Mučili mě jako zvíře, říká žena. Svědectví odhalují zločiny ruských žoldáků ve Středoafrické republice
Hromadné popravy, mučení i sexuální násilí, to všechno mají mít na svědomí ruští žoldáci, kteří působí v boji zmítané Středoafrické republice. Na rozsáhlé porušování lidských práv ze strany ruských ozbrojenců, kteří bojují po boku středoafrické armády, už před měsícem upozornila pracovní skupina OSN. Svědectví odhalená francouzskou rozhlasovou stanicí RFI nyní ukazují, jakých zvěrstev se ruští žoldnéři na Středoafričanech údajně dopouštějí.
Jednou z obětí ruských žoldnéřů se stala také 20letá žena z Bangui, hlavního města Středoafrické republiky. Bylo 15. února, když se na ulici snažila chytit taxík, který by ji odvezl domů ještě před nočním zákazem vycházení. Najednou u ní zastavilo vozidlo se sedmi muži ve vojenské uniformě.
Češka ve válkou zmítané Středoafrické republice: Nevíme, kdy rebelové opět zaútočí. Střelbu rozpoznají i děti
Číst článek
„Byli to Rusové, jen jeden z nich mluvil francouzsky,“ říká podle francouzské rozhlasové stanice Radio France Internationale (RFI) mladá Středoafričanka. Vojáci ženě nabídli, že ji domů odvezou. Nastoupila tedy do auta, velmi rychle ale pochopila, že auto na zadanou adresu nemíří.
Vojáci ji odvezli na neznámé místo, kde byly jen zbraně, jeden kus nábytku a matrace na podlaze. „Přišel první muž. Myslela jsem si, že je konec, ale pak přišli další… Mučili mě jako zvíře,“ popisuje noc, kdy ji pět Rusů jeden po druhém opakovaně znásilňovalo.
Ráno ji propustili s výhrůžkou, že pokud o tom komukoliv poví, pomstí se jí. Od té doby se v ní strach probudí pokaždé, když vidí bělocha v uniformě. „Myslela jsem si, že tu jsou Rusové proto, aby nám pomohli,“ podotýká Středoafričanka.
Podle interních zpráv Organizace spojených národů podobných svědectví existují desítky. Už koncem března zahraniční média upozorňovala na zprávu nezávislých odborníků OSN, podle kterých se ruští žoldáci v zemi dopouštějí rozsáhlého násilí a porušování lidských práv.
Středoafričtí povstalci obsadili středisko těžby diamantů. Konflikt zkomplikoval i volbu prezidenta
Číst článek
Skupiny, které spolupracují s armádou pod velením středoafrického prezidenta Faustina-Archange Touadéry, údajně páchají hromadné popravy, dopouštějí se mučení během výslechů a dalšího násilí, kvůli kterému jsou lidé často nuceni prchat z vlastních domovů.
Jeden z příběhů například popisuje, jak středoafrická armáda společně s ruskými vojáky vtrhla do mešity ve městě Bambari, kde se skrývali ozbrojenci. Na místě ale byli také civilisté včetně žen a dětí. Očití svědci uvádějí, že po vpádu dovnitř Rusové začali „střílet na všechny strany“. Ve městě následně zahájili také svévolné zatýkání obyvatel, po kterém několik lidí nadobro zmizelo.
Podle francouzské rozhlasové stanice četná svědectví obviňují Rusy také z rabování a vypalování domů. „Jídlo si sami nekupují. Když chtějí jíst, zabijí zvířata, která (místní) lidé chovají,“ cituje RFI jednoho z obyvatel Středoafrické republiky, kde v roce 2013 vypukly boje s ozbrojenými náboženskými milicemi. V roce 2018 se sice intenzita bojů snížila, po loňských prosincových volbách ale situace začala znovu eskalovat. S tím se podle OSN zvýšila také intenzita násilí ze strany ruských žoldáků.
