Požadavky NATO se zvýší. České armádě přibudou úkoly v logistice a protivzdušné obraně
Českou armádu čekají podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky příští rok revoluční změny. Právě teď totiž v Severoatlantické alianci finišují vyjednávání o takzvaných cílech výstavby obranných schopností. Ty se upravují co čtyři roky a říkají, čím má každá členská země přispět na obranu NATO, pokud na něj někdo zaútočí. Podle nedávno schválených obranných plánů se Aliance připravuje na ohrožení ze strany teroristů nebo Ruska.
„Čeká nás přelomové období, které rozhodne o tom, jak bereme naši obranu vážně a jací jsme spojenci. Naše zadání se výrazně rozšíří a do kolektivní obrany musíme reálně přispívat. Musíme se k tomu postavit čelem,“ řekl minulý týden v projevu k armádním velitelům náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Poslechněte si příspěvek Kateřiny Gruntové o nových závazcích kolektivní obrany
Požadavky Severoatlantické aliance (tedy čím má česká armáda přispět ke společné obraně) se příští rok zvýší. Jaké nové úkoly – v mluvě aliančních úředníků a vojáků „capability targets“ – ale dostanou jednotlivé členské země, není ještě veřejně známé. Pokud jde o českou armádu, jedno už je podle Řehky jisté: Nové cíle nejsou zaměřené jen na těžkou brigádu, ale na všechny bojové jednotky.
Nové požadavky, na co by se Česko mělo zaměřit, budou podle Řehky také v oblasti logistiky a protivzdušné obrany. Česká armáda tak bude do budoucna potřebovat nejen víc techniky, ale také lidí, kteří by ji obsluhovali.
„Odchodovost roste. Lidi se nám sice daří nabírat, ale je to příliš pomalé a příliš málo. Náš prvotní odhad je, že abychom naplnili nové cíle, tak budeme potřebovat někde kolem 37 a půl tisíce vojáků z povolání,“ dodal Řehka.
V současnosti slouží v české armádě 24 tisíc vojáků. Podle aktuálně platné koncepce výstavby armády by jich do roku 2030 mělo být 30 tisíc. I tento dokument bude potřeba vzhledem k novým aliančním cílům výstavby schopností přepracovat.
Zatím nesplněno
Více techniky a lidí znamená také větší náklady. Česko má od loňského roku nový zákon o financování obrany, který říká, že země musí každý rok na svou obranu vynaložit dvě procenta HDP. Jenže už dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) říká, že všechny položky, které Česko vede jako „výdaje na obranu“, NATO neuzná. Cíl je tak ohrožený.
2:27
Přibývá vojáků s nárokem na výsluhu. Letos svléklo uniformu nejvíc lidí za posledních 10 let
Číst článek
„Ačkoliv jsem již podruhé předložila rozpočet na obranu ve výši dvou procent HDP, tak vím, že to nebude stačit. Dvě procenta nejsou žádný strop, ale je to podlaha,“ prohlásila ve svém projevu na velitelském shromáždění.
Česko zatím nezvládlo splnit ani své předchozí sliby vůči Alianci. Už dřív se totiž zavázalo přispět do kolektivní obrany NATO těžkou brigádou, která zatím čeká na přezbrojení na moderní techniku.
Smlouvu na nová bojová vozidla pěchoty ministerstvo obrany podepsalo po letech odkladů loni a první z celkem 246 objednaných kusů by měly do Česka dorazit v roce 2026. Zároveň sovětské tanky postupně střídají německé leopardy.
Česko ale není jedinou členskou zemí, která neplní to, k čemu se zavázala. I když za nedodržení slibů a termínů žádný postih nehrozí, je to podle bývalého českého velvyslance v NATO Jakuba Landovského nezodpovědné vůči ostatním.
Řehka a Landovský po summitu: Ukrajinci nám krví kupují čas. Nové obranné plány NATO jsou revoluční
Číst článek
„Oni potom musí v případě jakékoliv krize zaskočit za toho, kdo si cíle neplní. To samé platí pro dvě procenta HDP na obranu, pro jakoukoliv formu černého pasažérství.“
Po útoku Ruska na Ukrajinu vstoupilo NATO do takzvané nové éry kolektivní obrany. Prezidenti a premiéři členských zemí proto loni schválili nové obranné plány, které vojáci nachystali. Poprvé od konce studené války je v nich přesně popsané, jak se bránit právě útoku Ruska.
„Bráníme každý centimetr aliančního území od první vteřiny konfliktu – toto zadání vychází z toho, jak se Rusko chovalo v Buče (na Ukrajině) a není možné vystavit obyvatelstvo členských zemí podobnému zacházení, jakému čelili Ukrajinci v rámci masakrů v době invaze. Proto je to politické zadání takto přísné, proto i balík (vojenských) sil bude kvantitativně i kvalitativně navýšen v cyklu (obranného plánování) 2025,“ vysvětlil Landovský.
NATO rozděluje nové úkoly, kdo má čím přispět, každé čtyři roky. Na vyjednávání se podílejí všechny členské země. Nové závazky kolektivní obrany odsouhlasí ministři na jaře 2025 a následně je potvrdí političtí lídři zemí NATO na summitu v nizozemském Haagu.
