Návrat k ukrajinským hranicím před rokem 2014 je nerealistický, tvrdí ministr obrany USA
Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci (NATO), chtěl by ale místo toho přítomnost zahraničních jednotek jako bezpečnostní záruku, informovala agentura Reuters.
„Stejně jako vy chceme suverénní a prosperující Ukrajinu. Ale musíme začít tím, že si uvědomíme, že návrat k ukrajinským hranicím před rokem 2014 je nerealistický záměr. Snaha o tento iluzorní cíl jen prodlouží válku a způsobí další utrpení,“ řekl podle Reuters Hegseth na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v sídle NATO v Bruselu.
USA propustily Rusa výměnou za Američana Fogela. Alexandr Vinnik pral špinavé peníze skrz bitcoin
Číst článek
Spojené státy podle ministra obrany rovněž nevidí Ukrajinu v NATO, pokud by se přistoupilo k mírovému řešení válečného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, které ji před necelými třemi lety napadlo. Namísto toho si umí představit přítomnost evropských a mimoevropských jednotek na území napadeného státu, uvedl Reuters.
O bezpečnostních potřebách a výdajích na obranu napadené země se bude diskutovat ve čtvrtek. Hegseth ve středu potvrdil vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že členové NATO by na společnou obranu měli přispívat pěti procenty ze svého HDP místo současných dvou procent. Žádný z nich ale na tuto úroveň nedosáhl; nejblíže je Polsko, které vynakládá čtyři procenta a letos by se mělo přiblížit pěti procentům, uvedla agentura AP.
Článek pokračuje pod reportáží.
Členské země NATO loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc v objemu přesahujícím 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu Kč). Evropa a Kanada přispěly podle mluvčí NATO více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. Původní cíl byl přitom poskytnout Ukrajině pomoc minimálně za 40 miliard eur (asi bilion Kč).
Hegseth v této souvislosti dodal, že Evropa bude muset poskytnout „drtivou“ část budoucí pomoci Ukrajině. Spojené státy podle něj již nebudou tolerovat „nevyvážené vztahy“ v rámci aliance, napsala agentura AFP.
Konflikt na východě Ukrajiny začal v roce 2014, kdy prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který pak uprchl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám.
Paříž hostí jednání šestice ministrů zahraničí. Tématem bude válka na Ukrajině
Číst článek
Putin pak 24. února 2022 nařídil ruským silám vpadnout do sousední země pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva a zabránění potenciálnímu ohrožení Ruska v případě hypotetického vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance.
Činy jsou důležitější než prohlášení
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová soudí, že je důležité, co Spojené státy dělají, pokud jde o Ukrajinu, a nikoli neustálá prohlášení, která se objevují. Kallasová to ve středu uvedla v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku tak reagovala na dotaz ohledně prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská.
Kallasová se v úterý v Paříži na okraj summitu o umělé inteligenci (AI) setkala s americkým viceprezidentem J.D. Vancem. „Nová americká administrativa začala fungovat, vytváříme si s ní vztahy na různých úrovních,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. „Posloucháme, jaké jsou jejich obavy, říkáme, co znepokojuje zase nás, a rovněž hovoříme o tom, co můžeme dělat společně v globálních záležitostech,“ dodala. Schůzku s americkým viceprezidentem označila za „velmi dobrou“.
USA a Evropská unie musí spolupracovat
Důležité podle Kallasové je, aby Spojené státy zůstaly nejbližším spojencem Evropské unie. „Máme určité problémy, které teď řešíme, ale je jasné, že spolu jsme silnější,“ uvedla bývalá estonská premiérka s tím, že se zástupcem americké administrativy diskutovali právě zejména o Ukrajině a o americkém přístupu k válce v této zemi, která trvá již téměř tři roky. Silnou stránkou Evropy podle ní je, že je „předvídatelný a spolehlivý partner“.
‚Vždy budeme chránit naše zájmy.‘ EU zváží opatření proti Trumpovým clům na ocel a hliník
Číst článek
„Zdůraznila jsem, že Evropa musí být u jednacího stolu, protože výsledky těchto jednání ovlivní to, co se děje v Evropě,“ dodala Kallasová, která má v nejbližších dnech v plánu setkat se i se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a se zvláštním zmocněncem americké vlády pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem.
Spory mezi EU a USA v posledních dnech prohloubilo prohlášení prezidenta Trumpa, který chce od 12. března uvalit 25procentní cla na dovoz oceli a hliníku do USA ze všech zemí. Šéfka EK Ursula von der Leyenová pohrozila, že americká cla nezůstanou bez odezvy a „vyvolají tvrdá a přiměřená protiopatření“.
Americký prezident rovněž v nedávném rozhovoru uvedl, že by Ukrajina jednou mohla být ruská. Chce po ní také vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12,2 bilionu Kč), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi.
„Existuje velké množství prohlášení, která neustále přicházejí, my si je čteme, posloucháme je, ale nereagujeme pokaždé, když někdo něco řekne,“ uvedla šéfka unijní diplomacie v reakci na Trumpova slova. Zdůraznila, že Ukrajina je svrchovaná země a EU podporuje její územní celistvost.
„Pokud jde o různé plány do budoucna, Američané se nás rovněž vyptávají, jaké jsou naše názory na určité věci, a my máme příležitost říct, jaký by měl být výsledek, ale rovněž i to, jaké pasti Rusko klade,“ dodala Kallasová. „Zdůrazňujeme rovněž, že Rusko právě teď nechce mír,“ uzavřela.