Žoldáci a krvavé diamanty
Březnová zpráva OSN zmiňuje celkem tři ruské skupiny, které se na páchání násilí ve Středoafrické republice mají podílet.
První z nich je takzvaná Vagnerova skupina – mediálně známá polovojenská jednotka spojovaná s blízkým spolupracovníkem ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Jevgenijem Prigožinem. Za velitele skupiny je označován Dmitrij Utkin – podplukovník speciálních sil a podle neoficiálních zpráv také bývalý pracovník vojenské rozvědky GRU, kterému přezdívají Vagner po jeho oblíbeném hudebním skladateli Richardu Wagnerovi.
Ruská ‚Vagnerova armáda‘ opět v plné polní. Moskva využívá chaos v Libyi, aby získala přístup k ropě
Číst článek
Tuto skupinu Rusko v posledních letech často využívá v bojích, do kterých nemůže vyslat vlastní vojáky. Kromě Středoafrické republiky byli takzvaní vagnerovci vysláni například do Sýrie, Libye nebo na Ukrajinu.
Vedle Vagnerovy skupiny v zemi působí také ruská těžební firma specializující se na diamanty a zlato Lobaye Invest a soukromá bezpečnostní společnost Sewa Security Services, která se stará o ochranu vysokých představitelů Středoafrické republiky.
Přítomnost těchto skupin v rozhovoru pro iROZHLAS.cz přiblížila Veronika Boháčová, která ve Středoafrické republice působí jako humanitární pracovnice. Podle ní se přitom jasně ukazuje, jak se Rusko dere na pozici Francie, která jakožto bývalá koloniální mocnost kontrolu v zemi znatelně ztrácí. To vše se odehrává hlavně od roku 2017.
„V tomto roce byla v hlavním městě Bangui zaregistrována společnost Lobaye Invest specializující se na těžbu drahých kamenů, patří do společnosti M-Invest Jevgenije Prigožina, přezdívaného Putinův šéfkuchař. Ve stejné době byla v Bangui zaregistrována i společnost Sewa Security Services, ruská soukromá bezpečnostní společnost, která je v médiích často spojována s Vagnerovou skupinou. Počet členů této skupiny na středoafrickém území se tady velmi těžko odhaduje, ale nejčastěji se hovoří o 300–400 žoldácích, kteří se po zemi pohybují neoficiálně, jen v malých skupinkách a zpravidla mimo velká města,“ popsala Boháčová.
Islámský stát se přiživuje na útocích milic v Africe. Sílící teror sužuje Mosambik i další země kontinentu
Číst článek
Humanitární pracovnice zároveň upozorňuje, že Rusko vystupuje jako nejhlasitější zastánce zrušení mezinárodního embarga na obchod s takzvanými „krvavými“ diamanty, které bylo na zemi uvrženo právě v souvislosti s konfliktem probíhajícím od roku 2013.
„Takovéto angažmá se tedy dá jen těžko vnímat jako mír přinášející. Ve Středoafrické republice se člověk velmi rychle naučí vnímat angažovanost zahraničních hráčů optikou byznysu. Bohužel si stejně tak nelze příliš idealizovat misi OSN. Mezinárodní politika je zkrátka velmi pragmatická a já osobně pochybuji o tom, že by byl kdokoli ochotný se angažovat a nasazovat životy vlastních vojáků v takové zemi, kdyby neměla zásoby diamantů a zlata,“ mínila pro iROZHLAS.cz.
Mírová mise OSN známá pod zkratkou MINUSCA ve Středoafrické republice působí od roku 2014 a co do počtu vojáků je jednou z nejsilnějších na světě. Konkrétně jde o zhruba 11 000 vojáků a přes 2000 policistů z 20 zemí světa, podle Boháčové je ale v bojovém nasazení možné vidět pouze kontingent portugalský a rwandský.
Omezená efektivita mise tak patrně přispěla i k rozhodnutí prezidenta Touadéry těsně před volbami požádat Rusko o přímou vojenskou podporu, mimo mandát OSN. Na základě této dvojstranné dohody o vojenské pomoci tak do Středoafrické republiky na konci roku 2020 dorazilo zhruba 300 ruských vojenských instruktorů a poradců vyslaných z Moskvy.
