Na židovskou školu na turistické Džerbě zaútočili zápalnou lahví, v Tunisku zuří protivládní bouře
Masové protesty veřejnosti proti úsporným opatřením vlády zmítají Tuniskem od začátku tohoto týdne. Policie zadržela už přes 200 lidí, protivládní bouře už zachvátily asi 20 tuniských měst. Neznámí agresoři s Molotovovými koktejly v úterý večer využili neklidné situace k útoku na vstupní halu židovské náboženské školy na Džerbě. Informuje o tom ve středu s odvoláním na svědky z místa agentura Reuters.
Zápalné láhve vestibul školy poškodily, ale naštěstí nikoho nezranily, uvedl pro Reuters představený židovské komunity na Džerbě Perez Trabelsi.
ŽIDÉ V TUNISKU
Tunisko je většinově muslimskou zemí, ale žije v něm i nepočetná židovská menšina, která se v oblasti dnešního Tuniska usadila již před více než 2000 lety. Velkou tradici má především na Džerbě, kde se nachází slavná El Ghriba, vůbec nejstarší synagoga v celé Africe. Na tu v roce 2002 zacílili teroristé spjatí s Al-Káidou a zabili 21 lidí včetně turistů ze Západu.
Podle místních využili neznámí útočníci situace: Tunisko od počátku nového roku vře protivládními protesty a bezpečnostní složky mají plné ruce práce s jejich krocením.
Desítky zraněných, přes 200 zadržených
Na turisticky populárním ostrově u východního pobřeží Tuniska zatím lidé do ulic hromadně nevycházejí, ale v úterý pozdě večer, kdy k napadení školy došlo, policie proti protivládním demonstrantům zasahovala v přibližně 20 tuniských městech.
Zadržela přitom přes 200 lidí a asi 50 policistů během střetů s protestujícími utrpělo zranění, oznámilo podle Reuters ministerstvo vnitra.
"Dnes v noci zločinci rabovali a vypalovali bezpečnostní centra, 45 policejních aut bylo spálených a některé vládní úřady byly napadeny," sdělil mluvčí ministerstva. "Zablokovali silnice a dopustili se krádeží v mnoha městech. Toto očividně nejsou protesty, ale loupež a poškozování veřejného i soukromého majetku."
Desítky zraněných jsou podle zatím nepotvrzených zpráv také na straně demonstrantů.
Výbušné úspory
Roznětkou protivládních bouří, které už na mnoha místech v zemi přecházejí do násilných střetů, se stala úsporná opatření prosazená vládním kabinetem od 1. ledna letošního roku. Zvýšení vybraných cen a daní má ulevit citelnému rozpočtovému manku a vyjít vstříc mezinárodním požadavkům. Nejdřív ze všeho ovšem dopadnou na tuniské občany.
2:24
Tunisko znovu odložilo volby. Více než o nich ale místní přemýšlejí o emigraci
Číst článek
Nevole kvůli neuspokojivému stavu hospodářství, zvyšování cen a nedostatečným reformám přitom Tuniskem probublává už dlouho.
Země, která spustila řetězovou reakci takzvaného arabského jara, je v jeho rámci pokládána za jedinou, která úspěšně vykročila vstříc politické demokracii.
Jenže za uplynulých sedm let má už devátou vládu, a žádná z nich nedokázala zásadně zlepšit tíživou ekonomickou situaci. Té zasadily těžkou ránu také dva teroristické útoky v roce 2015 (březnové muzeum Bardo a Tunisu a červnová střelba v Súse, pozn. red.), jež Tunisko připravily z zásadní příjmy z turismu a zahraniční investice.
'V ulicích zůstaneme'
Už v pondělí se demonstranty naplnily ulice nejméně dvanácti tuniských měst včetně dalších turistických letovisek Súsy a Hammametu. O den později rozháněli policisté slzným plynem dav, který vrthl do supermarketu Carrefour v hlavním městě Tunisu.
Svědci z města Tebourba asi 40 kilometrů západně od Tunisu tvrdí, že tam v pondělí zahynul jeden demonstrant.
Za protestujícími stojí politická opozice, která se na rozdmýchání demonstrací podílela, konkrétně Lidová fronta neboli účelové spojení tuniské levice. "Dnes se sejdeme s opozičními stranami, abychom sladili své kroky. Ale v ulicích zůstaneme a zvýšíme tempo protestů, dokud (vláda) nespravedlivý zákon neodvolá," oznámila ve středu novinářům.
Na tuniskou vládu tlačí také odbory, které se dožadují navýšení minimální mzdy a dávek pro chudé, a to nejpozději do týdne.
Premiér Jusúf Šáhid žádá veřejnost o klid a pochopení "mimořádné situace" a apeluje na ni, aby byla trpělivá. "Lidé musí pochopit, že situace je mimořádná a že se jejich země potýká s těžkostmi. Ale věříme, že rok 2018 pro Tunisany bude posledním obtížným rokem," uvedl.
Frustrace a zoufalství
Evropští vůdci sledují situaci v Tunisku se znepokojením. Hluboká ekonomická krize, v níž jdou palčivé ceny ruku v ruce s vysokou nezaměstnaností a mnohdy nemožností sehnat práci, vyhání Tunisany z jejich vlasti a nutí je hledat obživu jinde, nejčastěji právě v Evropě.
V nespokojené společnosti navíc roste frustrace a zoufalství, které některé jedince vedou k násilí, včetně příklonu k islámskému radikalismu.
Současné protivládní bouře se zatím rozsahem nedají srovnat s těmi, které před sedmi lety rozpoutaly revoluci a nakonec svrhly autokrata Zína Abidína bin Alího (u moci 1987-2011, pozn. red.) Nicméně také tehdy začínaly protesty z mála, připomíná Reuters.
"Bin Alího jsme neměli rádi," řekla agentuře Fátima, prodavačka na trhu v Tunisu. "Ale v jeho dobách jsem svůj stánek naplnila zeleninou, ovocem a dalšími věcmi jen za 10 dinárů, a teď mi jich nestačí ani 50. Situace se dramaticky zhoršila. Tím, že vláda zvyšuje ceny, obětuje chudé a střední třídu, zatímco podnikatele a úniky daní přehlíží," zlobí se Fátima.
Vláda už ohlásila, že hodlá spořit i ve veřejném sektoru: platy jeho zaměstnanců zatím tvoří 15 procent HDP, přičemž od roku 2020 už to má být jen 12,5 procenta. Otázkou však je, jak tento plán dokáže zatočit například s hluboce zakořeněným úplatkářstvím, které z veřejných peněz "odklání" nemalý podíl. Státní protikorupční výbor má na stole přibližně 50 z korupce obviněných státních úředníků, a to je řeč jen o těch zveřejněných případech.
