Symbol nové éry i důkaz Erdoganovy honby za mocí, hodnotí Turci palác v Ankaře
Bílý palác, který se tyčí nad Ankarou, je symbolem nové éry Turecka pod vedením Recepa Tayyipa Erdogana. Tak to alespoň vidí sám Erdogan, někdejší premiér a současný prezident země. Stavba v přepočtu za zhruba 8,4 miliardy korun, která se otevřela na konci loňského roku, je ovšem zároveň mnohým lidem trnem v oku. Kritici tvrdí, že je jen důkazem Erdoganovy honby za absolutní mocí.
V Turecku je rozšířený kult Mustafy Kemala Atatürka. Návštěva každého zahraničního státníka začíná položením věnce v mauzoleu zakladatele moderního Turecka a zápisem do Zlaté knihy a v zemi není snad město, kde by nebyla Atatürkova socha, většinou v nadživotní velikosti.
Atatürkovy portréty pak visí v každé služebně, ale často třeba i v kadeřnictví.
Po 80 letech se prý nyní období kemalismu uzavírá – Turecko podle prezidenta Erdogana letos vstoupilo do nové éry a Bílý palác, největší administrativní budova světa na ploše o velikosti pěti pražských Václavských náměstí, je jejím symbolem.
Nový prezidentský palác v Ankaře si prohlédla i zvláštní zpravodajka ČRo Klára Stejskalová
Jako první český politik se v ní přijetí od tureckého prezidenta dočkal předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.
„Samozřejmě je to impozantní stavba, která do jisté míry vyjadřuje nové Turecko a jeho ambice na světové scéně,“ popisuje Hamáček.
Zdaleka ne každý Turek vzhlíží k oné ohlašované nové éře optimisticky. Podle kritiků Erdogan, který po 11 letech v premiérském křesle byl loni zvolený prezidentem, směřuje k autoritativnímu stylu vládnutí ve stylu osmanských sultánů.
Sociální sítě se v těchto dnech baví třeba nad fotografií Erdogana, který přivítal palestinského prezidenta v doprovodu šestnácti vojáků v historických osmanských kostýmech. A také obří palác nese známky osmanského, konkrétně neoseldžuckého stylu.
Zpravodajka českého rozhlasu dostala možnost prohlédnout si pouze tři z celkem 1150 místností, které palác má. I ty stačily jako důkaz, že se během stavby nešetřilo. To je další směr, kterým míří kritika.
„Mohly se ušetřit velké peníze. Prezidentský palác máme. Nebyl vůbec zapotřebí. Mohlo se ušetřit na jiné aktivity, smysluplné ekonomické projekty nebo třeba ochranu životního prostředí,“ rozčiluje se student ekonomie Taner.
Navíc objekt navíc stojí na místě, kde chtěl Atatürk vybudovat lesní farmu. I proto se stavělo bez všech potřebných stavebních povolení. Bílý palác je tak podle turecké opozice největší černou stavbou Turecka.