Beztrestnost ruských žoldáků
Podle francouzské rozhlasové stanice ruský velvyslanec v Bangui oficiálně přiznává vyslání zhruba pěti stovek „instruktorů“, kteří se podle něj neúčastní bojů, pokud se sami nestanou terčem útoku. RFI ale upozorňuje, že vedle nich ve Středoafrické republice působí až 2000 ruských žoldáků, kteří jsou často v „první linii“ a podílejí se i na hlídání kontrolních stanovišť a dalších strategických míst.
Ani jedna ze tří ruských společností působících ve Středoafrické republice francouzské rozhlasové stanici neodpověděla na žádost o komentář, ruské velvyslanectví v Bangui ale závěry pracovní skupiny OSN označilo za spekulace. Stejně tak popřelo informace o přítomnosti žoldáků s tím, že Rusové angažující se ve Středoafrické republice přišli do země na žádost tamní vlády.
‚Nucená loajalita i stvrzení výdobytků agrese.‘ Ruské pasy už získalo přes půl milionu obyvatel Donbasu
Číst článek
Působení Vagnerových jednotek se Rusko snažilo skrývat také v případě Libye, i tam jejich přítomnost ale následně potvrdili experti OSN. Ať už jde o Středoafrickou republiku, Libyi, nebo jiné země, vyslání vagnerovců vždy probíhá podle podobného vzoru, zapojují se do nepřehledných konfliktů v zemích, kde Rusko sleduje vlastní zájmy.
„Rusům chaos vyhovuje. Jestliže tam neexistuje silný protivník, stačí, aby tam Rusko poslalo výborně vycvičené a ozbrojené profesionální vojáky – je to pro ně daleko výhodnější a jednodušší,“ popsal pro iROZHLAS.cz politolog Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Karel Svoboda.
Zatímco v případě Libye představovala hlavní ruský zájem ropa, ve Středoafrické republice to jsou především zmiňované diamanty. „Vždy hraje roli v první řadě surovina, cenný kov a podobně. Je to čistý kalkul a pragmatismus,“ uvedl Svoboda.
Stejně tak se nestává poprvé, že by ruští žoldáci působící v zahraničí čelili vážným obviněním kvůli rozsáhlému porušování lidských práv, mučení a podezření ze spáchání válečných zločinů.
Takový obyčejný Čech v Moskvě. Ruská státní televize za něj vydávala redaktora Sputniku
Číst článek
Například v polovině letošního března podaly tři nevládní organizace (Syrské centrum pro média a svobodu projevu, Mezinárodní federace pro lidská práva a ruská organizace na ochranu lidských práv Memorial) proti příslušníkům Vagnerovy skupiny trestní oznámení, podle kterého měli v roce 2017 brutálně umučit syrského dezertéra. Video z vraždy zachycuje, jak rusky hovořící muži bijí svou oběť kladivem, následně jí uřízli ruce a hlavu, tělo polili benzínem a zapálili.
Iniciátoři žaloby tehdy poukazovali na podstatu celé žaloby, která podle nich není odpovědí jen na tento jeden konkrétní případ, ale také na všechny další mise ruských žoldáků v zahraničí.
„Je to celá vlna beztrestnosti. Lidé, kteří uniknou trestu po spáchání takovýchto zločinů, dostávají příležitost, aby je opakovali jinde, ať už v Čečensku, na východě Ukrajiny, nebo v Sýrii. Nakonec se vrátí do Ruska, kde se mohou svobodně procházet ulicemi,“ upozornil v polovině března Alexandr Čerkasov z ruské nevládní organizace Memorial.
Nevládní organizace dobře vědí, že šance na úspěch nejsou valné. Žalobu prý ale podaly hlavně proto, aby k vagnerovcům a jejich problematickým vazbám na Kreml upoutaly pozornost.
