiér José Zapatero bude chtít po Německu odškodnění kvůli falešnému obvinění tamních okurek z šíření epidemie krvácivého průjmu. V telefonickém rozhovoru už o to požádal německou kancléřku Angelu Merkelovou.
Premiér Zapatero nejdříve německé kancléřce kondoloval a zajímal se o stav nakažených v Německu. Kancléřce však předestřel i negativní následky a ekonomické škody, které ‘okurková krize‘ způsobila španělským pěstitelům.
Kancléřka Merkelová španělského premiéra ujistila, že Německo bude hledat způsob jak ztráty vynahradit. Obě země budou konzultovat řešení konfliktu s nejvyššími představiteli Evropské unie.
Španělsku vznikly škody ve výši nejméně 75 milionů eur. Kromě toho bylo poškozeno dobré jméno španělské zeleniny a ovoce. To se nyní bude země snažit získat zpět i pomocí kampaní, na které by měly přispět také Německo a EU.
Escherichia coli (E. coli) je bakterie, která se běžně vyskytuje ve střevech člověka. Většina kmenů je neškodná. Některé, jako enterohemoragická E. coli (EHEC), však mohou způsobit závažné alimentární onemocnění. To se přenáší na člověka především prostřednictvím konzumace kontaminované potraviny. K příznakům onemocnění způsobených EHEC patří křeče v břiše a průjem, které se mohou v některých případech rozvinout v krvavé průjmy. Může také nastat horečka a zvracení. Inkubační doba je od tří do osmi dnů.
Nový mutant
Bakterie krvácivého průjmu je novým mutantem a navíc je vysoce toxická. Oznámila to Světová zdravotnická organizace s odvoláním na zjištění pekingských vědců. Ti po zkoumání zákeřné bakterie dospěli k závěru, že EHEC je odolná vůči některým antibiotikům a že je vysoce infekční a toxická. Britský mikrobiolog Hugh Pennington upozorňuje na to, že epidemie ještě nedosáhla vrcholu:
„Epidemie zatím nepostupuje moc rychle. V Německu a v dalších evropských zemích si myslí, že už možná dosáhla vrcholu. Jenomže inkubační doba, tedy doba od nakažení po první klinické příznaky, je až dva týdny. A tak si myslím, že epidemie ještě není u konce, že ještě zesílí. Ale to ještě ukáže čas.“
Podle Hugha Penningtona jde o dosud nejagresivnější kmen bakterie E.coli: „Musíme ještě počkat, jak se to vyvine. Ale v této chvíli se mi zdá druh jako velmi nebezpečný. Počet lidí, u kterých se objevily vážné komplikace funkce ledvin, krve, ale i mozku a srdce, je velmi vysoký. A nejde jen o klinické projevy. Zvláštní je také to, že tahle nákaza - na rozdíl od minulosti - zřejmě nepostihuje děti mladší pěti let. Musíme si ale ještě počkat, protože zatím vidíme teprve špičku ledovce.“
To imunolog z University of Kentucky Václav Větvička se domnívá, že epidemie, která nyní trápí 1600 lidí v různých evropských zemích, nepřeroste do nijak závažných rozměrů a brzo skončí. Nedomnívá se, že krvácivý průjem způsobuje zcela nový kmen bakterie E.coli:
O infekci, která řádí v Evropě, mluvili na Rádiu Česko imunolog z University of Kentucky Václav Větvička a Petr Petráš z Národní referenční laboratoře pro E.coli
„Bakterií je tak velké množství, že se samozřejmě budou objevovat nové prakticky donekonečna. Osobně bych sázel na to, že se jedná o nějakou mutaci s většími účinky, na úplně novou bakterii se mi to nezdá.“
Větvička si myslí, že problém infekcí odezní dříve, než nějakou obranu najdeme. Jde totiž hlavně o to, najít zdroj nákazy. V momentě, kdy se to podaří, to během několika týdnů vyšumí:
„Domnívám se, že prakticky nemůžeme dělat nic jiného, než si mýt ruce a zeleninu si důkladně umýt. Protože téměř stoprocentně je to z nějaké neumyté zeleniny. Na druhou stranu ve Spojených státech dochází k podobným infekcím s tisíci nemocnými a s několika úmrtími několikrát do roka a bere se to jako nutné zlo.“
„Kmen, který způsobil tuto epidemii, je vybaven dalšími faktory virulence. Znamená to, že u většího procenta lidí způsobuje opravdu vážné komplikace. Podle posledních čísel je to až u čtvrtiny pacientů. To je opravdu neobvyklé,“ říká Petr Petráš z Národní referenční laboratoře pro E.coli a dodává:
„Infekce se nedá léčit antibiotiky. Antibiotika sice bakterii zabijí, ale toxin, který je v ní již naprodukován, je do prostředí vylučován a tím víc působí. Zde se používá spíše symptomatická terapie. Léčí se tedy hlavně dehydratace, a dochází-li k poškození ledvin, je na řadě dialýza či další terapie.“