Ukrajinci proruské kandidáty nezvolí. Kyjev řeší, jak uspořádat volby, pokud nastane příměří
O možnosti prezidentských voleb a případném novém prezidentovi Ukrajiny se mluví hlavně v Rusku nebo ve Spojených státech. Pro většinu Ukrajinců to v současné době není prioritou. „Externí síly jsou jediné, kdo pořádání voleb požadují,“ říká pro iROZHLAS.cz Artur Charytonov z ukrajinské Liberální demokratické ligy mládeže. Přesto se úřady na tuto možnost začaly připravovat.
V loňském roce se měly otevřít na Ukrajině volební místnosti a lidé si po pěti letech měli vybrat, kdo bude stát v čele jejich státu. Kvůli Ruskem vyprovokované válce a následnému vyhlášení stanného práva, ve kterém ústava pořádání voleb zakazuje, k tomu ale nedošlo.
Ruský prezident Vladimir Putin situaci zneužívá a označuje hlavu ukrajinského státu Volodymyra Zelenského, za neprávoplatného vůdce a pořádání voleb v zemi uvedl jako jeden z požadavků na ukončení bojů. Jeho rétoriky se následně chytil i americký prezident Donald Trump, který Zelenského označil za „diktátora bez voleb“.
PRŮZKUM: Většina Ukrajinců důvěřuje Zelenskému a nechce volby. Štěpí se v názoru na smlouvu s USA
Číst článek
„Téma z toho udělalo Rusko a Donald Trump,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Artur Charytonov z ukrajinské Liberální demokratické ligy mládeže. Přestože se možnost voleb za války už několikrát ve veřejném prostoru podle stanice BBC objevila, pro Ukrajince to nyní není prioritou. Dokazuje to průzkum veřejného mínění z letošního března, ve kterém se 78 procent dotázaných vyjádřilo proti jejich pořádání.
Charytonov dodává, že napříč společností panuje shoda, že k volbám dojde až tehdy, kdy bude situace stabilní a nebude se válčit. „Externí síly jsou jediné, kdo pořádání voleb požadují. Zaprvé je to Rusko, které doufá, že dokáže ovlivnit Ukrajince, aby si zvolili někoho proruského a dostalo se tady k moci. Druhý je Donald Trump, který chce vidět nové ukrajinské vedení,“ vysvětluje.
Předběžná příprava
Přesto existuje možnost, že by volby mohly proběhnout ještě letos. Pokud by už neplatilo stanné právo, které je vyhlášeno do 9. května, musely by volby podle ústavy proběhnout. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk agentuře Reuters ale řekl, že je velmi pravděpodobné, že k prodloužení stanného práva dojde. Pokud by se tak nestalo, dává ústava limit 60 dní, do kdy má proběhnout hlasování o novém parlamentu, a 90 dní na prezidentské volby.
Problémem případného konání voleb jsou například registry voličů, které se před ruskou invazí aktualizovaly každý měsíc. S konfliktem praxe ale skončila a k jejímu obnovení došlo až v prosinci 2023, přesto stále není registr kompletní. Jednotlivci totiž musí sami upravit adresu, kvůli množství lidí, kteří před válkou uprchli do zahraničí, to ale není snadné. Zároveň úplně chybí informace o voličích v okupovaných oblastech.
Otázky a odpovědi: Je Zelenskyj legitimní prezident a kdy půjdou Ukrajinci znovu volit hlavu státu?
Číst článek
Oleh Didenko, který stojí v čele Centrální volební komise, demonstruje problém na příkladě města Bachmut, které bylo dlouho obléháno, následně zničeno a nyní zůstává pod ruskou kontrolou. V registrech voličů je ve městě stále vedeno 56 tisíc lidí. Ve skutečnosti tam ale skoro nikdo nezůstal, líčí pro portál Ukrajinska Pravda.
Vyřešit se musí i hlasy až šesti milionů lidí, kteří prchli z Ukrajiny a kteří podle zákonů mohou volit na ambasádách, kterých má země po světě 102. Na miliony lidí, kteří jsou rozptýleny po celém světě, je tento počet ale nedostačující. Hovoří se proto o možnosti online volby, který by mohla probíhat prostřednictvím mobilní aplikace Diia, kterou už Ukrajinci vyzkoušeli při hlasování na mezinárodní hudební soutěži Eurovize.
Didenko ale dodává, že by to vyžadovalo změnu zákonů, aby se prostřednictvím aplikace dalo hlasovat, a zároveň zvýšení její bezpečnosti a stability, aby měl každý možnost svůj hlas odevzdat. Jinak by mohly být výsledky napadeny.
Stanice BBC upozorňuje ještě na další možný problém, a to na zajištění bezpečnosti volebních místností. I v případě vyhlášení příměří by hrozilo, že by se mohly stát terčem ruských útoků.
Ovlivňování voleb?
Útoky by mohly přijít i ve formě pokusů o ovlivnění výsledků hlasování. „Rusko se určitě pokusí volby ovlivnit. Využijí k tomu sociální sítě, televizní pořady nebo falešné aktéry,“ říká Charytonov. Pomoc by mohlo získat i od svých dlouhodobých spojenců, jako je Severní Korea, Írán nebo například Čína, která kontroluje populární sociální síť TikTok.
4:35
TikTok bude muset EU vysvětlit, proč nerozpoznal politická videa, říká o vměšování do voleb analytik
Číst článek
Přesto se Charytonov nedomnívá, že by měl Kreml v současnosti velkou šanci na úspěch. Jasně proruské kandidáty by podle něj podpořilo méně než procento Ukrajinců. „Rusko nemá skutečnou možnost ovlivnit volbu Ukrajinců. Ruské politické síly jsou velmi malé a Ukrajinci nepodporují nic ruského,“ domnívá se Charytonov.
Potenciální kandidáti
Přestože se oficiálně ke kandidatuře do prezidentských ani parlamentních voleb zatím nikdo nepřihlásil, Oleksij Košel z neziskové organizace Komise pro ukrajinské voliče uvádí, že kampaň už začala. „Vidíme mnoho aktivit ve voličské centrále, tiše se šířící reklamy a jsou distribuovány miliony speciálních informačních letáků o lídrech stran,“ líčí pro Rádio Svobodná Evropa.
Jako o možných kandidátech na prezidenta se podle Charytonova kromě Zelenského, který by mohl post obhajovat, mluví také o bývalém vrchním veliteli ozbrojených sil Valerijovi Zalužném. V současnosti velvyslanec ve Velké Británii se v zemi těší velké oblibě, Rádio Svobodná Evropa uvádí, že v průzkumech veřejného mínění zabírá vždy přední pozici v oblíbenosti.
Zalužnyj informace odmítl komentovat. „Má odpověď se nezměnila. Zatímco válka pokračuje, musíme pracovat na záchraně naší země a nepřemýšlet o volbách. Zvěsti komentovat nebudu,“ cituje ho BBC.
Charytonov mluví také o dalších možných kandidátech, které označuje za klasické. Jedním z nich je bývalý prezident Petro Porošenko, který v únoru navštívil ve Washingtonu Donalda Trumpa. Další je Julija Tymošenková, která byla premiérkou země a v minulosti už dvakrát do boje o prezidentskou pozici vstoupila. Ani jeden z nich však oficiálně kandidaturu neoznámil.
„Z mého pohledu ale budeme mít víc kandidátů, kteří budou mít o pozici zájem a kteří mohou uspět. Lidé chtějí vidět někoho, kdo nikdy dřív ve vysoké politice nebyl,“ popisuje nálady v zemi Charytonov.
